Jak dál se vzděláváním ve všeobecné chirurgii
Autoři:
F. Antoš
Vyšlo v časopise:
Rozhl. Chir., 2016, roč. 95, č. 12, s. 423-424.
Kategorie:
Editorial
Všeobecně se v našich krajích dává do souvislosti úbytek počtu lékařů (včetně chirurgů) s evidentně nedostatečným finančním ohodnocením jejich práce, ale i s údajně nepřátelským systémem postgraduálního vzdělávání. První položka je zcela neoddiskutovatelná, věnujme se tedy položce druhé.
Především je nutné si vyjasnit tolik i u nás debatované postavení tzv. všeobecné chirurgie (general surgery) v hierarchii našeho, ale i evropského zdravotnictví. Přes všechny tendence atomizace chirurgie na jednotlivé specializace až superspecializace se i v evropském kontextu jeví postavení chirurgie všeobecné, především z praktického a organizačního hlediska, jako nezpochybnitelné, neboť tato chirurgie stále ještě poskytuje přes 80 % všech chirurgických služeb. I proto existuje v rámci EUMS (European Unite of Medical Specialists) sekce chirurgie (Section of Surgery ) a v ní divize všeobecné chirurgie (Division of General Surgery – uemssurg.org). Pouze 15−20 % pacientů vyžaduje léčbu a je léčeno na specializovaných pracovištích. Tento podíl pomalu, ale jistě narůstá v souvislosti s finančně-organizačními možnostmi jednotlivých států. Země, které si to mohou dovolit (např. Dánsko), postupně dramaticky redukují abundantní počty menších nemocnic (chirurgických pracovišť) a stahují pacienty do velkých center (často nově budovaných), kde jim pak lze poskytnout na vysoké úrovni kompletní specializovanou péči. V jiných bohatých evropských zemích je tento problém řešen různou měrou hybridních systémů. Nicméně lze konstatovat, že v středoevropských a východoevropských poměrech je specializace všeobecného chirurga stále nezbytnou podmínkou k zajištění kvalitní chirurgické zdravotní péče pro nejširší veřejnost.
Vzdělávání ve všeobecné chirurgii zatím není v EU nijak standardizované a jednotlivé země si tento problém řeší dle svých historických, organizačních a finančních parametrů na základě principu subsidiarity. Nicméně se v souvislosti s volným pohybem pracovníků v EU ukazuje, že jistá míra unifikace medicínského specializačního vzdělání je žádoucí, neboť úroveň tohoto vzdělání v různých oblastech EU je velmi nesouměřitelná a může působit praktické (ale i „iurisdikční“) potíže.
V současnosti lze v Evropě nalézt několik základních vzdělávacích systémů, které mohou tvořit i hybrid.
- Pevně stanovený a různým způsobem kontrolovaný vzdělávací program, po jehož ověřeném absolvování lze přistoupit k závěrečné zkoušce (atestaci) formou písemného testu (obvykle MCQ − multiple choice questions), následovaného zkouškou ústní (převážně OSCE − objective structured clinical examination). Aplikováno ve většině západoevropských zemí.
- Pevně stanovený vzdělávací program včetně přiděleného školitele, který je za organizaci a průběh školení plně zodpovědný a na základě jehož doporučení + logbook je po ukončení programu možno získat kvalifikační diplom bez přímé atestační zkoušky. Praxe ve Skandinávii.
- Pevně stanovený vzdělávací program bez kontroly jeho faktického plnění. Po uplynutí stanovené minimální délky vzdělávání a formálním vyplnění logbooku možno přistoupit k atestační zkoušce, která zpravidla spočívá v zodpovězení několika otázek (obvykle 3), když většinou předchází selekční písemný test (v ČR však nikoliv). Systém používán často v zemích bývalého východního bloku.
Z výše uvedeného plynou rozdílné požadavky na průběh chirurgického vzdělávání, resp. jeho průběžného sledování a vyhodnocování, což v řadě případů vede i k možnosti jednání podvodného.
Tuto roztříštěnost se v poslední době ve zvýšené míře snaží řešit pomocí speciálního programu již výše zmíněná divize General Surgery v rámci UEMS. Naše republika byla vyzvána k participaci na tomto programu formou aplikace pionýrského projektu (Švýcarsko, Španělsko, ČR ), po jehož vyhodnocení by bylo možné (v. s. dobrovolné) využívání v rámci celé EU.
Kromě úpravy sylabu vzdělávání a zavedení testování (on-line průběžného, ale třeba i edukačního) by pro ČR byla hlavní změna v systému zkoušení – OSCE. Ve stručnosti, jde o relativně objektivní zkoušku, jejíž možný příklad je zobrazen na obrázku.
Adept atestace během 1 hodiny projde 6 stanicemi (6x10 minut) s různým zaměřením všeobecné chirurgie, přičemž dva examinátoři u každé ze stanic na základě předloženého klinického případu pokládají přesně stanovené otázky a podle stupně správnosti a úplnosti odpovědí přidělí odpovídající (opět hodnotou stanovený) počet bodů. Po uplynutí 10 minut přechází atestant k další stanici, nehledě na rozpracovanost dané klinické kauzy. Nakonec se získané body z jednotlivých stanic sečtou a výsledek zkoušky je dán číselným naplněním požadovaného prahu. Tato zkouška (obvykle aplikovaný princip i při studiu medicíny) je relativně objektivní, neboť všichni adepti dostanou stejné otázky a jejich reakce je zřetelně bodově hodnotitelná. Zkouška je stejně časově náročná pro všechny, a tak během např. 3 hodin je možné vyzkoušet 18 adeptů, zatímco v našem dosavadním systému to zpravidla trvá 3 dny. Nevýhodou je nutnost najednou angažovat 12 examinátorů a dále „logistický problém“ spočívající v prostorovém oddělení skupiny již vyzkoušených (6, 12, 18…) atestantů od ostatních, na zkoušku ještě čekajících. Zúčastnil jsem se jako examinátor několikerého takového zkoušení v rámci evropských zkoušek (EBSQ) a vše probíhalo hladce, přesně dle stanovených pravidel.
Záleží tedy jen na rozhodnutí výboru ČCHS a Akreditační komise MZ, zda tuto nabídku akceptovat. Vzhledem k tomu, že po ev. přijetí novely zákona 95/2004 bude nutné vytvořit nové vzdělávací programy, nabízí se ideální situace ke změně systému vzdělávání, hlavně jeho průběžného sledování a hodnocení, v duchu západoevropských zkušeností.
Prof. MUDr. F. Antoš, CSc., FEBS
chirurgická klinika 1. LFUK a IPVZ,
Nemocnice Na Bulovce,
180 00 Praha 8
e-mail: frantisek.antos@bulovka.cz
Štítky
Chirurgia všeobecná Ortopédia Urgentná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Rozhledy v chirurgii
2016 Číslo 12
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
Najčítanejšie v tomto čísle
- Raritní případ obrovského adenomu příštítného tělíska
- 10 let sleeve gastrectomy – tubulizace žaludku v České republice z hlediska operačního výkonu
- Purtscher-like retinopatia ako komplikácia akútnej pankreatitídy
- Princípy chirurgie IV