Klinický registr AVASTIN
Autoři:
R. Němeček
Působiště autorů:
Klinika komplexní onkologické péče, Masarykův onkologický ústav, Brno
Vyšlo v časopise:
Klin Onkol 2010; 23(1): 50-51
Kategorie:
Aktuality z registrů
Bevacizumab (Avastin®) je humanizovaná monoklonální protilátka proti vaskulárnímu endotelovému růstovému faktoru (vascular endothelial growth factor – VEGF), která vychytává cirkulující VEGF v plazmě, a tím snižuje jeho stimulační efekt na nádorovou angiogenezi. Při léčbě bevacizumabem dochází k regresi patologické VEGF dependentní cévní sítě v nádoru, k normalizaci VEGF independentní nádorové cévní sítě a k inhibici nádorové neoangiogeneze. Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří akcelerace hypertenze, proteinurie, zvýšené riziko arteriálních trombembolických příhod a vliv na hojení ran.
Bevacizumab se používá v léčbě metastatického kolorektálního karcinomu (mCRC) především v kombinaci se standardní chemoterapií na bázi 5-fluorouracilu (event. kapecitabinu) a oxaliplatiny (režim FOLFOX, XELOX) či irinotekanu (FOLFIRI, XELIRI), kde poměrně významně zvyšuje efektivitu této léčby (prodlužuje medián času do progrese onemocnění nad hranici 10 měsíců a medián celkového přežití až ke 30 měsícům). Dále je registrován k lébě metastatického karcinomu prsu, metastatického nemalobuněčného plicního karcinomu a metastatického renálního karcinomu – v těchto indikacích se však zatím stále čeká na vyřešení úhrady ze strany zdravotních pojišťoven.
Klinický registr Avastin byl založen 1. 1. 2005 za účelem monitorace spotřeby a efektivity této finančně náročné biologické léčby. Do konce roku 2009 bylo do registru zařazeno celkem 1 920 pacientů s mCRC z 22 onkologických center – počty pacientů zařazených v jednotlivých letech od založení registru ukazuje graf 1. Věková struktura pacientů je znázorněna v grafu 2, její změny v průběhu jednotlivých let pak v grafu 3. Větší část (64%) zařazených pacientů tvoří muži, ženy se na celkovém počtu pacientů podílí 36%. Naprostá většina pacientů (83,7%) byla léčena kombinací s Avastinem v rámci 1. linie paliativní chemoterapie (standardní indikace), 11,1% pak v rámci 2. linie a 2,7% pacientů dokonce v rámci 3. linie systémové paliativní léčby. Mezi používanými chemoterapeutickými režimy převažují FOLFOX 4 (28,2%) a XELOX (26,5%), následovány FOLFIRI (9,7%), Xeloda v monoterapii (5,3%), FOLFOX 6 (4,9%), XELIRI (4,1%) a FU/FA de Gramont (3,9%).
Z klinických registrů lze zjistit samozřejmě i řadu dalších údajů týkajících se např. efektivity léčby, času do progrese onemocnění nebo celkového přežití; tyto jsou však předmětem jiných sdělení. Informace o stavu ostatních klinických registrů ČOS budou pravidelně publikovány v obdobných sděleních.
MUDr.
Radim Němeček
Klinika
komplexní onkologické péče Masarykův onkologický ústav
Žlutý
kopec 7
656
53 Brno
e-mail:
nemecek@mou.cz
Štítky
Detská onkológia Chirurgia všeobecná OnkológiaČlánok vyšiel v časopise
Klinická onkologie
2010 Číslo 1
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Nejasný stín na plicích – kazuistika
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
Najčítanejšie v tomto čísle
- Velmi malé karcinomy prsu, HER2-pozitivní a léčba trastuzumabem v adjuvanci
- NK buňky, chemokiny a chemokinové receptory
- Průkaz vlivu estrogenových a progesteronových receptorů na přežití u karcinomu prsu bez cytostatické a hormonální léčby v malém souboru pacientek
- Dlouhodobá odpověď jaterních metastáz karcinomu prsu na léčbu kapecitabinem – kazuistické sdělení