MRI-VYŠETŘENÍ UROGENITÁLNÍ­HO SYSTÉMU - NOVÉ POSTUPY A JEJICH VYUŽITÍ

Súhrn

Autoři v tomto článku shrnují výhody i nevýhody vyšetření zobrazením magnetickou rezonancí a popisují možnosti zobrazení touto metodou. Článek je především zaměřen na nové trendy vyšetření zobrazením magnetickou rezonancí, a to vyšetření dynamické, MR-spektroskopii, využití a možnosti vícekanálových cívek, difuzní MRI, MR-hydrografii a vyšetření stresové inkontinence.

KLÍČOVÁ SLOVA:
magnetická rezonance, dynamické vyšetření, spektroskopické zobrazení, MR-hydrografie, stresová inkontinence

ÚVOD

Zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) se stává stále důležitější diagnostickou metodou, která umožňuje vyšetření celého spektra urologických onemocnění [1]. Výhodou je zobrazení v libovolné rovině řezu, vysoký tkáňový kontrast a samozřej­mě absence radiačního záření. Aplikovaná gadoliniová kontrastní látka je vhodná pro pacienty s alergií na jod a rovněž pro pacienty se sníženou funkcí ledvin, nebo tato látka není nefrotoxická. Už tento fakt tak poskytuje možnosti objektivního zobrazení pacientům, kteří jsou rizikoví pro vyšetření na CT.

VYŠETŘENÍ LEDVIN A MOČOVÉHO MĚCHÝŘE

MRI je metoda, kterou lze využít k detekci a zobrazení tumoru ledvin či močového měchýře. Za pomoci vhodné cívky pro­vá­díme nativní vyšetření v různých rovinách, a to T1 SE, T2 SE a dále lze využít celou skupinu sekvencí gradientních. Význam­nou výhodou je možnost sekvencí s potla­čením signálu tuku, lze tak velmi dobře odlišit jednotlivé tkáně a rovněž zvýraznit případné patologické sycení tumorů. Pro vysoký tkáňový kontrast je MRI metodou, která dokáže přesně definovat rozsah tumorózního postižení, a zejména infiltraci okolních struktur. Díky technickému pokro­ku a rychlým sekvencím se stále častěji využívá dynamické podání kontrastní látky. Taková aplikace kontrastní látky je v současnosti jednou z nejčastěji užíva­ných při vyšetření na MRI a získáváme při něm data ve fázi arteriální a ve fázi žilní. Lze tak velmi dobře detekovat postupné sycení jednotlivých vrstev např. stěny močového měchýře. Možnost takového vyšetření se tedy dostává do popředí zájmu a existují práce, které udávají, že MRI má velkou výtěžnost v detekci povrchových a vícečetných tumorů močového měchýře a v zobrazení jejich extravezikálního šíření [2,3]. Velkou cenu má takové vyšetření v terénu pooperačních změn, při snaze odlišit tyto změny od případné recidivy či rezidua původní expanze.

Rovněž zobrazení malých lézí v oblasti nadledvin je při možnostech nových technik vyšetření na MRI rovněž stále častější indikací. Při vhodné šíři řezů je zobrazení této oblasti proti CT suverénní metodou ke stanovení diferenciální diagnostiky loži­sek.

Další nespornou výhodou je možnost vyšetření renálních tepen a jejich podrobné zobrazení, které je zcela srovnatelné s vyšetřením angiografickým, avšak pouze po běžné intravenózní aplikaci kontrastní látky. Jeho výhoda spočívá nejen v mini­mál­­ní zátěži pacienta, ale má rovněž své ekonomické důsledky, nebo pacient po tako­vém vyšetření nemusí být hospitalizován.

