6 – Udržovací léčba CD – azathioprin (AZA)/6-merkaptopurin (6-MP)
Autoři:
MUDr. Miroslava Adamcová 1; MUDr. Milan Bajer, Ph.D. 2; MUDr. Kateřina Bajerová, Ph.D. 2; Doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. 1; MUDr. Petr Dědek, Ph.D. 3; MUDr. Ondřej Hradský, Ph.D. 1; MUDr. Eva Karásková 4; MUDr. Lucie Kavalcová 5; MUDr. Katarína Mitrová 1; MUDr. Silvie Netvalová 6; Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc. 1; Doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc. 3; MUDr. Jan Schwarz 7; MUDr. Peter Szitányi, Ph.D. 8; Prof. MUDr. Richard Škába, CSc. 5; MUDr. Astrid Šuláková 9
Působiště autorů:
Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha
1; Pediatrická klinika, FN Brno
2; Dětská klinika, FN a LF UK, Hradec Králové
3; Dětská klinika LP UP a FN Olomouc
4; Klinika dětské chirurgie UK 2. LF a FN Motol, Praha
5; Pediatrická klinika TNsP, Praha
6; Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň
7; Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF a VFN, Praha
8; Klinika dětského lékařství OU LF a FN Ostrava
9
Vyšlo v časopise:
Čes-slov Pediat 2012; 67 (Suppl 2): 18-19.
Vedoucí redaktor textu: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.
1. Léčba má být zahájena u všech pacientů s jistou diagnózou CD pod 17 let věku se středně těžkou a těžkou formou onemocnění, nebo pokud prodělali alespoň 1 relaps CD nebo dosáhli remise za použití KS.
2. Dále je tato terapie indikována po chirurgické léčbě – resekci, není-li indikován IFX.
3. Dávkování AZA je 2,0–2,5 mg/kg/den per os v jedné dávce.
4. Dávkovaní 6-MP je 1,5 mg/kg/den per os v jedné dávce.
5. Dávku v průběhu léčby přizpůsobujeme zvyšující se tělesné hmotnosti pacienta.
6. Absolutní počet periferních lymfocytů 1000–1500 x 106/l je spojován s větší pravděpodobností udržení remise.
7. Před zahájením terapie je doporučeno doplnit chybějící očkování (pokud je to časově možné) a stanovit genotyp nebo aktivitu enzymu thiopurinmethyltransferázy (TPMT).
8. Po zahájení a během léčby je nutné monitorovat KO a dif., ALT, AST, S-amylázu, a to první měsíc léčby každý druhý týden, druhý měsíc léčby 1x měsíčně, dále každé 3 měsíce.
9. Terapii ukončujeme v případě, že není po 6–9 měsících dosaženo očekávaného efektu.
10. V případě dobrého efektu pokračujeme v léčbě minimálně 4–5 let. Je-li onemocnění po tuto dobu bezpříznakové, lze se po dohodě s rodiči a pacientem pokusit o vysazení s vědomím rizika relapsu.
11. U pacientů, kteří neodpovídají na terapii AZA, může být prospěšné zjistit hladinu nukleotidů 6-thioguaninu (6-TG) a 6-methylmerkaptopurinu (6-MMP) k určení případné non-compliance.
Zahájení terapie
Efekt AZA a 6-MP je srovnatelný. 6-MP se využívá především v případě intolerance AZA, protože až u poloviny pacientů s intolerancí AZA je dobře tolerován. Existují i významné geografické rozdíly v užití AZA nebo 6-MP. Udržovací léčba 6-TG není pro hepatotoxicitu (nodulární regenerativní hyperplazie) doporučována. Vzhledem k tomu, že je AZA používán v léčbě IBD více než 30 let, je povšechně považován za účinnou a bezpečnou léčbu. Jeví se jako optimální současně s indukcí remise zahájit podávání AZA a je proto zcela legitimní časné zahájení léčby AZA (iniciální léčba) u středně těžké a těžké CD. Efekt terapie AZA/6-MP je možno očekávat po minimálně 2–3 měsících. AZA/6-MP postihují zánětlivý proces selektivněji než KS.
