Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři!

Dovolujeme si vám předložit k přečtení, posouzení, pochvale či odsouzení druhé letošní číslo Praktické gynekologie.

V tomto čísle jsme se díky našim autorům dotkli živé a diskutované otázky nárůstu frekvence císařských řezů a poukázali na neujasněnost postojů v něčem tak „triviálním“, jako je epiziotomie. Zvážíme význam obezity pro sexualitu člověka. V oblasti asistované reprodukce se věnujeme nejen jejím možným komplikacím, ale i myoinositolu jako možnosti jak řešit anovulační sterilitu u syndromu polycystických ovarií v běžné ambulanci. Nechybějí články z oblasti urogynekologie i onkogynekologie. Přinášíme také překlad doporučení mezinárodních společností k hormonální substituční terapii, a abychom Vám usnadnili cestu k informacím, zařazujeme doporučení pro screening tyreopatií navazující na článek v předešlém čísle. Rubrika věnovaná medicínskému právu vás seznámí s právními aspekty poskytování a ukončení zdravotní péče bez souhlasu pacienta. A v tradiční rubrice počítačové gramotnosti probíráme nanejvýše důležité téma – zálohování dat.

Vždy když připravuji přednášku, přemýšlím, jak vás pobavit, a tak se o to pokusím i v tomto editorialu. Právě jsem narazil na velmi zajímavý citační zdroj v knize L. Kovandy Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé (BizBooks, Brno 2012). Autor zmiňuje studii dr. GF Millera z katedry psychologie Univerzity v Novém Mexiku a jeho spolupracovníků ukazující na nežádoucí účinek hormonální antikoncepce – snížení výdělku tanečnic u tyče. Skupina 18 tanečnic zaznamenávala po dobu 60 dní svůj menstruační cyklus a velikost spropitného. Ve folikulární fázi cyklu byl průměrný výdělek za 5 hodin tance 335 US$, v luteální 260 US$ a při menzes jen 185 US$. Tanečnice užívající hormonální antikoncepci byly ve folikulární fázi o zvýšený výdělek ochuzeny [1]. Nejdřív jsem byl studií nadšen, pak jsem však upadl v obavu, že budeme muset každou pacientku před předepsáním hormonální antikoncepce v tomto smyslu poučit, o poučení sepsat informovaný souhlas a chránit se tak před případnou žalobou za ušlý zisk.

Tomu, kdo chce upadnout do informační skepse, doporučuji skvělý článek autorů T. Hájka a C. Höschla Medicína založená na důkazech aneb Může modlitba léčit? [2], volně dostupný na webových stránkách pana profesora [3], který ukazuje, co lze publikovat ve vědeckých časopisech, o kterých většina našich vědců jen tiše sní. Průkaz významu modlitby za zdraví pacienta pro jeho klinický stav, aniž by o tom byl informován (tedy placebo efekt je vyloučen) – a to dokonce retroaktivně (neb Bůh nemá problém s dimenzí času) – doufám (jako ateista) nebude inspirací pro další kroky reformy zdravotnictví.

Nakladatelství Facta Medica, nebo chcete-li FAMA se dále pokouší zajistit nejen vysokou obsahovou a polygrafickou úroveň našeho časopisu, ale i ekonomickou stránku jeho existence. Jednotlivá čísla vydáváme u příležitosti významných odborných akcí, abychom zkrátili čtenářům čekání na doručení časopisu i jim vyplnili „kongresové“ mezičasy. Usilovně hledáme cesty, jak udržet v dnešní ekonomicky nepříznivé době obsahovou i formální kvalitu našeho, tedy i vašeho časopisu. K těmto snahám patří i nabídka na vaši spoluúčast při hrazení nákladů za balení a rozesílání ve výši 100 Kč ročně. Uvidíme. Nakonec pokud nestojíme ani za stovku …

Váš