Čtvrtek 20. května - Infektologie

CHŘIPKA U DĚTÍ

Blechová Z., Marešová V.

I. infekční klinika UK 2. LF a FN Na Bulovce, Praha

Chřipka je závažnou, často podceňovanou infekcí, která nabývá společenského zájmu v období pandemie. Děti předškolního a školního věku jsou nejvýznamnějším zdrojem šíření tohoto onemocnění v populaci. Infekce u nich probíhá obvykle nekomplikovaně, avšak vylučování viru trvá déle než u dospělých. Pouze u dětí do dvou let je četnost komplikací a nutnost hospitalizace srovnatelná s věkovou skupinou seniorů nad 65 let. V klinickém obraze nové chřipky pandemické H1N1 2009 bývají často přítomny kromě typické horečky, schvácenosti, myalgií a suchého kašle taktéž rýma, bolesti v krku a gastrointestinální příznaky. Ve srovnání se sezonní chřipkou jsou rovněž u dětí častěji pozorovány respirační komplikace, primární intersticiální pneumonie, sekundární bronchopneumonie a myositidy. Omezené a často diskutabilní možnosti léčby mohou být problémem zejména v případě komplikovaných infekcí.

Analýza epidemiologických, klinických a laboratorních nálezů u dětí s chřipkou v sezoně 2009/2010 vyšetřených na našem pracovišti je předmětem sdělení. Získaná aktuální data budou srovnána s dostupnou literaturou.

Influenza in Children

Blechová Z., Marešová V.

Infectious Diseases Clinic, University Hospital Na Bulovce, Prague, Czech Republic

Influenza is a serious infectious disease, often underestimated. A social interest increases especially during pandemy. Preschool and school children are the most important source of the disease in the population. Infection in childhood is usually uncomplicated, but the viral shedding is longer than in adults. A frequency of complications and the necessity of hospitalization in children under two years is comparable to the age group over 65 years. A fever, exhaustion, myalgia, dry cough, rhinitis, sore throat and gastrointestinal problems are most common symptoms of new pandemic H1N1 2009. Compared to seasonal influenza, respiratory complications, primary interstitial pneumonia, bronchopneumonia and secondary myositis are more frequent in children. Especially in complicated cases there are problems with limited and controversial treatment.

Analysis of epidemiological, clinical and laboratory findings in children hospitalized in our clinic with influenza in 2009/2010 season is the subject of course. Actual data will be compared with the available literature.

DĚTSKÁ IZOLAČNÍ LŮŽKA RESUSCITAČNÍ PÉČE PRO PACIENTY S INFEKČNÍMI A/NEBO VYSOCE NAKAŽLIVÝMI NEMOCEMI

Dedek V.¹, Houšťková H.¹, Fajt M.¹, Roháčová H.², Camprová P.¹, Sádlo M.¹, Sedláčková L.¹, Havránek J.¹, Heinige P.¹, Brosch K.¹

¹Pediatrická klinika UK 1. LF a IPVZ, Fakultní      Thomayerova nemocnice s poliklinikou, Praha

²Infekční klinika, Fakultní nemocnice Na Bulovce, Praha

Resuscitační nebo intenzivní péče o děti s infekčními a/nebo vysoce nakažlivými chorobami představovala dlouhodobý problém, který nebyl řadu let v ČR řešen. Například vždy bývala složitá situace pro pacienta s varicelózní pneumonitidou v akutní respirační infusficienci, který neodkladně vyžadoval umělou plicní ventilaci. Takové dítě bylo dosud nutno léčit v některém ze dvanácti center pediatrické neodkladné péče, z nichž ale žádné nesplňuje přísné hygienicko-epidemiologické požadavky kladené na zdravotnická zařízení pečující o tento typ nemocných. Tyto podmínky zahrnují mj. úplné provozní oddělení izolačních lůžek (boxů) od ostatních částí jednotky intenzivní a resuscitačné péče (dále JIRP) a podtlakovou klimatizaci s hepafiltry. Pediatrické klinice FTNsP se podařilo získat grant z Finančních mechanismů EHP Norska a v roce 2009 byla zahájena přestavba její JIRP. Vznikla tak dvě izolační lůžka vybavená špičkovými zdravotnickými technologiemi s kompletním zázemím. Provoz lůžek byl zahájen v březnu 2010; kapacita zařízení je odhadována na 80–100 pacientů ročně. V souvislosti s realizací tohoto projektu byla dále rozšířena spolupráce s Infekční klinikou FN Na Bulovce (mj. při zajištění konsiliárních služeb).

