Vliv cvičení jógy na rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění

Súhrn

Stále narůstající výskyt kardiovaskulárních onemocnění vede v celém světě k nutnosti hledat nové postupy prevence a léčby. Článek se přehledně věnuje józe a jejímu přínosu v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění.

Klíčová slova:
rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění, jóga, prevence, léčba.

Úvod

Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou hlavní příčinou úmrtí a invalidizace ve všech vyspělých státech a v poslední době je zaznamenáván jejich nárůst i v rozvojových zemích. Vedou k předčasné morbiditě a mortalitě, jsou příčinou ztrát pracovních míst, snížení příjmů a změn kvality života obyvatel. Vzniká potřeba efektivní primární prevence, která se v prvé řadě zaměřuje na ovlivnitelné rizikové faktory (RF).

Prominentní mezi nimi jsou rizikové faktory spojené s 

• metabolickým syndromem, a 
• syndromem inzulínové rezistence (1).

Metabolický syndrom (MS)

označovaný někdy jako syndrom X je soubor metabolických poruch, které se podílejí na rozvoji aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění (10). Základní rysy MS jsou

• inzulinová rezistence,
• nesnášenlivost glukózy,
• aterogenní dyslipidémie,
• vysoký krevní tlak, a 
• viscerální obezita.

Mezi další abnormality spojené s MS patří

• porucha fibrinolýzy,
• zvýšení srážlivosti,
• endoteliální dysfunkce, a 
• oxidační stres.

Inzulínová rezistence (IR),

tj. rezistence na inzulín-stimulované vychytávání glukózy, je považovaná za hlavní příčinu vedoucí v konečném důsledku ke KVO.

Zvýšená aktivita sympatiku, následné zvýšení kardiovaskulární reaktivity a snížený tonus parasympatiku se výrazně podílejí na patogenezi IR, na vývoji a progresi aterosklerózy a kardiovaskulárních chorob.

Výzkumné práce z posledního období přinášejí přesvědčivé důkazy, že chronický psychický stres a negativní afektivní stavy významně přispívají k 

• patogenezi a progresi IR,
• glukózové intoleranci,
• vzniku hypertenze,
• dyslipidémie

a dalších stavů, které souvisejí se vznikem IR. V konečných důsledcích přispívají ke zvýšení rizika morbidity a mortality kardiovaskulárních onemocnění (14).

Další faktory, které se podílejí na vzniku MS, jsou

• změny životního stylu,
• kouření,
• nedostatek pohybu, a 
• špatná strava.

Všechny zmíněné faktory jsou propojené a navzájem se potencují. Vzniká začarovaný kruh, jehož rozetnutí je čím dál tím obtížnější. Význam včasného zásahu zde hraje stěžejní roli. Výskyt poruch souvisejících s MS nabral epidemické rozměry na celém světě.

S ohledem na silný vliv psychosociálních faktorů na rozvoj MS a KVO, na klíčovou roli aktivace sympatiku v patogenezi inzulin-rezistentních stavů, na schopnost regenerace a obnovy změn vzniklých v důsledku MS, má terapie mysl-tělo značný potenciál v prevenci a léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Z tohoto úhlu pohledu má zvláštní postavení jóga, starobylá disciplína mysli a těla, která se běžně používá v Indii pro léčení hypertenze, diabetu a dalších stavů souvisejících s IR. Může proto sloužit jako terapeutická intervence a podpora zdraví i pro západní populaci. Proto je v poslední době jóga na západě velmi rozšířená a těch, kteří si chtějí zlepšit zdraví vlastním přičiněním, stále přibývá.

Jóga v dnešním světě

Jóga jako ucelená věda o životě vznikla v Indii před 4 000 lety. Je to nejstarší známý systém osobního rozvoje, zahrnující tělo, mysl i ducha. Mnoho lidí se poprvé s jógou setká jako se způsobem cvičení, který jim umožňuje zlepšit zdraví, udržovat tělo vitální, silné, pružné a štíhlé a vede je i ke zklidnění mysli. Později začínají vnímat jemné změny ve svém přístupu k životu. Prostřednictvím fyzického cvičení se dostaví uvolnění mysli, a člověk nachází vnitřní mír.

A právě toto je podstatou jógy, protože jóga znamená sjednocení, harmonii těla a mysli.

Po těchto zkušenostech si tito lidé volí jógu za svůj životní styl (11).

Ve světě i v samotné Indii existuje mnoho škol jógy. Vycházejí ze společného základu, ale každý učitel dává své škole speciální zaměření. Podle tohoto zaměření si každý hledá tu školu, která mu vyhovuje.

Rozlišujeme klasické a novodobé styly jógy.

Klasické styly

jógy vznikly v Indii. Velmi známé jsou např. hathajóga a rádžajóga (klasická jóga), které jsou na Západě populární a jsou zaměřeny především na tělesná cvičení. Dále k nim patří např. Šivánanda jóga, která kromě tělesných cvičení klade důraz i na techniky práce s myslí.

Všechny tyto styly jsou reprezentovány svým učitelem a mají řádově desítky, stovky, někdy i tisíce stoupenců.

