Nová úskalí poskytování zdravotní péče

Úvod

Je nesporné, že rozvoj technologii a vědních oborů významně zasáhl i poskytování zdravotní péče, což se výrazně odrazilo na urychlení a upřesnění diagnostických i léčebných postupů a výsledků léčebného snažení ve všech medicínských oborech. Navzdory dosahovaným diagnostickým a léčebným úspěchům jsou poskytovatelé zdravotní péče stále častěji vystavování verbálním útokům a požadavkům na satisfakci, pokud pacient není s výsledkem péče spokojen, nebo má jakékoliv námitky.

Spektrum požadavků na odškodné za skutečnou nebo častěji i domnělou újmu na zdraví dostává nové aspekty. Stále častěji do jednání vstupují advokáti a stále častěji se požaduje odškodné za škodu v oblasti psychiky a zásahů do osobnostních práv. O jednom kolizním případu si dovolujeme informovat.

Popis případu

Pacientka byla na začátku prosince roku 2006 z ambulantního gynekologického pracoviště odeslána na ambulanci gynekologicko-porodnického oddělení nemocnice ke kontrolnímu vyšetření a k objednání konizace děložního čípku. Odesílající lékař pacientku poučil o jejím zdravotním stavu i o důvodech, proč a kam pacientku posílá. Pacientka s postupem souhlasila. Před začátkem vyšetření v nemocnici pacientka podepsala informovaný souhlas s vyšetřením a souhlas s podáváním informaci a souhlas s nahlížením do dokumentace mediky a byla poučena o přítomnosti mediků.

Vyšetření bylo provedeno standardním způsobem za použití standardních pomůcek, kolposkopu a na běžně užívaném vyšetřovacím lůžku. Vyšetření prováděla zkušená lékařka za přítomnosti sestry a 5ti posluchačů LF. Během vyšetření se pacientka chovala přiměřeně situaci a nevznesla při vyšetření ani krátce po něm žádnou námitku a akceptovala termín objednání k výkonu, konizaci děložního čípku.

Za dva týdny po vyšetření napsala stížnost, jejímž hlavním obsahem byla námitka proti vyplňování formulářů, námitky proti postupu sestry a námitka, že medici neviděli dobře na monitor a konstatování, že vyšetření probíhalo v „dehonestující poloze“. Stížnost byla přešetřena a pacientka obdržela podrobnou vysvětlující odpověď.

V na začátku ledna 2007 zaslala pacientka další dopis, ve kterém již má jiné námitky, a to, že „lehátko bylo seřízeno v podstatě jako židle, lékařka v době vyšetření, když byla v trapné a ponižující poloze, se dotazovala na věci, „na které se dá dotazovat mimo křeslo“ (četnost porodů), a opět poukazovala na to, že medici neviděli dobře na monitor. Opět pacientka obdržela vysvětlující odpověď, ve které obdržela vysvětlení na všechny nejasnosti a otázky a bylo ji nabídnuto osobní projednání problému s vedoucím lékařem oddělení, případně s dalšími zaměstnanci, kteří se na poskytované péči podíleli.

Koncem ledna 2007 přišel další dopis, ve kterém pacientka mimo jiné uvádí, že osobní jednání by uvítala, ale nemá se na koho obrátit „protože vedoucí lékař je nekonkrétní“. Uvítala by konkrétní osobu, na kterou by se mohla obrátit. Upřesnila, že nenapadá a nezpochybňuje diagnózu, ani indikovanou léčbu, „ale znervózňuje mně otázka, jakou poskytne lékařce a kdoví komu ještě mé tělo v narkóze, a dodnes nevím, kdo byla ošetřující lékařka a osoby přítomné mému vyšetření, které tam stály a pozorovaly mě jak na trhu s bílým masem“.

Následně navštívila v doprovodu přítelkyně vedoucího lékaře oddělení, který v delším, ale bezkonfliktním jednání s pacientkou vše probral a nejasné body vysvětlil.

V září 2007 zaslala pacientka další dopis, ve kterém poukazuje na účtování provedených výkonů s tím, že do vyšetření byla „vmanévrovaná!“ a musí se nyní léčit pro „posttraumatický šok vyvolaný veřejným sexuálním zneužitím a psychologickým znásilněním“.

Koncem června 2008 obdrželo zdravotnické zařízení požadavek na náhradu škody na zdraví ve výši 60 000 Kč, zaslaný advokátkou a zdůvodněný tím, že „vyšetřením, které probíhalo na nestandardním křesle ve velmi ponižující poloze, dokonce za přítomnosti dalších osob, o nichž pacientka nevěděla, kdo jsou, a za velmi necitlivého přístupu prokládaného nevhodným komentářem vyšetřující lékařky, vznikla klientce škoda“.

Advokátka k požadavku přiložila „vyšetření pacienta“ podepsané ambulantní specialistkou oboru psychiatrie, ve kterém se mimo jiné uvádí „jde o senzitivní ženu, jejíž psychopatologický nález před uvedenou událostí neznám, mohu vyhodnocovat tedy pouze stav, ve kterém přišla a který trvá dosud. Z psychiatrického hlediska hodnotím jako posttraumatickou stresovou poruchu s přetrvávajícími symptomy s nutností další léčby.

Bodové hodnocení dle vyhlášky č. 440/2001 ze ztížení společenského uplatnění dle mého názoru odpovídá klasifikaci 016, přílohy č. 2 v bodovém ohodnocení minimálně 500 bodů.“

Postup poskytované zdravotní péče byl opakovaně přešetřován a byl řešen i ČLK, na kterou se pacientka také obrátila.

Diskuse

Pacientka byla indikovaně, správně a pečlivě vyšetřena, byla stanovena správná diagnóza a doporučena plně indikovaná léčba. O tom pacientka nepochybuje, takže lze konstatovat, že péče byla poskytována v souladu se stanovenými postupy lege artis.

Nemocnice, kde bylo vyšetření provedeno, je výukovým pracovištěm, kde se na výkon zdravotnického povolání připravují lékaři v postgraduálním školení, posluchači lékařské fakulty a studentky zdravotních škol. O této skutečnosti jsou pacientky informovány. Jestliže si pacientka nepřeje přítomnost dalších osob u vyšetření, je jí vždy vyhověno. Tak bylo postupováno i v případě této pacientky, která byla o přítomnosti mediků při vyšetření informována a nevznesla žádnou námitku.

Vyšetření psychiatrické vychází z jednostranných anamnestických údajů, které nejsou v souladu se skutečností, a diagnostický závěr není v souladu s Mezinárodní klasifikaci nemocí. Navíc není znám psychický stav před gynekologickým vyšetřením. Z uvedených důvodů nemocnice odmítla požadovanou úhradu škody na zdraví, neboť pro jakoukoliv úhradu není právní důvod.

Závěr

Neustálé útoky na poskytovatele zdravotní péče vedou k pocitu nejistoty ošetřujících, lékařů i sester, k poruchám vzájemné komunikace a nárůstu vzájemné nedůvěry, což jistě nepřispívá k odborné i etické úrovní poskytované zdravotní péče. Případ, o kterém jsme si dovolili referovat, však také ukazuje na potřebu vytvoření systému ochrany poskytovatelů zdravotní péče proti neoprávněným útokům.

JUDr. Jan Vondráček

Advokátní kancelář

Jansta-Kostka a spol.

Těšnov 1, 110 00 Praha 1

E-mail: kancelar@jansta-kostka.cz