Vzhledem k tomu, že pracoviště získalo přes 10 mil. Kč na přístrojové vybavení, může JIRP Pediatrické kliniky v současné době komplexně řešit problematiku v těchto oblastech: konvenční i nekonvenční ventilace (oscilační ventilace, Heliox, iNO), monitorace hemodynamiky včetně cardiac output (IBP, CVP, PiCCO₂, kontinuální SvO₂, DO₂, VO₂, ECHO); neurointenzivní péče (kontinuální EEG, bispektrální index, nitrolební tlak, SvjO₂, transkraniální Doppler); pneumologická a ftizeologická péče (fibrobronchoskopie, biopsie); metabolické studie (nepřímá kolorimetrie).

Předpokládáme, že nová izolační lůžka pro resuscitační péči budou využívána nejen pacienty ze spádové oblasti FTNsP, ale dětmi z celých Čech, event. Moravy. Proto bychom velice rádi uvítali spolupráci se všemi pediatrickými a infekčními odděleními či klinikami v ČR.

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Finančního mechanismu EHP – grant č. CZ0168.

Isolated Paediatric Beds for Resuscitation Care of Patients with Infectious and/or Highly Contagious Diseases

Dedek V.¹, Houšťková H.¹, Fajt M.¹, Roháčová H.², Camprová P.¹, Sádlo M.¹, Sedláčková L.¹, Havránek J.¹, Heinige P.¹, Brosch K.¹

¹Paediatric Clinic of the 1st Faculty of Medicine and IPVZ, Thomayer´s University Hospital with Health Centre, Prague, Czech Republic

²Infectious Diseases Clinic, University Hospital Na Bulovce, Prague, Czech Republic

Resuscitation and intensive care of patients with infectious and/or highly contagious diseases used to be long term problem in the Czech Republic. The care of children suffering from varicella pneumonia with acute respiratory failure that   needs immediate ventilation could serve as the example. Such child could be treated at one of twelve paediatric urgent care centres. Up to now, none of these facilities did not meet all strict conditions needed to provide care of patients with this type of disease. Among others, it include full spatial and operational separation of isolation beds (boxes) from other parts of pediatric intensive care unit (PICU) and installation of under pressure air-conditioning. In 2009, the Paediatric Clinic of Thomayer´s University Hospital (FTNsP) obtained financial support from Financial Mechanisms of EEA and Czech Ministry of Health (MZČR) and started reconstruction of its PICU to meet all hygienic standards needed for care of such patients. The reconstruction included creation of two isolation beds equipped with top health technologies and all other facilities. With capacity of 80–100 patients a year the isolation units started to serve the patients in March 2010. Physicians of FTNsP closely cooperate with Infectious Diseases Clinic at Bulovka that provides services of consulting specialists.

Besides the reconstruction, the grant also covered over 10 mil CZK for purchase of instruments that allows ICU of Paediatric Clinic for solving the problematic in the following fields: convention and non-convention ventilation (oscilation, Heliox, iNO), monitoring of hemodynamics including cardiac output (IBP, CVP, PiCCO₂, continual SvO₂, DO₂, VO₂, ECHO); neuro-intensive care (continuous EEG, bi-spectral index, intracranial pressure, SvjO₂, transcranial Doppler); pneumology and   phtiseology care (fibrobronchoscopy, biopsy); metabolic studies (indirect colorimetry). All together the instruments will greatly improve the care of children with infectious and/or highly contagious diseases. We suppose that new isolation beds and the instruments purchased will serve not only for patients from the catchments area but also for patients from whole Bohemia and some parts of Moravia. Cooperation with all paediatric and infection departments from all hospitals in the Czech Republic is more than welcome.

Supported by a grant from Iceland, Liechtenstein and Norway through the EEA Financial Mechanism – Grant No. CZ0168.