Jednou z nejvýznamnějších a nejautentičtějších škol, představujících klasický styl jógy v současném světě, je Systém Jóga v denním životě.

Jeho autorem je indický profesor jógy Pramhanssvámí Mahéšvaránanda. Tento jogín přijel v 70-tých letech do Vídně, aby se seznámil s evropským způsobem života. Na základě pochopení specifik života člověka v civilizované společnosti vytvořil Systém Jóga v denním životě, ve kterém zohlednil rychlý způsob života moderního člověka, který na nic nemá čas. Vytvořil systém tak, aby člověk právě v této situaci byl schopen cvičení jógy zapojit do každodenního života. Dále se tento systém od ostatních liší v tom, že i při této adaptaci pro západního člověka autor neubral na autentičnosti a plném rozsahu klasické nauky jógy. Tento systém předkládá zájemcům jógu v plném rozsahu.

Obsahuje

• tělesná cvičení (ásany),
• dechová cvičení (pránajáma),
• učí očistné techniky (krije), a 
• zahrnuje i výuku meditace (dhjána).

Pro svou přehlednost a současně komplexnost byl všeobecně přijat a rozšířil se na všechny kontinenty (vyjma Antarktidy), kde jej pravidelně cvičí desetitisíce lidí (6).

Velmi populární novodobé styly,

které také vycházejí z jógy, byly již vytvořeny na Západě. Nejznámější je např. Powerjóga. Toto cvičení je zaměřeno především na zlepšení postavy.

Vzniká mnoho dalších stylů cvičení, které už nelze nazývat jógou, např. velmi známé Pilates.

Tyto styly čerpají inspiraci z východních i západních systémů rozvoje fyzické kondice, přispívají k celkovému rozvoji stabilizačních svalů a zvyšují jejich pružnost (13).

Výzkum jógy

V posledních desetiletích se u nás zabývali vlivem cvičení jógy na lidské zdraví MUDr. Karel Nešpor, MUDr. Jiří Votava a MUDr. Jaroslav Šedivý. Velké klinické studie v České republice zatím prováděny nebyly.

Ve světové literatuře nalezneme jen několik studii, které dokumentují příznivý vliv pravidelného cvičení jógy na RF KVO. Studie ukazují, že pravidelné cvičení jógy

• upravuje arteriální hypertenzi a zlepšuje kardiální výkonnost,
• příznivě působí na inzulinovou rezistenci,
• abdominální obezitu,
• zlepšuje diabetes mellitus 2. typu,
• normalizuje lipidový profil,
• upravuje koagulopatii, a 
• oxidační stres.

Skrze vyrovnání tonu sympatiku a parasympatiku příznivě ovlivňuje některé antropometrické ukazatele a přináší také zlepšení mnoha dalších klinických ukazatelů (2).

Převážná většina prací byla provedená v Indii. Při hodnocení těchto studií jsou ale uváděny námitky týkající se správného sběru dat a kladeny otázky, zda metoda jógy působí i mimo kulturní rámec Indie, tzn. zda bude mít podobný efekt i na západní populaci. Klinické studie vzniklé na Západě jsou většinou krátkodobé (několik týdnů) a zúčastnilo se jich málo účastníků (řádově desítky). Často se opakuje doporučení, které volá po zopakování studií na západní populaci za dodržení standardních a objektivních měřítek sběru dat (4).

Metaanalýza Innese a kol. (5) hodnotí výsledky 70 studií, převážně indického původu. Hodnotí specifické antropometrické a fyziologické ukazatele kardiovaskulárních onemocnění, jejich rizika a konečné klinické důsledky. Sledované ukazatele jsou:

• glukózová tolerance,
• citlivost k inzulinu,
• lipidový profil,
• antropometrická měření,
• krevní tlak,
• oxidační stres,
• koagulační profily,
• ovlivnění sympatického a parasympatického systému.

Tyto studie souhrnně naznačují, že cvičení jógy může snížit mnoho rizikových faktorů vedoucích ke KVO jak v preventivní rovině, tak již faktorů rozvinutých.

Damodan a kol. (2) sledují vliv cvičení jógy na RF podílející se na vzniku hypertenze. Snížením hladiny glykemie, cholesterolu, triacylglycerolů, zlepšením subjektivního stavu a kvality života dosáhli snížení krevního tlaku. Dále prokázali snížení hladiny katecholaminů, snížení tonu sympatiku a oxidačního stresu. Dospěli k závěru, že jóga může hrát důležitou roli v zlepšení RF KVO a přispět tím k úpravě mírné a střední hypertenze.

Sainani (7) poukazuje na nedostatek času lékařů vysvětlit pacientovi správná režimová opatření vedoucí k úpravě hypertenze a nedůslednost pacientů v jejich dodržování. V režimových opatřeních je zahrnuto i cvičení jógy. Dodržením těchto doporučení dochází k úpravě zvýšeného tlaku.

