#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Delirium tremens – rizikové faktory vzniku


Delirium tremens – rizikové faktory vzniku

Tato původní práce sleduje výskyt některých rizikových faktorů ve dvou skupinách pacientů:
1. pacienti s delirantním stavem po odnětí alkoholu, 2. pacienti s odvykacím stavem bez deliria.

Cíl:
Určení významných rizikových faktorů vzniku a rozvoje deliria tremens, které by pak mohly být využity v klinické praxi při příjmu a rozdělování pacientů na jednotlivá oddělení, také pro plánování další léčby a snížení rizika rozvoje komplikací delirantního stavu.

Metody:
Ze všech pacientů, kteří byli přijati v roce 2004 na akutní příjmové oddělení pro léčbu závislostí Psychiatrické léčebny v Kroměříži, byly vybrány dvě skupiny mužských pacientů. Rozděleni byli do dvou skupin podle příslušnosti k diagnóze F10.3 nebo F10.4 dle MKN 10. V obou skupinách byl sledován výskyt následujících dvanácti rizikových faktorů: 1. epileptický záchvat před přijetím či v anamnéze, 2. hypertenze či elevace TK při přijetí, 3. úraz hlavy, 4. jiný traumatický děj před přijetím, 5. hypokalémie, 6. elevace ALT a/nebo AST, 7. cirhóza jater, 8. diabetes mellitus, 9. vředová choroba či gastropatie akutně přítomná a/nebo v anamnéze, 10. pankreatopatie, 11. febrilie či infekce, 12. projevy odvykacího stavu při současné ebrietě při přijetí. Dále byla sledována četnost současně přítomných příznaků. Byly hledány souvislosti mezi rizikovými faktory a rozvojem či přítomností deliria tremens. Celkem bylo ve studii 87 pacientů, z toho 57 s výskytem deliria, 30 s prostým odvykacím stavem.

Výsledky:
Ve skupině delirantních pacientů se statisticky významněji vyskytovala hypokalémie – RR = 3,8 (1,2–12,0), epilepsie – RR = 2,75 (1,1–6,9) a přítomnost čtyř a více příznaků současně – RR = 2,6 (1,1–6,5). Jako vedlejší nález byl zjištěn vyšší průměrný věk ve skupině F10.4 – 47±9,0, oproti 43±8,4 u F10.3 při p<0,05. Na hranici statistické významnosti (p<0,10) byl nález elevace jaterních testů. Významně častěji se dále vyskytovaly následující znaky – úrazy hlavy i končetin, febrilie a pankreatopatie. Naopak ve skupině pacientů s odvykacím stavem bez deliria se statisticky významněji vyskytoval nález současné ebriety a odvykacího stavu – RR = 6,6 (1,9–23,6).

Závěry:
Nalezené signifikantně významné rizikové znaky je možné poměrně snadno zjistit při příjmu pacienta vyšetřením klinickým, laboratorním, popř. odebráním nebo znalostí anamnézy. U takto vytipované rizikové skupiny přijímaných pacientů pak může následovat intenzivní terapie zaměřená na snížení rizika rozvoje deliria a jeho komplikací.

Klíčová slova:
delirium – delirium tremens – odvykací stav – abúzus alkoholu – alkoholik – rizikové faktory – hypokalémie.


Delirium tremens – causal risk factors

In the study there are followed up certain risk factors in two categories of patients:
1. Patients in a state of delirium upon withdrawal of alcohol 2. Patients weaning from alcohol without any delirium

Objective:
To determine important risk factors in the appearance and development of delirium tremens, that could then be utilized in clinical practice, namely in checking in of patients and distributing them to different wards, as well as in the planning of further treatment and in diminishing the risk of developing complications of the state of delirium.

Methods:
Out of all patients admitted in 2004 at the department for acute cases and for treating addictions at the Psychiatric Hospital in KromûfiíÏ there have been selected two groups of male patients. The distribution into two groups was determined by fitting under diagnosis F 10.3 or F 10.4 according to the International Classification of Diseases 10. In both groups there have been followed up the following risk factors: 1. epileptic seizure at admission or in personal history, 2. hypertension or elevated blood pressure at admission, 3. head injury, 4. other trauma before admission, 5. hypokaliaemia, 6. increased ALT and/or AST, 7. liver cirrhosis, 8. diabetes mellitus, 9. gastric ulcers or gastropathy, acute and/or in personal history, 10. pancreatopathy, 11. temperatures or infection, 12. manifestations of withdrawal syndrome under simultaneous ebriety at admission. Further, there has also been followed up the frequency of simultaneously present symptoms. There have been searched for connections between the risk factors and the development or presence of delirium tremens. The study comprised a total of 87 patients, of whom 57 suffered delirium, and 30 with simple withdrawal syndrome only.