Drogová problematika dětí a mladistvých ve vztahu k infekčním nemocem

Hobstová J.^1,2

¹Infekční oddělení Fakultní nemocnice Motol, Praha

²III. klinika infekčních a tropických nemocí 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice Na Bulovce

Údaje z roku 2008 vypovídají, že 18 % žadatelů o první léčbu začalo drogy užívat ve věku 15 let, resp. 16 % ze všech léčených klientů. Dalších 52 % z nově evidovaných a 53 % ze všech klientů začalo užívat základní drogu ve věku 15–19 let. Před dovršením 19 let začalo tedy drogu užívat téměř 70 % prvožadatelů o léčbu, resp. 69 % ze všech léčených uživatelů drog. Pediatr by tedy mohl být prvním lékařem, který užívání nejenom odhalí, ale hlavně zařídí kontakty na adiktologická pracoviště, která zahájí komunikaci s pacientem a jeho rodinou. Infekční nemoci, hlavně virové hepatitidy, přicházejí zpravidla s prodlužující se drogovou kariérou a s pravidelným užíváním, i když i experiment s drogou nebo nepravidelné užívání může vést k infekci hepatitidou typu C. Příznivý dopad zahájení plošné vakcinace proti hepatitidě B ve skupině 12letých dětí v roce 2001 je pozorován již nyní a s akutní hepatitidou B se v této věkové kategorii téměř nesetkáme. Závažné bakteriální infekce jsou u dětí a mladistvých pozorovány výjimečně, neboť většinou přicházejí až v pozdějším věku. Sdělení upozorňuje na problematiku, která by ani pro pediatry neměla být okrajová.

Drug abuse in childhood in relation to infectious diseases

Hobstová J.^1,2

¹Infectious Centre for Drug Users, University Hospital Motol, Prague, Czech Republic

²3rd Department of Infectious and Tropical Diseases, First Faculty of Medicine Charles University in Prague and University Hospital Bulovka, Czech Republic

The dates from the year 2008 show that 18% of applicants for the first treatment started to take drugs at the age of 15, respectively 16% of all treated clients. Further 52% of all new registered, and 53% of all clients started with basic drug abuse at the age between 15 to 19 years. Therefore before reaching the 19 year almost 70% of applicants for the first treatment, resp. 69% of all treated drug users started to use the drugs. Pediatricians should be therefore the first doctors who can the abuse not only discover, but who can organise the contacts to special centers, in which the communication between the children and their parents can be started. Infectious diseases, mainly viral hepatitides are only rarely encountered at the beginning of the drug career, but even in experiment with a drug one can acquire those infections. Positive results of the introduction of general vaccination of children of twelve year old against hepatitis B in the year 2001 is being observed now and acute hepatitis B is almost no more encountered now in the age group up to 18. Serious bacterial infections are very rarely reported in the age up to 18, it is usually problem of older groups of injection drug users. Author points out to the problems which should not be marginal for paediatricians.

Klinické projevy lymeské boreliózy u dětí

Krbková L.

Klinika dětských infekčních nemocí, Lékařská fakulta, Masarykova univerzita, Brno

Lymeská borelióza je multisystémové onemocnění způsobené Borrelia (B.) burgdorferi sensu lato. U dětí jsou nejčastěji postiženy kůže, nervový systém a klouby.

Kožní projevy zahrnují erythema migrans (EM), boreliový lymfocytom (BL) a erythema migrans multiple (EMM). Nejčastěji diagnostikovaným původcem u dermatoboreliózy je B. afzelii. EM se považuje u lymeské boreliózy za charakteristický příznak. K rozvoji EM dochází za několik dnů až týdnů po inokulaci borelií do kůže. 76 % dětí si pamatuje klíště v anamnéze. Za dny až týdny se zarudnutí šíří a vzniká oválná nebo kruhovitá léze s nebo bez centrálního výbledu. Mohou se objevit sekundární léze. EMM je definováno jako minimálně 2 nebo více kožních postižení, z nichž minimálně jedno musí splňovat kritéria solitárního EM.

Boreliový lymfocytom se vyskytuje typicky u dětí, nejčastěji na ušním lalůčku, bradavce prsní, pupku nebo šourku. Modročervený uzlík je tvořen infiltrací kůže a podkoží převážně B lymfocyty. BL se objevuje později a trvá déle než EM.

