Antibiotika versus probiotika

BRNO: O funkčních potravinách, které pozitivně působí na naše zdraví, je v poslední době slyšet stále častěji. Že tzv. probiotika pomáhají udržovat příznivou střevní flóru a posilují obranyschopnost organismu, ví z televizních reklam už asi každý. Neméně často se hovoří o někdy zbytečném užívání antibiotik. Vědci už dlouho bijí na poplach a lékaři dnes k předepisování antibiotik skutečně přistupují zodpovědněji než v minulosti.

Aby tažení proti nadužívání antibiotik bylo skutečně efektivní, je třeba zároveň zamezit příjmu antibiotik v potravinách živočišného původu. Řešením jsou opět probiotika, na jejichž vývoji se podílejí i biotechnologičtí experti v České republice.

Permanentní válka bakterií

Slova probiotika i antibiotika mají původ v řečtině a už překlad jejich významu – „pro život“ a „proti životu“ – jasně ukazuje na zásadní rozdíl v účinku. Zatímco antibiotika potlačují a ničí škodlivé bakterie (a spolu s nimi i ty užitečné), probiotika jsou živé organismy, které se po požití dokážou uchytit ve střevě a pozitivně ovlivňují zdraví. Jde především o bakterie mléčného kvašení (bifidobakterie, laktobacily), ale i některé koky (Enterococus faecium, Streptococus termophilus) a určité druhy kvasinek, které jsou schopné stimulovat mechanismy imunitního systému, produkovat antimikrobiální substance a příznivě ovlivňovat metabolismus – mimo jiné i produkci vitamínů, schopnost zpracování laktózy nebo účinnost trávicích procesů.

Tělo zdravého člověka je osídleno obrovským počtem mikroorganismů. Nejvíce se jich vyskytuje v tlustém střevě, kde vytvářejí tzv. střevní mikroflóru. Tyto bakterie u dospělého člověka váží celkem přes jeden kilogram, přitom jen jediný gram tlustého střeva obsahuje 150 krát více bakterií, než je lidí na světě. Ve střevě se nacházejí mikroorganismy několika set různých druhů, mezi nimi jak užitečné, tak potenciálně škodlivé, které způsobují vznik průjmových onemocnění, vedou k převaze hnilobných procesů ve střevě a podporují vznik toxických a rakovinotvorných látek.

Probiotika – nutnost nebo reklamní trik?

Konzumací probiotických potravinových doplňků posilujeme pozici užitečných mikroorganismů, které na střevní sliznici neustále bojují se škodlivými. Obzvláště důležité je to po průjmovém onemocnění či antibiotické léčbě.

K narušení rovnováhy, přemnožení škodlivých bakterií a poruše imunitních mechanismů ovšem může vést i špatná životospráva a nedostatek vlákniny ve stravě. Funkční potraviny s obsahem probiotik proto lze doporučit všem s výjimkou osob alergických na kravské mléko. Probiotické bakterie totiž rozhodně nemohou uškodit, a kysané mléčné výrobky jsou navíc důležitým zdrojem vápníku a bílkovin.

O příznivých účincích jogurtů a kefírů se ostatně ví už celá staletí, to jen současný reklamní průmysl dělá z probiotik senzační objev, bez kterého se nelze obejít. Ve skutečnosti jsou nejdražší výrobky s nejvyšším obsahem probiotických bakterií potřeba jen v případě výrazného narušení rovnováhy střevní mikroflóry, například po léčbě antibiotiky, ale jinak podle odborníků stačí jogurty či jiné zakysané mléčné výrobky, nejlépe ty neslazené a nebarvené.

Doporučují se především starším lidem, kteří mají ve střevě přirozený nedostatek probiotických kmenů.

Důležité jsou stravovací návyky

Probiotika jsou jedním z faktorů dlouhověkosti, ale samozřejmě nejsou samospasitelná. Aby skutečně byla takto účinná, je třeba změnit stravovací návyky – zvýšit podíl zeleniny a ovoce, konzumovat více vlákniny, omezit příjem živočišných tuků, vyhýbat se transkyselinám apod. Zároveň je důležité dopřát tělu dostatek pohybu, udržovat odpovídající tělesnou hmotnost, nekouřit, alkohol požívat pouze v minimálních dávkách, umět odpočívat a zvládat stres.

Zdraví a výživa chovných zvířat

Nedostatek přirozené obranyschopnosti organismu a s ním související zdravotní potíže častěji postihují lidskou populaci, ale s obdobným potížemi se potýkají také zvířata – např. velkochovy, které ve snaze o maximální zisk vystavují zvířata mimořádně vysokému mikrobiálnímu stresu.

Zhoršující se zdravotní stav zvířat, zejména nárůst střevních infekcí, v minulosti vedl k plošnému preventivnímu podávání antibiotik. V chovech tak vznikaly antibiotikorezistentní bakterie, které se konzumací masa a dalších živočišných produktů dostávaly do lidského organismu. Evropská unie – narozdíl například od USA – dotování krmných směsí antibiotiky naštěstí již zakázala. Evropský krmivářský průmysl za ně hledá náhradu, která by potlačila patogenní bakterie a pomohla modulovat přirozenou střevní mikroflóru ve prospěch mikroorganismů napomáhajících lepšímu využití krmiva.

Prevence proti stájovým nákazám

Jako vhodná prevence proti stájovým nákazám se jeví podpora přirozených obranných schopností organismu zvířat prostřednictvím biologicky čistých preparátů – jak vybraných mikrobiálních kultur (probiotik), tak dalších biopřípravků (imunoglobulinů).

Potvrdilo se, že probiotika jsou schopna nahradit také růstově-stimulační účinek tzv. krmných antibiotik, a to zejména u mláďat. Důležité však je, že vedle zvýšení rentability zemědělské výroby mohou příznivě ovlivnit také kvalitu a biologickou hodnotu finálních produktů – potravin. Účinek probiotik je totiž založen na principu využití přirozených bioregulačních systémů k ochraně potravního řetězce člověka a přírodního eko-systému před kontaminací cizorodými látkami.

Bioalternativa a konkurence

Moderní řady těchto biopreparátů podporujících rozvoj imunitních funkcí organismu a zdraví mláďat se vyrábějí i u nás, společnost Medipharm CZ, s. r. o., na jejich vývoji spolupracuje s výzkumnými a univerzitními pracovišti v České republice i zahraničí.

Nicméně tato „bioalternativa“ to v konkurenci dalších přípravků a neantibiotických růstových stimulátorů, za nimiž stojí lobby velkých výrobců farmaceutických a chemických krmných přísad, nemá vůbec snadné. Cesta k biologicky a nutričně hodnotným potravinám totiž v současné době není ani ta nejjednodušší, ani ta nejlevnější.