Možnosti objektivizace akutního klimakterického syndromu

Česká verzia

Autoři: Tomáš Fait
Vyšlo v časopise: Prakt Gyn 2008; 12(4): 230-235

Léčba akutního klimakterického syndromu je nejvýznamnější indikací hormonální substituční terapi e (HT). Pro hodnocení míry obtíží a jejich ovlivnění HT nebo jino u alternativní terapi í bylo vyvinuto několik dotazníků. Pro výzkumné hodnocení léčebné modality je nezbytné mít srozumitelný a nejlépe číselně hodnotitelný dotazník, jehož hodnoty umožňují snadné statistické zpracování. Také pro farmakoekonomické studi e je důležité umět zhodnotit ovlivnění kvality života léčebnými či preventivními zásahy.

Cílem tohoto článku je ukázat nejčastěji užívané dotazníky.

Asi nejznámější po užívané skórovací schéma je Kuppermanův index, poprvé publikovaný kolektivem Kupperman a Blatt v roce 1953 (tab. 1) [1]. Je omezen po uze na akutní klimakterické potíže a má samozřejmě i své kritiky [2], přesto je jedním z nejpo užívanějších.

Speci ální dotazník Women’s He alth Questi onnaire (WHQ) (tab. 2) pro hodnocení emočního a fyzického stavu žen ve věku 45– 65 let má samostatné škály pro úzkost a depresi, poruchy spánku, somatické potíže, menstru ační potíže, paměť, pocit atraktivnosti a sexu ální chování. Přídatno u škálu tvoří vazomotorické příznaky. Hodnocení je poměrně složité – přítomnost (určitě ano, někdy ano) faktoru je hodnocena číslem 1, nepřítomnost (zřídka, vůbec ne) číslem 0. V každé podskupině je pak so učet hodnot dělen počtem symptomů v podskupině. Otázky nejso u kladeny v podskupinách popořadě (tab. 3). Výsledné hodnocení v každé podskupině symptomů se pohybuje mezi 0,0 a 1,0 [3].

Hilditch a Lewisová vyvinuli The Menopa use- Specific Qu ality of Life Questi onnaire (MENQOL) [4]. Výzkumem validity jednotlivých faktorů zredukovali původních 106 bodů dotazníku na 29, které zahrnují čtyři domény (vazomotoricko u, fyzicko u, psychosoci ální, sexu ální) a globální otázku kvality života (tab. 4).

**Tab. 4. Menopause-Specific Quality of Life (MENQOL).**

Také Greene svoje hodnocení zakládá na předpokladu, že klimakterické symptomy lze dělit do čtyř skupin, které mají různo u eti opatogenezi. Doporučuje tedy hodnotit každo u skupinu příznaků zvlášť. V nejnovější verzi Greene Climacteric Scale je navíc ještě přidán bod ztráta zájmu o sex (tab. 5) [5].

Jacobsová vyvinula úpravo u obecného dotazníku Qu ality of Life specifický Menopa usal Qu ality Of Life Scale (MQOL) dotazník (tab. 6) se 48 položkami rozdělenými do sedmi domén, který koreluje s míro u akutního klimakterického syndromu i případno u terapi í [6].

**Tab. 6. Menopause Quality of Life Scale (MQOL).**

Profesor Uti an neskromně po sobě pojmenoval upravený dotazník Short Form- 36, ve kterém dle svého sebehodnocení zdůrazňuje vliv klimakterického syndromu (tab. 7) – The Uti an Qu ality of Life (UQOL) Scale [7]. Dotazník obsahuje 23 otázek hodnocených ve škále 1 (vůbec ne) – 5 (zcela jistě). Hodnotit lze celkové skóre nebo čtyři oddělené faktory (tab. 8).

**Tab. 7. The Utian Quality of Life Scale (UQOL).**

**Tab. 8. Faktory UQOL (R – reversed).**

Také Freemanová považuje za vhodné hodnotit odděleně menopa uzální potíže psychologické (faktor 1), somatické (faktor 2) a vazomotorické (faktor 3), kde jednotlivé symptomy škály MSL mají různo u míru projekce do těchto faktorů. Menopa use Symptom List (MSL) (tab. 9) každý ukazatel hodnotí ve škále 0– 3. Vychází z tradičního dotazníku Kuppermanova, ale přidává hodnocení úniku moči a poševního diskomfortu. MSL je doporučován jako so učást komplexního vyšetření [8].

**Tab. 9. Menopause symptom list (MSL).**

Zpět ke komplexnímu a jednoduchému hodnocení, blízkému Kuppermanovu indexu, ale i s hodnocením urogenitální atrofi e se vrací Menopa use Rating Scale (tab. 10) [9]. Svojí jednoduchostí se zdá být pro každodenní rutinní i výzkumno u práci ide ální volbo u.

**Tab. 10. Menopause Rating Scale (MRS).**

Práce byla již publikována v: Klimakterická medicína 2008, 13(1): 30– 35.

MUDr. Tomáš Fait

Gynekologicko‑porodnická klinika 1. LF UK a VFN Praha

Zdroje

1. Kupperman HS, Blatt MH, Wi esbader H et al. Comparatic clinical evalu ati on of estrogenic preparati on by the perimenopa usal and amenorhe al indices. J Clin Endocrinol Metabol 1953; 13(6): 688– 703.

2. Alder E. The blatt Kupperman Menopa usal Index: a critique. Maturitas 1998; 29: 19– 24.

3. Hunter M. The women’s he alth questi onnaire: a me asure of mid- aged women’s percepti ons of their emoti onal and physical he alth. Psychology and He alth 1992; 7: 45– 54.

4. Hilditch JR, Lews JR, Peter A et al. A menopa use- specific qu ality of life questi onnaire: development and psychometric properti es. Maturitas 1996, 24: 161– 175.

5. Greene JG. Constructing a standard climacteric scale. Maturitas 1998; 29: 25– 31.

6. Jacobs PA, Hyland ME, Ley A. Self- rated menopa usal status and qu ality of life in women aged 40– 63 ye ars. British Jo urnal of Psychology 2000; 5: 395– 411.

7. Uti an WH, Janata JWJ, Kingsberg SA et al. The Uti an Qu ality of Life Scale: development and validati on of an instrument to qu antify qu ality of life thro ugh and beyond menopa use. Menopa use 2002; 9(6): 402– 410.

8. Freeman EW, Sammel MD, Lo u L. Psychometric properti es of a menopa usaly symptom list. Menopa use 2003; 10 (3): 258– 265.

9. Heinemann LAJ, Potthoff P, Schneider HPG. Internati onal versi ons of the Menopa use Rating Scale. He alth and Qu ality of Life Outcomes 2003; 1: 28– 31.