Neuroborelióza je postižení centrálního nebo periferního nervového systému, způsobená v Evropě nejčastěji neurotropním druhem B. garinii. Časná lokalizovaná nervová forma zahrnuje typicky lymfocytární meningitidu a postižení kraniálních nebo periferních nervů. Děti s boreliovou meningoneuritidou mají mírnou bolest hlavy, minimálně vyznačené meningeální příznaky, ale překvapivě velký likvorový nález. V likvoru jsou prokazovány intratékálně tvořené protilátky. Postižení periferní parézou n. facialis nebo abducens může být jednostranné nebo oboustranné.

V Evropě se lymeská artritida u dětí vyskytuje méně než kožní nebo neurologické projevy. Převážně se projevuje jako zánětlivé postižení jednoho nebo několika málo kloubů, nejčastěji kolenního a infekce je způsobena B. burgdorferi sensu stricto. Artralgie mohou provázet kterékoliv jiné postižení boreliové etiologie.

Clinical Manifestations of Lyme Borreliosis in Children

Krbková L.

Department of Children´s Infectious Diseases, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic

Lyme borreliosis is a multisystemic disease caused by Borrelia (B.) burgdorferi sensu lato. Skin, nervous system and joints are most frequently affected in children.

Skin manifestations include erythema migrans (EM), borrelial lymphocytoma (BL) and erythema migrans multiple (EMM). B. afzelii is the most diagnosed causative genospecies in dermatoborreliosis. EM is considered pathognomonic for Lyme borreliosis. EM develops days to weeks after inoculation of borreliae into the skin. 76 % of children remember a tick-bite in the past. Erythematous lesion expands over a period of days to weeks to an oval or round lesion, with or without central clearing. Secondary lesions may occur. EMM is defined as the presence of minimum 2 or more skin lesions, at least one of which must fulfil the criteria for solitary EM.

Borrelial lymphocytoma is typical in children, frequently located on the ear lobe, areola mammae, nipple or scrotum. Solitary bluish red nodule consists of the infiltration of cutis and subcutis, predominantly with B lymphocytes. BL appears later and is of longer duration than EM.

Lyme neuroborreliosis is the involvement of central and/or peripheral nervous system, caused mostly by neurotropic genospecies B. garinii in Europe. Early disseminated neuroborreliosis typically comprises lymphocytic meningitis and/or involvement of cranial and peripheral nerves. Children with borrelial meningoneuritis suffer from mild headache, mildly expressed or no meningeal signs, but surprisingly abnormal CSF findings. Intrathecally synthetised antibodies are detectable in CSF. Unilateral or bilateral peripheral paresis n. facialis or abducens can be involved.

In children, Lyme arthritis is less seen in Europe than skin or neurologic manifestations. Inflammatory arthritis is predominantly mono- or oligoarticular, typically involves the knee and is associated with B. burgdorferi sensu stricto infection. Arthralgias may accompany any other borrelial manifestation.

DĚTI EXPONOVANÉ VIRU LIDSKÉ IMUNODEFICIENCE A JÍM INFIKOVANÉ

Rozsypal H.¹, Jilich D.¹, Staňková M.¹, Záhumenský J.², Holub M.¹

¹Klinika infekčních a tropických nemocí, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice Na Bulovce

²Gynekologicko-porodnická klinika, 1. lékařská      fakulta, Univerzita Karlova v Praze a Fakultní nemocnice Na Bulovce

Cíl studie: Na světě žije asi 2,5 milionu dětí infikovaných virem lidské imunodeficience (HIV). Většina infikovaných dětí se nakazí vertikálním přenosem. V prezentaci je posouzena účinnost profylaktických opatření pro redukci vertikálního přenosu HIV infekce.

Metody: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 102 dětí z 99 těhotenství HIV pozitivních žen dispenzarizovaných v AIDS centru Infekční kliniky FN Na Bulovce v posledních 19 letech do konce roku 2009. Podle aktuálního stavu vědění a adherence pacientek se v různé míře uskutečnily profylaktické postupy, k nimž patří podání antiretrovirotik, vedení porodu císařským řezem a zábrana kojení. Narodilo se 102 dětí, u kterých byla opakovaně prováděna vyšetření krve na přítomnost či nepřítomnost genomu HIV. Diagnostika HIV infekce u dětí se opírala zejména o přímou virologickou diagnostiku – rozhodující pro vyloučení vertikální infekce je průkaz nepřítomnosti genomu viru v krvi z odběru ve 2–3 a 4–6 měsících. Dětem v prvních 6 týdnech života se podává profylaxe zidovudinem, od 6–8 týdnů do cca 6 měsíců se podává cotrimoxazol jako primární profylaxe pneumocystové pneumonie.

