#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

K 46: Mikrobiologická podpora při hojení ran


Autoři: M. Novotná 1;  L. Sobotka 2
Působiště autorů: Laboratoř klinické mikrobiologie, Laboratoře AGEL a. s., Nový Jičín 1;  III. interní gerontometabolická klinika, FN Hradec Králové 2
Vyšlo v časopise: Hojení ran 7, č. Supplementum 1: 37, 2013
Kategorie: Abstrakta

Častou příčinou zpomaleného hojení ran a kožních defektů je ranná infekce. Cílem bakteriální analýzy je identifikovat původce zodpovědné za tuto infekci a určit jejich antimikrobiální citlivost. Hlavním problémem interpretace nálezů je často odlišení patogenů způsobujících infekci od bakterií, které ránu pouze kolonizují.

Odběr vzorků na bakteriologické vyšetření je indikován pouze v případech klinicky stanovené infekce rány. Rány bez místních nebo celkových klinických příznaků infekce by neměly být vyšetřovány. Infekce je obecně definována přítomností alespoň dvou následujících příznaků: erytém, zvýšená kožní teplota, edém, bolest, porušení funkce mechanismu hojení, hnisavé exsudáty. Vznik infekce je podmíněn druhem a kvantitou bakterií. Základem k posouzení mikrobiální zátěže rány je provedení kvalitativního mikrobiologického odběru materiálu ze spodiny rány. Zlatým standardem stále zůstává stěrová metoda. Odběru by měl předcházet débridement – chirurgické vyčištění rány, kterým se odstraní nekrotické a devitalizované části tkáně. Následně se doporučuje očistění rány gázou namočenou ve fyziologickém roztoku.

Alternativou stěrové metody je metoda otisku, jejíž využití není v rutinní praxi rozšířeno. Tato metoda používá k provedení otisku z rány filtrační papír, který se následně přenese na povrch agarové kultivační půdy.

Třetí možnou technikou odběru vzorku je tkáňová biopsie. Fragmenty tkáně z různých oblastí rány (dle rozsahu rány 2–4) se umístí do sterilní zkumavky a převrství několika kapkami fyziologického roztoku.

Pokud pacient jeví známky systémové sepse, měly by být odebrány vzorky krve pro aerobní a anaerobní hemokultivaci.

Zatímco se provedení odběru vzorků u akutních i chronických infekcí ran neliší, jejich mikrobiální osídlení je rozdílné. Akutní infekce jsou často monobakteriální, téměř vždy s přítomností invazivních grampozitivních koků jako S. aureus a beta-haemolytické streptokoky. U chronických ran se setkáváme s polymikrobiálními nálezy tvořenými mnohdy třemi a více izoláty. Mohou zahrnovat enterokoky, různé enterobakterie, obligátní anaeroby, P. aeruginosa a další gramnegativní nefermentující tyčky. Často vytvářejí v ráně biofilm, který je odolný vůči imunitnímu systému a působení antimikrobiálních látek. Přítomnost multirezistentních bakteriálních kmenů nemusí nutně znamenat jejich patogenitu nebo zvýšenou virulenci.

Zásadní pro správnou interpretaci nálezů je spolupráce mezi klinikem a mikrobiologickou laboratoří.


Zdroje

Cornaglia, G., Courcol, R., Herrmann, J-L. et al. European Manual of Clinical Microbiology. European Society for Clinical Microbiology and Infections Deseases, 2012. (str. 235–239)

Štítky
Chirurgia všeobecná Sestra Domáca starostlivosť
Článek Program

Článok vyšiel v časopise

Hojení ran

Číslo Supplementum 1

2013 Číslo Supplementum 1
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#