Pokud má pacient nerizikový genotyp TPMT, můžeme zahájit terapii AZA v plné dávce (2–2,5 mg/kg/den). Při neznalosti genotypu a u intermediárních metabolizátorů je nutno začít redukovanou dávkou na 50 % a postupně ji navyšovat za současné monitorace KO + dif. a jaterních testů. Pokud je pacient pomalý metabolizátor, je podání AZA/6-MP kontraindikováno.
Mechanismy účinku
Hlavním mechanismem účinku je inhibice tvorby purinových nukleotidů vyvolaná kumulací nukleotidů 6-TG v buňkách a potlačení imunitní odpovědi zprostředkované především T-lymfocyty. AZA je farmakologicky neúčinné proléčivo, které je lépe vstřebáváno ve střevě než 6-MP. Biotransformace 6-MP v paralelních cestách účinkem TPMT je kvantitativně rozhodující pro množství 6-TG, které se kumulují v buňkách po opakovaném podávání AZA. Aktivita TPMT je geneticky polymorfní. V běžné populaci je možné nalézt 3 fenotypy: s vysokou aktivitou enzymu, který je nejčastější (rychlí metabolizátoři, 88 %), dále se střední aktivitou (intermediární metabolizátoři, 11 %) a konečně s velmi nízkou aktivitou enzymu (pomalí metabolizátoři, 0,3 %), který je relativně vzácný. Hladina 6-TG v erytrocytech >230 pmol/8 x 108 RBC a poměr koncentrací 6-MMP/6-TG <11 byly v některých klinických studiích spojeny s vyšší pravděpodobností remise CD. Velmi nízká hladina 6-TG a 6-MMP umožní odhalit pacienta s nízkou compliance. Vyšetření aktivity a/nebo genotypu TPMT před zahájením léčby AZA je výhodné, ale není podmínkou.
Nežádoucí účinky
Nežádoucí účinky léčby AZA jsou dle současných znalostí farmakokinetiky a farmakodynamiky děleny na dávkově závislé (myelotoxicita, hepatotoxicita) a idiosynkratické – dávkově nezávislé (alergické kožní reakce, nauzea, únavnost, nechutenství, pankreatitida). V obou případech se může jednat o reakce, které vedou k ukončení léčby. Mezi nežádoucí účinky AZA patří „chřipkové“ příznaky (myalgie, bolesti hlavy, průjem) vyskytující se po 2–3týdenní léčbě u 20 % nemocných. Pokud je lék dobře tolerován po 3 týdnech léčby, obvykle se předpokládá jeho dlouhodobá tolerance. V 5 % případů je popisována hepatotoxicita nebo pankreatitida. Závažná leukopenie a/nebo lymfopenie se vyskytuje asi ve 3 % případů. Redukce dávky na 50 % se doporučuje při leukopenii méně než 4 x 109/l nebo neutropenii 1,5 x 109/l nebo trombocytopenii méně než 120 x 109/l. Ukončení terapie se doporučuje při leukopenii méně než 3 x 109/l nebo neutropenii 1,0 x 109/l nebo trombocytopenii méně než 100 x 109/l.
Při terapii AZA/6-MP existuje zvýšené riziko infekce (bakteriální, virové – CMV, VZV). Je popisována vyšší incidence lymfomu, ale na riziku jeho vzniku se pravděpodobně spolupodílí i závažnost základního onemocnění. Názor většiny autorit je takový, že benefit léčby thiopuriny převýší možné riziko rozvoje lymfomu. Je prokázána bezpečnost podávání AZA v době gravidity. Pokud je léčba indikována, není lék v průběhu gravidity vysazován.
Štítky
Neonatológia Pediatria Praktické lekárstvo pre deti a dorastČlánok vyšiel v časopise
Česko-slovenská pediatrie
2012 Číslo Suppl 2
- Gastroezofageální reflux a gastroezofageální refluxní onemocnění u kojenců a batolat
- Očkování nejvíc potřebuje ten, kdo sám být očkován nemůže − kazuistika
- Sekundárne protilátkové imunodeficiencie z pohľadu reumatológa – literárny prehľad a skúsenosti s B-deplečnou liečbou
Najčítanejšie v tomto čísle
- 1 – Doporučený postup PRO diagnostiKU IBD
- 17 – Fulminantní kolitida (acute severe colitis, ASC) a toxické megakolon (TM)
- 22 – Pouchitida
- 6 – Udržovací léčba CD – azathioprin (AZA)/6-merkaptopurin (6-MP)