Výsledky: Z 99 gravidit se narodilo 102 dětí, z nichž se HIV infikovaly 3 (3 %). V těchto případech byla dvakrát diagnostikována HIV pozitivita ženy několik hodin před porodem, u jedné ženy s včas diagnostikovanou HIV infekcí se selhání terapie dodatečně vysvětlilo nedostatečnou adherencí. Mimoto dvakrát došlo k předčasnému odtoku plodové vody a jedna z nich měla neléčenou syfilidu. Zbylých 99 dětí se neinfikovalo. U některých z nich nebyly zcela splněny profylaktické postupy, zejména pro jejich ignorování pacientkami.

Závěry: Studie potvrzuje vysokou účinnost profylaktických postupů, které významně redukují riziko vertikálního přenosu HIV infekce. Předpokladem je rutinní testování všech gravidních žen ze zákona. Na selhání profylaxe se podílí zejména nedostatečná adherence léčby. Zkušenosti s péčí o děti HIV pozitivních matek, spolehlivost laboratorní diagnostiky a účinnost profylaktických opatření nyní dovolují úpravu harmonogramu odběrů virové nálože, zkrácení léčby zidovudinem novorozence a vypuštění primární profylaxe pneumocystové pneumonie.

CHILDREN EXPOSED TO HUMAN IMMUNODEFICIENCY VIRUS AND INFECTED BY IT

Rozsypal H.¹, Jilich D.¹, Staňková M.¹, Záhumenský J.², Holub M.¹

¹Department of Infectious and Tropical Diseases, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and University Hospital Bulovka, Czech Republic

²Department of Obstetrics and Gynaecology, First Faculty of Medicine, Charles University in Prague and University Hospital Bulovka, Czech Republic

Goal of study: Currently, 2.5 million children are living with HIV worldwide. The majority of pediatric HIV infection results from mother-to-child transmission. In the lecture, we assess the efficacy of prophylactic measures intended to reduce vertical transmission of HIV infection.

Methods: 102 children of 99 pregnancies of HIV-positive women were included in this retrospective study. The women have been in the care of the AIDS Centre of the Dpt. of Infectious Diseases, University Hospital Bulovka over the past 19 years by the end of 2009. In line with our present knowledge and the patients’ compliance, we introduced prophylactic measures, which included the administration of antiretroviral agents, delivery by Caesarean section and breast-feeding  avoidance. 102 children were born from these pregnancies and repeated blood tests were performed to detect the presence or absence of HIV RNA.   Diagnosis of HIV infection in children relied on detection of viral genome in blood samples taken at the age of 2–3 and 4–6 months is crucial for excluding vertical infection. In the first 6 weeks of    life, children receive the zidovudine prophylaxis. From the age of 6–8 weeks until aprox. 6 months, children are on the primary co-trimoxazole prophylaxis of Pneumocystis pneumonia.

Results: 102 infants were born from 99 pregnancies – and 3 of them (3 %) were infected with HIV. In two mothers, we diagnosed HIV positivity few hours before delivery; another woman was diagnosed early, however, the failure of treatment was due to her insufficient compliance. In addition, premature rupture of membranes was present in two women. Moreover, one of them presented with untreated syphilis. The other 99 children stayed uninfected. In anyone of them, however, prophylactic measures were not fully followed, mainly because the patients disregarded them.

Conclusions: The study fully confirms the high efficacy of prophylactic measures, which substantially reduce the risk of vertical transmission of HIV infection. Routine blood tests are neccessary in all pregnant women by law. The failure of prophylaxis is in most cases due to inadequate compliance with the treatment. Nowadays, experience with care for children of HIV positive mothers, reliability of laboratory tests and efficacy of prophylaxis allow change of schedule of viral load samplings, shortening of zidovudine treatment of newborns and cancellation of Pneumocystis pneumonia prophylaxis.

ZÁVAŽNÉ NEUROINFEKCE U DĚTÍ

Rožnovský L.

