20. – 21. května 2010 - Sekce sester: Právní a etické aspekty v pediatrickém ošetřovatelství

Kompetence studentů Lékařských fakult Univerzity Karlovy k prevenci syndromu sexuálního zneužívání dětí

Hanušová J.

Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, Katedra školní a sociální pedagogiky, oddělení Výchovy ke zdraví

Cílem studie „Kompetence studentů Lékařských fakult Univerzity Karlovy k prevenci syndromu sexuálního zneužívání dětí“ je zjistit připravenost studentů pátých ročníků LF UK k prevenci syndromu sexuálního zneužívání dětí.

V praktické části je využita metoda kvantitativního dotazníkového šetření realizovaného technikou Computer Aided Web Interviewing (CAWI). Výběrový soubor je stanoven metodou náhodného stratifikovaného výběru. Byli kontaktováni studenti pátých ročníků těchto fakult Univerzity Karlovy – 1., 2., 3. lékařské fakulty; Lékařské fakulty v Hradci Králové; Lékařské fakulty v Plzni. Vlastní dotazník je vnitřně strukturován do částí, jsou v něm využity jak uzavřené, tak i otevřené otázky.

Při vyhodnocování je využita podle typu vztahu, který můžeme mezi hodnotami zjišťovat, ordinální (bodová, známkovací) škála, která umožňuje stanovit pořadí výsledků. Je určena absolutní četnost, relativní četnost, kumulativní četnost, chí kvadrát test nezávislosti, analýza rozptylu, medián a výběrová směrodatná odchylka. Rozdělení četností je vyjádřeno tabulkami a grafy.

Na základě zjištěných informací je vypracován „standard minimálních znalostí“, jehož součástí je i návrh na fungování interdisciplinární spolupráce. Tento standard lze označit jako bazální a je určen pro vysokoškolské učitele na VŠ. Standard obsahuje výčet základního pojmosloví a souvislostí. Předpokládá se, že na každé fakultě na úrovni jednotlivých oborů bude materiál vhodně doplněn a rozpracován o další potřebné informace, které mají přímou souvislost ke studované specializaci.

The competence of students from Medical faculties of Charles University to prevent Child Sexual Abuse (CSA) syndrome

Hanušová J.

Charles University in Prague – Faculty of Education, School and Social Pedagogy Department – Health Education, Czech Republic

The purpose of this thesis titled “The competence of students from Medical faculties of Charles University to prevent Child Sexual Abuse (CSA) syndrome” is to identify the readiness of selected future specialists (final year students specialising in the relative area) to prevent Child Sexual Abuse (CSA) syndrome.

In the theoretical part of this work fundamental definitions, as well as terms relevant to Child Sexual Abuse syndrome (CSA), or Child Abuse and Neglect syndrome (CAN) are mentioned. Furthermore, some aspects of epidemiological indicators are presented showing us proof of Child Sexual Abuse (CSA) syndrome in common populations and therefore a need to address this problem.

In the practical part of this thesis quantitative interviews were used, which were implemented by Computer Aided Web Interviewing (CAWI). The subject group was a convenience sample of students in there final year (2007/2008) of studying. Students from the following faculties participated: Charles University – 1., 2., 3. Medical faculty, Medical faculty in Hradec Kralove, Medical faculty in Pilsen. The questionnaire that was used comprised of different parts, in which both closed as well as open-ended type of questions were used.

The scale was used in the analyses of the primary outcome measures. The absolute frequency, relative frequency, cumulative frequency, independent chi square, analysis of variance medium and sample standard deviation were determined. Both tables and graphs were used to show the frequencies distribution.

Based on results a standard of minimal knowledge/training was established based on the results. Recommendations were made as to the means for facilitating functional interdisciplinary collaborations. The recommendations presented in this thesis are fundamental and are intended to be used by University professors. The standard includes fundamental terminology and logistics. The ultimate goal of this work is that it be applied, and that new and relevant information be added by specific faculties.

Právní úprava ochrany dětí před týráním, zneužíváním či zanedbáváním ze strany zdravotníků

Špeciánová Š.

Etická komise, Všeobecná fakultní nemocnice, Praha

Lékaři a další zdravotničtí pracovníci mají jedinečnou příležitost působit na poli ochrany dětí před týráním, zneužíváním a zanedbáváním. Podle úpravy v zákoně č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, jsou zdravotníci na výzvu orgánů sociálně-právní ochrany dětí povinni sdělit bezplatně údaje potřebné pro poskytnutí sociálně-právní ochrany dětí. Jsou tak povinni sdělit informace o tom, že se setkali s dítětem, které je ohroženo týráním, zneužíváním či zanedbáváním. Zdravotníci se přitom nemohou dovolávat povinné mlčenlivosti stanovené zákonem č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu.

Aniž by byli zdravotníci vyzváni orgánem sociálně-právní ochrany dětí, jsou povinni oznamovat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, že se setkali s dítětem ohroženým týráním, zneužíváním či zanedbáváním. Nesplnění výše uvedených povinností je sankcionováno pokutou.

