XVI^st Hradec days of gastroenterology and hepatology

Ve dnech 9. a 10. 3. 2012 se konaly XVI. hradecké gastroenterologické a hepatologické dny. Hostovaly v prostorách Výukového centra LF UK v hlavním areálu hradecké fakultní nemocnice. Moderní architektura, vynikající technické zázemí a brilantní organizace agenturou Voleman vytvořily důstojné zázemí pro více než 180 účastníků z celé ČR.

Slavnostního zahájení se ujali hlavní organizátor akce prof. Jan Bu­reš, CSc., spolu s děkanem LF UK, prof. MUDr. RNDr. Miroslavem Červinkou, CSc., ředitelem FN Hradec Králové prof. MUDr. Romanem Prymulou, CSc., Ph.D., a přednostou II. interní kliniky LF UK a FN prof. MUDr. Jaroslavem Malým, CSc.

V průběhu dvou dní zaznělo celkem 33 odborných sdělení rozdělených do osmi bloků. Endoskopii nad horním jícnovým svěračem jako součásti běžné ezofagogastroduodenoskopie se věnoval P. Vítek (Frýdek-Místek). Na souboru 1 250 nemocných ukázal, že gastro­enterologové mohou diagnostikovat závažná onemocnění hypofaryngu a laryngu, zejména spino­celulární karcinom. Problematiku trimodálního zobrazení, tedy kombinace ­high-resolution endoskopie, narrow band imaging (NBI) a auto­fluorescence (AFI) u Barrettova jícnu přiblížila posluchačům M. Stefanová (Praha). Na souboru 73 nemocných ukázala, že trimodální zobrazení má význam především v diagnostice high--grade intra­epiteliální neoplazie. Problematice poleptání trávicí trubice se věnoval J. Cyrany (Hradec Králové). Zdůraznil význam časné (do 24 hod) flexibilní endoskopie, jejíž výsledek určuje další terapeutický postup. Otázku žaludečních prekanceróz precizně analyzoval S. Rejchrt (Hradec Králové). Zdůraznil nízkou přesnost endo­skopického vyšetření v diagnostice prekancerózních stavů a z toho vyplývající nutnost odběru biopsií. Doporučený management nemocných s prekancerózami žaludku popisuje recentní doporučení ESGE. O. Urban (Ostrava) prezentoval video­kazuistiku endoskopické submukózní disekce karcinomu žaludku a analyzoval přístup k neoplastickým lézím z pozice evidence--based medicíny.

Druhý blok zahájil P. Dítě (Ostrava) přehledným sdělením o novinkách v problematice nenádorových onemocnění pankreatu. Přiblížil posluchačům řadu novinek z oblasti pankreato­logického výzkumu, z nichž některé mohu brzy ovlivnit klinickou praxi. J. Špičák (Praha) se ve svém sdělení věnoval problematice post-ERCP akutní pankreatitidy. Za hlavní způsoby ke snížení incidence této potenciálně fatální komplikace je možno považovat správnou indikaci k vyšetření, zavedení pankreatického stentu po rizikových výkonech a podání indometacinu. R. Repák (Hradec Králové) navázal přednáškou o možnostech endo­skopické léčby komplikovaných pankreatických kolekcí. Na příkladech vlastních pacientů demonstroval úskalí metod endo­skopické pseudocystogastrostomie a nekrektomie.

M. Kliment (Ostrava) demonstroval vlastní zkušenosti s diagnostikou 97 cystických lézí pankreatu pomocí endosonograficky navigované tenkojehlové aspirační biopsie. Vedle standardního stanovení hladiny CEA v aspirátu a cytologického vyšetření doporučil vyšetření na přítomnost K-ras mutace. Třetí přednáškový blok otevřel I. Tachecí (Hradec Králové) sdělením o krvácení do trávicího traktu z neurčeného zdroje. Zdůraznil význam kapslové endoskopie jako vyšetření první volby po negativní vstupní gastroskopii a koloskopii. Excelentní sdělení M. Kopáčové (Hradec Králové) na téma Whippleova choroba ukázalo, že také v naší zemi je potřebné myslet na toto vzácně se vyskytující onemocnění. M. Lukáš (Praha) přednesl sdělení o efektivitě biologické léčby u nemocných s ulcerózní kolitidou. V průběhů čtyř let léčil infliximabem 113 nemocných. V mediánu sledování 26 měsíců dosáhl setrvalé odpovědi u 50 % jedinců a kolektomii podstoupilo 14 % léčených. Problematiku malignit u idiopatických střevní zánětů analyzoval T. Douda (Hradec Králové). Vedle kolo­rektálního karcinomu je důležité počítat rovněž s extrakolickými malignitami. Přednášku omluvené D. Ďuricové (Praha) o asociaci nízké aktivity sérové DNázy a rizika kožních nežádoucích účinků při biologické léčbě nemocných s IBD přednesl M. Lukáš (Praha).

