K 29: Možnosti využití meshovaného a perforovaného biologického krytu Xe-Derma v klinické praxi
Autoři:
R. Zajíček
Působiště autorů:
Klinika popáleninové medicíny, FN Královské Vinohrady, Praha
Vyšlo v časopise:
Hojení ran 7, č. Supplementum 1: 24, 2013
Kategorie:
Abstrakta
Jednou ze základních vlastností biologických krytů je jejich přirozená 3D struktura kolagenních a elastických vláken, která podporuje migraci buněk do rány, jejich proliferaci a diferenciaci, a tím celý proces hojení. Biologické kryty se využívají v léčbě akutních a chronických ran, kde je vyžadována reepitelizace rány. V léčbě akutních ran či popálenin současně umožňují minimalizovat počet převazů, s čímž souvisí snížení rizika sekundární infekce rány či výrazné snížení bolestivosti.
Jedním z předpokladů pro zajištění maximální účinnosti biologického krytu je jeho adherence k ráně. Při zvýšené sekreci či exsudaci rány kryt není vybaven absorpční schopností, tzn. může docházet ke kumulaci sekrece pod krytem, čímž je znemožněna jeho funkce podpory hojení. Řešením je odvést sekreci do sekundárního krytu. Z tohoto důvodu se v některých případech využívá techniky meshování krytu, event. jsou biologické kryty dostupné v perforované formě. V přednášce bude zmíněn možný klinický přínos meshování či využití perforovaných biologických krytů v léčbě akutních a chronických ran.
Štítky
Chirurgia všeobecná Sestra Domáca starostlivosťČlánok vyšiel v časopise
Hojení ran
2013 Číslo Supplementum 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- K 35: Možnosti léčby vlhké gangrény prstů nohy při syndromu diabetické nohy
- K 16: Možnosti lokálního ošetření fasciotomie
- K 30: ReCell Spray–On Skin
- K 10: Doporučený postup v péči o nehojící se ránu – utopie anebo realita budoucnosti?