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník upravuje povinnost překazit či oznámit spáchání trestného činu. Ve vztahu k trestnému činu týrání svěřené osoby je každý povinen nejenom překazit, ale i oznámit spáchání tohoto trestného činu. Dozví-li se zdravotník, že někdo se dopustil trestného činu pohlavního zneužívání, je povinen překazit další páchání tohoto činu.

Legal regulation of the protection of children against the abuse, sexual abuse or neglect by the health professionals

Špeciánová Š.

Ethical Committee, General Teaching Hospital, Prague, Czech Republic

Doctors and other medical personnel have a unique opportunity to be active in the field of the protection of children against the abuse, sexual abuse or neglect. According to the provision of the Act No. 359/1999 Coll., on the socio-legal protection of children, medical personnel is on the requirement of the organs of socio-legal protection of children obliged to provide free of charge any and all data necessary for the provision of socio-legal protection. Thus, they are obliged to provide free of charge information that they have met a child who is in danger of abuse, sexual abuse or neglect. Medical personnel may not in such circumstances rely on the professional secret set forth by the Act No. 20/1966 Coll., on the care for the health of people.

Without being invited by the organ of socio-legal protection, medical personnel is obliged to announce to the municipal office of the municipality with extended jurisdiction the fact that they have met a child who is in danger of abuse, sexual abuse or neglect. Failure to meet the aforementioned obligations is subjected to the pecuniary sanction.

Act No. 40/2009 Coll., criminal code, sets forth the obligation to prevent or announce commission of a crime. With respect to the crime of torture of subjected person, every individual is obliged not only to prevent the commission of such crime, but also to announce this crime. Should a member of medical personnel acquire information that other person has committed a crime of sexual abuse, he is obliged to prevent further commission of such crime.

Realizace práv dětských pacientů v klinické praxi

Zacharová E.

Fakulta zdravotnických studií, Ostravská univerzita, Ostrava

Úvod: V souvislosti s rozvojem vědy a techniky prodělalo lékařství jako obor i zdravotnictví jako systém řadu změn. Profesionální péče o nemocného je týmová a specializovaná. Vývojové trendy na úseku medicínské a ošetřovatelské péče, nabídka diagnostických a terapeutických metod, stoupající složitost výkonů, riskantnější lékařská praxe současně s pokrokem v lékařské a zdravotní vědě a technologii stále více zdůrazňují právo jedince na sebeurčení a potřebu nově a hlouběji formulovat práva pacientů.

V občanské demokratické společnosti jsou lidská práva a individuální svobody vysoce ceněny. Lidé přijímají plnou odpovědnost za svůj život a přejí si, aby měli dostatek informací i v nemoci a aby o svém osudu mohli rozhodovat nebo alespoň spolupracovat. Práva pacientů se tak stala základem pro plnohodnotný vztah mezi zdravotníkem a pacientem.

Cíl: Realizace práv dětských pacientů v klinické praxi.

Metody: Průzkum realizovaný dotazníkovou metodou na vybraných pracovištích.

Výsledky: Rodiče jsou o právech dětí v nemocnici informováni. V 70 % případů je využívaná možnost doprovodu při hospitalizaci. V zařízeních je možnost pravidelných návštěv. S dětmi je zacházeno s taktem a je respektováno soukromí a věkové zvláštnosti.

Závěr: V rámci Etického kodexu “Práv pacientů” má své zastoupení i oblast péče o dítě a svoji významnou úlohu zde sehrává “Charta práv hospitalizovaných dětí”. Schválený dokument ukazuje cestu, jak zkvalitnit vzájemný vztah mezi dítětem, zdravotníkem a rodinou a jak pomoci dítěti a rodičům v náročné životní situaci.

Implementation of Children´s Patient´s Bill of Rights in the Clinical Practice

Zacharová E.

Fakulta zdravotnických studií, Ostravská univerzita, Ostrava, Czech Republic

Prologue: Within the context of the development of science and technology the medicine as a branch as well as the health service as a system passed through a lot of changes. The professional sick-nursing is specialized and team. Developments in the part of medical and nursing care, the offer of diagnostic and therapeutic methods, rising complication of operations, risky practice of medicine more and more accented the right of a human being to self determination and the want of formulating of patients’ rights in a new and deep way.

Human rights and individual freedoms are appreciated a lot in civil democratic society. People assume responsibility of their lives and they wanted to have both enough information about their sicknesses and a possibility to cooperate or decide themselves during their treatment. Consequently, patients’ rights create a full-value relationship between paramedical workers and patients.

Tendency: Implementation of Children´s Patient´s Bill of Rights in the Clinical Practice.

Methods: Search realized by questionnaire method at some selected work places.

Results: Parents are given enough information about children’s rights.

A possibility to stay with their children while they are in the hospital is availed in 70%.

A possibility of regular visits is provided.

Treatment of children is tactful, privacy and age group differences are also respected.

Conclusion: The child care is represented within the ethics code “Patient’s Bill of Rights” and there is a significant role of the “Charter for Children in Hospital”, too. The approved document shows how to improve the quality of interrelations among the child, health worker and family and how to help the child and parents in a severe life situation.