K 10: Doporučený postup v péči o nehojící se ránu – utopie anebo realita budoucnosti?

Úvod

Doporučené postupy (guidelines) vycházejí ze soudobých poznatků lékařské a ošetřovatelské vědy (jsou tedy evidence based – založeny na důkazech) a jsou považovány za postupy lege artis. Je však třeba akcentovat, že se jedná o doporučení, nikoliv předpisy, proto je nutný individuální přístup ke každému pacientovi. Příslušný zdravotnický pracovník, jemuž je dle kompetencí doporučený postup předložen, může použít jiný postup, musí však v dokumentaci řádně zdůvodnit, proč se od doporučeného postupu odchýlil. Guidelines mají být nástrojem pomoci v rozhodovacím procesu zdravotníků a ne bičem, který vyžaduje slepé a bezhlavé následování určitého schématu. Mají vyjadřovat nepodkročitelné minimum bezpečné péče a ne nedosažitelné maximu intervencí a postupů.

Bariéry přípravy doporučeného postupu

Doporučené postupy jsou připravovány odbornými společnostmi jednotlivých specializací a právě zde nastává již primární problém pro tvorbu doporučeného postupu pro péči o osoby s nehojící se ránou. Pod kterou odbornou společností lze guidelines připravit? Samozřejmě se nabízí poměrně jednoduchá odpověď – máme přece Českou společnost pro léčbu rány. Nicméně situace není ani zdánlivě tak jednoduchá již s ohledem na multioborovou problematiku a etiologii nehojících se ran (Vaneau et al. 2007). Nezbytná je spolupráce s dalšími odbornými společnostmi (Chirurgickou, Geriatrickou, Diabetologickou apod.). V souvislosti s tím vyvstává mnoho otázek. Má být doporučený postup péče o osobu s nehojící se ránou zaměřen na vlastní proces péče anebo jen na dokumentování rány a procesu péče? Jak budou řešeny případné diskrepance postupů (např. léčba nekrózy u dekubitu a diabetické nohy). V současné době probíhá intenzivní jednání mezi jednotlivými odbornými společnostmi a opravdu v bolestech se rodí nový doporučený postup pro péči o pacienty s nehojící se ránou.

Bariéry implementace doporučeného postupu

V souvislosti s přípravou doporučeného postupu je nezbytné mít na paměti také požadavky klinické a reálnou ekonomickou a legislativní situaci v klinické praxi. Jednoznačně existuje mnoho reálných bariér pro účelnou implementaci na důkazech založených postupů péče o osoby s nehojící se ránou (Lazarus et al. 1994; Fonder et al. 2008). Obdobně jsou ale poměrně často uměle vytvářeny další bariéry, které pramení jednak z neznalosti problematiky anebo jen z obyčejné neochoty a obav z nového a nepoznaného či zbytečné administrativní zátěže.

Závěr

Příprava guidelines pro péči o osoby s nehojící se ránou je nezbytnou součástí bezpečné a účelné péče v budoucnu. Vyžaduje multidisciplinární přístup a multilaterální jednání na úrovni odborných společností. Dalším předpokladem je spolupráce mezi lékařskými a nelékařskými pracovníky. Jednoznačně nelze opomenout ani legislativní rámec a nutnost podpory ze strany Ministerstva zdravotnictví na jedné straně a vrcholového i liniového managementu na straně druhé.