Odešla profesorka MUDr. Marie Pešková, DrSc.

Dne 17. března 2008 zemřela po težké nemoci ve věku 73 let emeritní přednostka I. chirurgické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice.

Profesorka Pešková se narodila dne 13. ledna 1935 ve Čkyni v prachatickém kraji. Po skončení základní školní docházky odešla do hlavního města, kde vystudovala zdravotní školu. Léta potom pracovala jako zdravotní sestra ve Vimperku, Volyni a nakonec v pražské Thomayerově nemocnici. V roce 1961 složila zkoušky na Fakultu všeobecného lékařství UK v Praze. Po promoci v roce 1967 působila jako II. sekundář na chirurgické klinice u prof. Lhotky. V roce 1975 přešla na I. Chirurgickou kliniku Fakulty všeobecného lékařství v Praze, kde se kromě výuky studentů intenzivně věnovala chirurgie v celém jejím spektru. V roce 1979 předložila dizertační práci na téma „Malignizace žaludečního vředu.“ V roce 1985 byla jmenována v oboru docentem chirurgie. O čtyři roky později obhájila doktorskou práci věnovanou tématice chirurgie nádorů jícnu a kardie a rok nato obdržela titul profesorky chirurgie. V témže roce byla jmenována zastupující a o rok později definitivní přednostkou I. Chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN, kterou vedla do roku 2001.

Své bohaté zkušenosti shrnula ve 200 odborných článcích a témeř ve stejném počtu přednesených prací na sjezdech a konferencích. Své vědomosti a poznání uložila do závěrů řady výzkumných úkolu a záměrů v léčbě karcinomu jícnu, pan-krea-tu a tlustého střeva, či v léčbe obezity. Stála u zrodu Pražských chirurgických dnu. Dlouhá léta pracovala v Pedagogické komisi I. lékařské fakulty, byla členkou Vědecké rady I. lékařské fakulty.

Až do roku 1992 zastávala funkci sekretáře nejprve Československého federálního výboru chirurgické společnosti, poté českého výboru České chirurgické společnosti České gastroeterologické spolecnosti J. E. Purkyně. Byla také členkou mezinárodních odborných společností, ISGSC, ECCP, IFSC, UEMS a čestnou členkou řady dalších.

Byla odměněna řadou medailí. Mezi jiným to byly Medaile Univerzity Karlovy, Medaile I. lékařské fakulty, medaile odborných společností Zlatá medaile ČLS JEP, Medaile Karla Maydla za práci v České chirurgické společnosti a další.

Vedle časově a fyzicky náročné práce hledala a nacházela i čas na kulturu. Ráda se vracela mezi přátele na Šumavu do Malenic a rodné Čkyně na břehu řeky Volyňky. Podnikala výlety do šumavských hor.

„Paní profesorku jsem znal dlouhá léta. Vázalo nás přátelství nejen po stránce odborné, nýbrž i naše společné kořeny v Pošumaví. Kdykoli jsme se setkali, hovor se po chvíli stočil na kraj kolem Čkyně, který jsme oba důvěrně znali. Paní profesorka bude patřit k nezapomenutelným velikánům naší medicíny. Česká lékařská společnost J.E. Purkyně ztrácí v paní profesorce svoji věrnou a nezapomenutelnou členku.“ řekl na adresu zesnulé Marie Peškové předseda ČLS JEP prof. MUDr.  Jaroslav Blahoš, DrSc.

Jak to u chirurgu bývá, paní profesorka odešla po krátkém trvání těžké nemoci od operačního stolu za plného provozu operačního sálu

Poslední rozloučení s profesorkou Marií Peškovou se konalo v Malenicích nad Volyňkou. (red)