Čtvrtý blok byl věnován hepatologii. P. Husa (Brno) představil současné možnosti léčby virové hepatitidy B. Z celkově osmi preparátů schválených pro léčbu chronické virové hepa­titidy B doporučil používat pouze léky s největší účinností a odolností proti vzniku rezistentních mutant viru, konkrétně ­PEG-INF alfa-2a, ­entecavir a tenofovir. Současným trendům v terapii hepatitidy C se věnoval P. Urbánek (Praha). Pravděpodobným standardem blízké budoucnosti bude trojkombinace léků. Indikace k transplantaci jater přiblížil posluchačům J. Šperl (Praha). Podtrhl význam spolupráce transplantačních center s lékaři v periferii. Zvláštní pozornost věnoval fulminantnímu jaternímu selhání, které vyžaduje správné rozhodnutí v řádu hodin. Významu steatózy po transplantaci jater se věnovala I. Hejlová (Praha).

V pátém, rovněž hepatologickém bloku, referoval J. Lata (Ostrava) o možnostech neinvazivního stanovení jaterní fibrózy, zejména pomocí protilátek proti apoptotickým fragmentům keratinu K8/K18. Pokračoval J. Cyrany (Hradec Králové) sdělením o bakteriál­ním přerůstání hodnoceném vodíkovým a metanovým dechovým testem u pacientů podstupujících zavedení trans­jugulární intrahepatální porto­systémové spojky. T. Fejfar (Hradec Králové) analyzoval možnosti využití natriuretického peptidu typu B pro predikci rizika časného úmrtí u nemocných podstupujících TIPS a P. Hůlek (Hradec Králové) v prakticky orientované přednášce připomenul úskalí diagnostiky a možnosti terapie Buddova-Chiariho syndromu.

Druhý přednáškový den otevřela svým sdělením T. Chvátalová (Praha). Ukázala, že ERCP již dnes nelze považovat za metodu volby pro diagnostiku choledocholitiázy. Na vybavených pracovištích je nahrazována metodami EUS a MRCP. Možnosti terapie objemné cholelitiázy mechanickou a extrakorporální litotripsi demonstroval na základě rozsáhlých vlastních zkušeností J. Beneš (Praha). Moderní problematiku tzv. IgG4 asociovaných chalongiopatií precizně rozebral T. Vaňásek (Hradec Králové). Ukázal, že stanovení hladiny IgG4 se stává součástí standardu diferenciální diagnostiky stenóz žlučových cest nejasné etiologie. Sdělení doplnily názorné kazuistiky tří vlastních případů. O možných souvislostech střevní mikro­bioty a kolo­rektálního karcinomu hovořil J. Bureš (Hradec Králové). Poukázal na klíčový modifikující vliv dietních faktorů. I. Mikoviny Kajzrlíková (Frýdek--Místek) navázala vlastní analýzou dietních návyků pacientů s kolorektálními neoplaziemi a jejich příbuzných prvního stupně. Srovnáním 242 probandů a 123 kontrol nezjistila významné rozdíly. Ženy v obou srovnávaných skupinách měly zdravější dietní návyky než muži. D. Kohoutová (Hradec Králové) na vlastním souboru nemocných prokázala, že incidence pokročilých kolorektálních neoplazií je v průměrně rizikové české populaci osob mladších 50 let věku velmi nízká. Tato skutečnost podporuje aktuální podobu screeningu kolorektálního karcinomu v ČR. B. Rotnáglová (Praha) prezentovala průběžné výsledky studie zabývající se detekční schopností kapslové kolonoskopie. V. Syrovátka (Mělník) prezentoval soubor 40 pacientek léčených hybridní transvaginální NOTES chole­cystectomií. F. Čečka (Hradec Králové) se věnoval paliativní chirurgické léčbě obstrukčního ikteru pro maligní onemocnění. J. Doležal (Hradec Králové) prezentoval možnosti stagingu a follow-up GIST pomocí hybridního PET-CT. Předmětem poslední přednášky, kterou prezentoval J. Bureš (Hradec Králové), byla epidemio­logie H. pylori v ČR. Celková prevalence H. pylori ve všeobecné populaci klesla ze 41,7 % v roce 2001 na 23,6 % v roce 2011. Pravděpodobným vysvětlením tohoto poklesu jsou zlepšující se socio­ekonomické podmínky.

Co říci závěrem? Program byl velmi dobře sestaven. Přednášeli zkušení majitelé akademických titulů vedle mladých gastroenterologů, lékaři z velkých klinik i malých nemocnic. Didakticky vzorně zpracovaná sdělení byla pravidlem, většina prací byla založena na studiu vlastních souborů nemocných. Gastroenterologická laťka je v Hradci Králové vysoko a všichni autoři s touto skutečností zjevně počítali. Ozdobou byly tradičně kvalitní diskuze. Organizační tým prof. Jana Bureše, přednášející i auditorium odvedli špičkovou práci ve prospěch české gastroentero­logie, za což jim patří poděkování.

MUDr. Ondřej Urban, Ph.D.

Centrum péče o zažívací trakt

Vítkovická nemocnice a. s.

Zalužanského 1195/15

703 84 Ostrava-Vítkovice

ondrej.urban@nemvitkovice.cz