DNZS – čas pro diskusi

V minulém čísle tohoto časopisu psala MUDr. Jana Omová velmi výstižně o obtížích s nevhodným a klienty matoucím vyzněním našeho základního posudkového termínu, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav – DNZS, v řadě programově nastavených výroků. V praxi tyto obtíže sami řešíme sua sponte tím, že doplníme jednu dvě vysvětlující věty o formálně nastaveném výroku pro jednu konkrétní dávku s tím, že ve skutečnosti se jistě jedná o těžkou vadu, o vážnou poruchu atd.

DNZS je potřebný a cenný termín, který nám legislativně pomáhá oddělit zdravotní poškození dlouhodobá a trvalá od časově omezených. Zároveň je v něm ale skrytý silný potenciál iatropatogenní. Pokud do posudku napíšeme, že u klienta pět let po včas zjištěném a úspěšně léčeném karcinomu ledviny nebo mammy se jedná o DNZS, s poklesem pracovní schopnosti o 5–10 %, dopouštíme se dvou pochybení. Pochybení první: stav, který je po včasné diagnóze a po úspěšné léčbě evidentně příznivý, označíme jako DNZS, dlouhodobě nepříznivý. Místo abychom spolu s ostatními zúčastněnými lékaři oprávněně a statisticky doloženě podpořili pacientovu psychiku a sebevědomí, píšeme z administrativních důvodů negativní hloupost a počínáme si iatropatogeně. Druhým pochybením je, že předstíráme, jako bychom uměli rozpoznat pokles pracovní schopnosti o 5 či 10 %. Tvrdím, že tak jemný pokles v pracovní schopnosti rozpoznat nemůžeme a neumíme. Pokud si toho jsme vědomi, lze s výhradou přijmout symbolický význam takového procentního označení v dalším kontextu prováděcí vyhlášky. Iatropatogenní výroky bychom ale měli odstranit z posudkové praxe nekompromisně.

MUDr. Ivan Mervart

OSSZ Ústí nad Orlicí

e-mail: imervart@seznam.cz