Hladiny anti-Mülleriánského hormonu v séru při roztroušené skleróze – multicentrická případová kontrolní studie

Úvod:
Roztroušená skleróza (RS) je považována za zánětlivé demyelinizační onemocnění s trojnásobným rizikem výskytu u žen v plodném věku, které u pacientek vzbuzuje nepříznivé obavy související s těhotenstvím. Naším cílem bylo objasnit vzájemný vztah mezi hladinou anti-Mülleriánského hormonu (AMH) a klinickými a gynekologickými charakteristikami pacientek s relaps-remitentní RS (RR RS).

Metody:
Do studie bylo postupně zařazeno 50 pacientek s RR RS a 50 zdravých kontrolních subjektů odpovídajícího věku z řad nemocničního personálu. U všech subjektů byly vyhodnoceny sérové hladiny AMH metodou ELISA. Pro vyhodnocení kvantitativních proměnných byly použity t-test a Mann-Whitneyův U test. Pro kvalifikaci proměnných byly použity Pearsonův chí-kvadrát test a Fisherův exaktní test. U hodnot AMH byla provedena regresní analýza.

Výsledky:
Průměrná (± SD) hladina AMH u skupiny pacientek činila 3,12 ± 3,6 a u kontrolní skupiny 3,65 ± 2,06. Regresní analýza odhalila významný rozdíl v hodnotách AMH mezi případovou a kontrolní skupinou (p = 0,034). U pacientek nebyl zjištěn žádný významný vliv aktivity onemocnění a léčby na hladinu AMH. V obou skupinách byl jediným demografickým faktorem, který predikoval hodnoty AMH, věk (p = 0,001).

Závěr:
Z výsledků vyplývá, že hodnoty AMH v séru byly výrazně nižší u pacientek s RS, avšak toto zjištění nemá nutně vliv na plodnost.

Klíčová slova:
anti-Mülleriánský hormon – neplodnost – roztroušená skleróza

Autoři deklarují, že v souvislosti s předmětem studie nemají žádné komerční zájmy.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Autoři: M. Mehrpour ¹; F. Taherian ²; P. Arfa-Fatollahkhani ²; A. N. Moghadasi ³; S. Mokhtar ⁴; H. Keivani ⁵
Působiště autorů: Department of Neurology, Firoozgar Hospital, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ¹; Department of Neurology, Rasoul-e-Akram Hospital, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ²; MS Research Center, Neuroscience Institute, Tehran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ³; Department of Infertility, Avicenna Infertility Center, Tehran, Iran ⁴; Department of Virology, Iran University of Medical Sciences, Tehran, Iran ⁵
Vyšlo v časopise: Cesk Slov Neurol N 2018; 81(2): 199-202
Kategorie: Původní práce
prolekare.web.journal.doi_sk: https://doi.org/10.14735/amcsnn2018199

Souhrn

Závěr:
Z výsledků vyplývá, že hodnoty AMH v séru byly výrazně nižší u pacientek s RS, avšak toto zjištění nemá nutně vliv na plodnost.

Zdroje

1. Chen YH, Lin HL, Lin HC. Does multiple sclerosis increase risk of adverse pregnancy outcomes? A population-based study. Mult Scler 2009; 15(5): 606– 612. doi: 10.1177/ 1352458508101937.

2. Greer JM, McCombe PA. Role of gender in multiple sclerosis: clinical effects and potential molecular mechanisms. J Neuroimmunol 2011; 234(1– 2): 7– 18. doi: 10.1016/ j.jneuroim.2011.03.003.

3. Cavalla P, Rovei V, Masera S et al. Fertility in patients with multiple sclerosis: current knowledge and future perspectives. Neurol Sci 2006; 27(4): 231– 239.

4. Dahl J, Myhr KM, Daltveit AK et al. Planned vaginal births in women with multiple sclerosis: delivery and birth outcome. Acta Neurol Scand Suppl 2006; 183: 51– 54.

5. Hellwig K, Brune N, Haghikia A et al. Reproductive counselling, treatment and course of pregnancy in 73 German MS patients. Acta Neurol Scand 2008; 118(1): 24– 28. doi: 10.1111/ j.1600-0404.2007.00978.x.

6. Cocco E, Sardu C, Gallo P et al. Frequency and risk factors of mitoxantrone-induced amenorrhea in multiple sclerosis: the FEMIMS study. Mult Scler 2008; 14(9): 1225– 1233. doi: 10.1177/ 1352458508094882.

7. Cil AP, Leventoğlu A, Sönmezer M et al. Assessment of ovarian reserve and Doppler characteristics in patients with multiple sclerosis using immunomodulating drugs. J Turk Ger Gynecol Assoc 2009; 10(4): 213– 219.

8. Bhide P, Homburg R. Anti-Müllerian hormone and polycystic ovary syndrome. Best Pract Res Clin Obstet Gynaecol 2016; 37: 38– 45. doi: 10.1016/ j.bpobgyn.2016.03.004.

9. Thöne J, Kleiter I, Stahl A et al. Relevance of endoglin, IL-1α, IL-1β and anti-ovarian antibodies in females with multiple sclerosis. J Neurol Sci 2016; 362: 240– 243. doi: 10.1016/ j.jns.2016.01.057.

10. Sepúlveda M, Ros C, Martínez-Lapiscina EH et al. Pituitary-ovary axis and ovarian reserve in fertile women with multiple sclerosis: a pilot study. Mult Scler 2016; 22(4): 564– 568. doi: 10.1177/ 1352458515602339.

11. Thöne J, Kollar S, Nousome D et al. Serum anti-Müllerian hormone levels in reproductive-age women with relapsing-remitting multiple sclerosis. Mult Scler 2015; 21(1): 41– 47. doi: 10.1177/ 1352458514540843.

12. Cambil-Martín J, Galiano-Castillo N, Muñoz-Hellín E et al. Influence of body mass index on psychological and functional outcomes in patients with multiple sclerosis: a cross-sectional study. Nutr Neurosci 2016; 19(2): 79– 85. doi: 10.1179/ 1476830514Y.0000000156.

13. Kvistad SS, Myhr KM, Holmøy T et al. Body mass index influence interferon-beta treatment response in multiple sclerosis. J Neuroimmunol 2015; 288: 92– 97. doi: 10.1016/ j.jneuroim.2015.09.008.

14. Taylor KL, Hadgkiss EJ, Jelinek GA et al. Lifestyle factors, demographics and medications associated with depression risk in an international sample of people with multiple sclerosis. BMC Psychiatry 2014; 14: 327. doi: 10.1186/s12888-014-0327-3.

15. Nielsen NM, Jørgensen KT, Stenager E et al. Reproductive history and risk of multiple sclerosis. Epidemiology 2011; 22(4): 546– 552. doi: 10.1097/ EDE.0b013e31821c7adc.