Saptharishi a kol. (8) ve své studii mladých londýnských hypertoniků a prehypertoniků dochází k závěru, že cvičení jógy je efektivní, nenáročná a nefarmakologická cesta k výraznému snížení hypertenze. Studie byla rozdělená do tří kategorií pacientů:

kategorie 1 prováděla tělesná cvičení,

kategorie 2 měla omezení příjmu soli,  

kategorie 3 prováděla cvičení jógy.

Nejlepšího efektu při snížení krevního tlaku bylo dosaženo pomoci individuálního cvičení (kat. 1). Snížení příjmu soli (kat. 2) a cvičení jógy (kat. 3) rovněž přineslo statisticky významné snížení tlaku.

V závěru studie vyslovuje doporučení, že všechny tři sledované nefarmakologické postupy mohou být bezpečně doporučovány mladým mírným hypertonikům a prehypertonikům.

Gordon (3) se věnuje jednoduchým a ekonomickým léčebným možnostem, které jsou přínosné v léčbě diabetu 2. typu. Sledoval vliv hathajógy a konvenčních cvičení na hladinu glukózy v krvi, celkového cholesterolu, HDL cholesterolu, triacylglycerolů a LDL cholesterolu. Dále byly měřeny ukazatele oxidačního stressu

• malondialdehyd – MDA,
• oxidační protein – POX,
• fosfolipáza A2-PLA2, a 
• oxidační status pomocí hladiny superoxiddismutázy – SOD.

Koncentrace glukózy v krvi se po šesti měsících snížila o 29,48 % (J-jóga) a o 27,43 % (KC-konvenční cvičení) (p < 0,0001). Došlo k výraznému snížení celkového cholesterolu i u obou skupin (p < 0,0001), koncentrace LDL se významně lišily od původních hodnot (p < 0,036).

Oxidační stres v MAD podstatně poklesl o 19,9 % (J) a 18,1 % (KC) (p < 0,0001). U aktivit POX a A2-PLA2 nebyl po šesti měsících shledán podstatný rozdíl v hodnotách. Aktivita SOD se zvýšila o 24,08 % (J) a 20,18 % (KC) (p < 0,031).

U obou sledovaných skupin došlo vlivem cvičení jógy i vlivem standardních cvičení k výrazné úpravě sledovaných parametrů. Nebyly shledány výrazné rozdíly mezi skupinami.

Bijani a kol. (1) vytvořili 9 týdenní edukační programy životního stylu, založené na cvičení jógy a dodržování principů jógy. Sledovali hladiny

• glukózy,
• cholesterolu,
• HDL cholesterolu,
• LDL cholesterolu,
• triacylglycerolů.

V programu byli zařazení pouze ti, kteří měli tyto parametry zvýšené. Po ukončení programu byly tyto ukazatele u všech účastníků zlepšeny.

Yogendra a kol. (15) v průběhu jednoročního sledování pacientů s ischemickou chorobou srdeční zaznamenali statisticky významné změny v sérových hladinách celkového cholesterolu (snížení o 23 % u jógu cvičících ve srovnání s 4,4 % u kontrolní skupiny), a LDL cholesterolu (snížení o 26 % u jógu cvičících a 2,6 % v kontrolní skupině). V některých případech zaznamenali také regresi ischemické choroby dokumentované angiografií koronárních cév.

Schmidt a kol.(9) zaznamenali pokles glykemie nalačno (ze 144 na 119 mg dl, p< 0,005) ve skupině dospělých pacientů s diabetem 2. typu.

Viayalakshni a kol. (12) ve své čtyřtýdenní studii hypertoniků, kteří denně cvičili 1 hodinu jógu, zaznamenali významné snížení tepové frekvence (p < 0,0001) po druhém týdnu cvičení. Po třetím týdnu zhodnotili výrazné snížení systolického i diastolického tlaku (p < 0.001). Po 4 týdnech intenzivního každodenního cvičení jógy došlo k dalšímu poklesu systolického i diastolického tlaku (p < 0,05).

Po ukončení období sledování pacienti přestali jógu cvičit. Došlo k výraznému nárůstu všech sledovaných parametrů. Těmito výsledky autoři dokumentují pozitivní a současně šetrný vliv jógy na zvládání stresujících životních podnětů a rovněž příznivý vliv na autonomní regulační mechanismy u pacientů s hypertenzí.

Závěr

Hodnocení účinnosti metod, které jsou z hlediska klasické medicíny alternativní, kam patří i jóga, není jednoduché a je zatíženo mnoha možnými metodologickými chybami, se kterými jsou spojeny všechny studie nefarmakologické léčby. Proto jsou tyto studie obtížné a jejich počet velmi omezený.

Vzhledem k tomu, že cvičení jógy je velmi ekonomicky nenáročné, je třeba se věnovat studiu pozitivních vlivů jógy na různé rizikové faktory KVO a vytvořit větší soubory pacientů, u nichž budou hodnocení prováděna (více na www.joga-pro-zdraví.cz).

Problémem je ale špatná compliance a nezájem pacientů o tělesná cvičení. 

MUDr. Vít Čajka

Ordinace praktického lékaře

Nový Malín 504

788 03 Nový Malín

E-mail: ordinacenm@seznam.cz

www.joga.cz