Results:
In the group of patients suffering delirium there have occurred to a statistically more significant degree hypokaliaemia – RR=3.8 (1.2–12.0), epilepsy – RR=2.75 (1.1–6.9), and the presence of four and more symptoms simultaneously – RR=2.6 (1.1–6.5). A minor finding was a higher mean age in the F 10.4 group – 47±9.0 years as against 43±8.4 in the F 10.3 group at p<0.05. The finding of elevated liver enzyme testes was of borderline statistical significance (p<0.10). Significantly more frequent was the finding of the following signs: injury of the head and extremities, temperatures and pancreatopathy. On the other hand, in the group of patients with simple withdrawal syndrome without delirium there was to a statistically significant degree more frequently present the simultaneous finding of ebriety and abstinence symptoms – RR=6.6 (1.9–23.6).

Conclusions:
The important risk signs identified can relatively easily be detected on admission of the patient by clinical and laboratory investigations, or from his personal history. In thus identified risk groups of checked-in patients there can follow intensive therapy focused on the diminishing of the risk of developing delirium and its complications.

Key words:
delirium – delirium tremens – withdrawal syndrome – alcohol abuse – alcohol addict – risk factors – hypokaliaemia.


Autoři: R. Pilch
Působiště autorů: Psychiatrická léčebna Kroměříž zastupující ředitel prim. MUDr. M. Koupil
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2005; 85(11): 618-621
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

Tato původní práce sleduje výskyt některých rizikových faktorů ve dvou skupinách pacientů:
1. pacienti s delirantním stavem po odnětí alkoholu, 2. pacienti s odvykacím stavem bez deliria.

Cíl:
Určení významných rizikových faktorů vzniku a rozvoje deliria tremens, které by pak mohly být využity v klinické praxi při příjmu a rozdělování pacientů na jednotlivá oddělení, také pro plánování další léčby a snížení rizika rozvoje komplikací delirantního stavu.

Metody:
Ze všech pacientů, kteří byli přijati v roce 2004 na akutní příjmové oddělení pro léčbu závislostí Psychiatrické léčebny v Kroměříži, byly vybrány dvě skupiny mužských pacientů. Rozděleni byli do dvou skupin podle příslušnosti k diagnóze F10.3 nebo F10.4 dle MKN 10. V obou skupinách byl sledován výskyt následujících dvanácti rizikových faktorů: 1. epileptický záchvat před přijetím či v anamnéze, 2. hypertenze či elevace TK při přijetí, 3. úraz hlavy, 4. jiný traumatický děj před přijetím, 5. hypokalémie, 6. elevace ALT a/nebo AST, 7. cirhóza jater, 8. diabetes mellitus, 9. vředová choroba či gastropatie akutně přítomná a/nebo v anamnéze, 10. pankreatopatie, 11. febrilie či infekce, 12. projevy odvykacího stavu při současné ebrietě při přijetí. Dále byla sledována četnost současně přítomných příznaků. Byly hledány souvislosti mezi rizikovými faktory a rozvojem či přítomností deliria tremens. Celkem bylo ve studii 87 pacientů, z toho 57 s výskytem deliria, 30 s prostým odvykacím stavem.

Výsledky:
Ve skupině delirantních pacientů se statisticky významněji vyskytovala hypokalémie – RR = 3,8 (1,2–12,0), epilepsie – RR = 2,75 (1,1–6,9) a přítomnost čtyř a více příznaků současně – RR = 2,6 (1,1–6,5). Jako vedlejší nález byl zjištěn vyšší průměrný věk ve skupině F10.4 – 47±9,0, oproti 43±8,4 u F10.3 při p<0,05. Na hranici statistické významnosti (p<0,10) byl nález elevace jaterních testů. Významně častěji se dále vyskytovaly následující znaky – úrazy hlavy i končetin, febrilie a pankreatopatie. Naopak ve skupině pacientů s odvykacím stavem bez deliria se statisticky významněji vyskytoval nález současné ebriety a odvykacího stavu – RR = 6,6 (1,9–23,6).

Závěry:
Nalezené signifikantně významné rizikové znaky je možné poměrně snadno zjistit při příjmu pacienta vyšetřením klinickým, laboratorním, popř. odebráním nebo znalostí anamnézy. U takto vytipované rizikové skupiny přijímaných pacientů pak může následovat intenzivní terapie zaměřená na snížení rizika rozvoje deliria a jeho komplikací.

Klíčová slova:
delirium – delirium tremens – odvykací stav – abúzus alkoholu – alkoholik – rizikové faktory – hypokalémie.


Štítky
Praktické lekárstvo pre deti a dorast Praktické lekárstvo pre dospelých

Článok vyšiel v časopise

Praktický lékař

Číslo 11

2005 Číslo 11
Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#