Klinika infekčního lékařství FN Ostrava

Mezi závažné neuroinfekce v dětském věku patří purulentní meningitidy, méně časté jsou meningoencefalitidy a mozkové abscesy. Závažný průběh onemocnění, který je svázán s vyšším rizikem úmrtí a trvalých následků, je zejména u pacientů s těžší poruchou vědomí, opakovanými křečemi a ložiskovými neurologickými příznaky.

Při úvodní empirické léčbě se přihlíží ke klinickému obrazu (petechie, likvorea), vyšetření mozkomíšního moku (purulentní nebo aseptická meningitida) a předchorobí (zdravé děti, novorozenci, imunodeficit, anomálie, úrazy a operace mozku).

U dříve zdravých dětí v etiologii purulentní meningitidy dominují pneumokoky a meningokoky, vzácné jsou hemofily a gramnegativní bakterie, pro úvodní empirickou léčbu se užívají cefalosporiny 3. generace. Závažný klinický stav při likvorovém obrazu aseptické meningitidy může způsobit zejména herpetická encefalitida (aciclovir, zejména při poruše řeči) a klíšťová encefalitida.

U dětí do 3 měsíců věku převažují v etiologii streptokoky skupiny B, gramnegativní tyčky, případně listérie, pro úvodní léčbu je vhodný cefalosporin 3. generace s ampicilinem.

U pacientů s imunodeficitem je nutno zvažovat běžné bakteriální původce včetně listérií, kryptokokovou meningitidu a herpetickou encefalitidu, úvodní empirická léčba může zahrnovat cefalosporiny 3. generace, ampicilin, antimykotika a aciclovir.

U pacientů s vrozenými vadami, traumaty a operacemi mozku se etiologicky uplatňují zejména pneumokoky a gramnegativní bakterie včetně pseudomonád, u shuntových meningitid vyvolávají koaguláza negativní stafylokoky přibližně dvě třetiny infekcí.

U pacientů se závažnou neuroinfekcí je nezbytná rychlá bakteriologická a virologická diagnostika včetně PCR diagnostiky, případně i vyšetření mozku počítačovou tomografií. Kauzální léčba se u všech dětí doplňuje o stabilizaci oběhu (až resuscitaci oběhu při septickém šoku), adekvátní oxygenaci až pomocí umělé plicní ventilace a léčbu intrakraniální hypertenze, přitom stabilizace oběhu je prioritní.

Serious course of central nervous system infection in children

Rožnovský L.

Department of Infectious Diseases, University Hospital Ostrava, Czech Republic

Serious central nervous system infection in childhood include bacterial meningitis, less frequent are serious course of viral encephalitis and brain abscess. Serious course characterized by altered mental status, focal neurological deficit and repeated convulsions is connected with higher risk of death and permanent sequels.

Initial empiric therapy is influenced by clinical picture (e.g. petechia, spontaneous drainage of cerebrospinal fluid); result of cerebrospinal fluid (purulent or aseptic meningitis) and anamnestic data (healthy children, newborns, imunodeficit, defect, injury or operation of brain).

In previous healthy children, pneumococcus and meningococcus are dominant bacterial strains;  Haemophilus influenzae and gram-negative bacteria are rare; cephalosporin of third generation is recommended for empiric therapy. Serious course in patients with aseptic meningitis is connected with herpetic encephalitis (aciclovir, especially in speech defect) and with tick born encephalitis.

In infant younger than 3 months, streptococcus group B, gram-negative bacteria and listeria are leading etiological agents of bacterial meningitis, cephalosporin of third generation with ampicilin is recommended for initial empiric therapy.

In immunocompromised patients, listeria, cryptococcus and herpetic encephalitis must be considered together with usual etiologic agents; cephalosporin of third generation, ampicilin, aciclovir and antimycotics may be considered for initial empiric therapy.

In patients with congenital defect, injury or previous brain operation, pneumococcus, gram-negative bacteria and pseudomonas are leading agents. Staphyloccocal species account for more than two third of cerebrospinal fluid shunt infection.

Early bacteriological and virology diagnostic including polymerase chain reaction, eventually computer tomography is necessary in patients with serious course of central nervous infection. In all children, causal therapy is complete with infusion therapy (till resuscitation of circulation in septic shock), oxygenation (till artificial lung ventilation) and therapy of intracranial hypertension.