MRI-VYŠETŘENÍ PROSTATY - SPEKTROSKOPIE, DIFUZE,LYMFOTROPNÍ KONTRASTNÍ LÁTKY

MRI patří mezi nové metody při zobrazení karcinomu prostaty. K tomuto vyšetření je nejvhodnější použití dedikované endorektální cívky [4]. Původní nepohodlné použití velké endorektální cívky je již díky technickému pokroku nahrazeno v současné době flexibilní cívkou, která se do tvaru balonku roztáhne až po zavedení do rekta. Současné technologie navíc umožňují simultánní náběr dat nejen z endorektální cívky, ale i z cívky pánevní, což je další velkou výhodou při vyšetření prostaty a pánve [5]. Tímto způsobem se za dobu jednoho vyšetření získávají data ze 2 míst, a může tak být provedeno zobrazení a hodnocení nejen léze lokální v prostatě či blízkém okolí, ale mohou být detekovány i změny v pánvi, tedy hodnocena případná lymfadenopatie. Použití rychlých „turbo-spin“-sekvencí snižuje množství pohybových artefaktů a důležitou součástí je rovněž aplikace kontrastní látky. Zvláště je MRI vhodná pro zobrazení extrakapsulární propagace tumoru a odlišení stadia T2 a T3 a rovněž v pooperačních stavech a při podezření na recidivu.

Lymfotropní kontrastní látka zvyšuje záchyt patologické lymfadenopatie v ob­las­ti pánve, jako kontrastní látka se využívají superparamagnetické nanočástice, které jsou specificky vychytávány v lymfatickém systému. Tímto způsobem se může významně posunout hranice zobrazení postižených uzlin.

Další zcela novou kapitolou je spektroskopie a její využití. Spektroskopické zobrazení používá magnetického pole k zobrazení spektra chemických sloučenin v tkáních [5]. Velmi často je tato metoda používaná v neurologii pro odlišení tumoru a poradiační nekrózy. Při zobrazení pros­taty musí být nejprve potlačen signál z vody a tuku, aby byla možná detekce metabolitů citrátu, cholinu a kreatininu. Právě cholin, marker buněčné membrány, je zvýšen při karcinomu prostaty. Nové technologie umožňují nyní získat tato data k spektrálnímu zobrazení současně se získáváním dat pro zobrazení endorektální cívkou, tedy opět během jednoho vyšet­ře­ní. Zvyšuje se tak schopnost přesně lokalizovat tumor v prostatické žláze.

Dynamické podání kontrastní látky a rychlý náběr dat v T1 vážených sek­ven­cích dokáží odlišit různé formy sycení tkání, („start of enhancement“ - „time to peak“ - „peak enhancement“ - „washout“). Třetí fáze nejvyššího sycení je důležitá pro diferenciaci patologické tkáně, periferní zóny a centrální žlázy.

Diffusion-MRI využívá schopnosti MRI detekovat pohyb molekul vody. Tato technika by měla být schopna stanovit stupeň odezvy tkáně na radiaci či chemoterapii. Využití této techniky by tak mohlo sloužit pro sledování úspěšnosti léčby a v kombinaci s předchozími technikami by tak došlo ke komplexnímu zhodnocení především obtížných stavů pooperačních a poradiačních.

MR-HYDROGRAFIE

MR-hydrografie je metodou, která má v oblasti zobrazení břicha různá využití. Jednou z nich je i zobrazení dutého systému ledvin [6]. Bez aplikace kontrastní látky lze tak zobrazit v různých rovinách řezu za krátký čas kalichopánvičkový systém, průběh ureterů i močový měchýř. Využívá se k takovému zobrazení ultrarych­lé spinové USG (RARE, SSFSE, HASTE), které má vysokou rychlost náběru dat (11 s) při zachování vysokého signálu teku­tiny. Je tedy vhodné pro tkáně s dlouhou T2-relaxací. Pro MR-hydrografii se používá technika 2D-multi-slice thin slab a následné MIP-rekonstrukce. Rovněž lze tuto techniku použít pro detekci renálních cyst, metodou 3D lze tímto způsobem zobrazit i zcela malé cystické útvary o velikosti 1 mm.

VYŠETŘENÍ STRESOVÉ INKONTINENCE POMOCÍ MRI

Další možností využití magnetické rezonance je zobrazení stresové inkontinence. V tomto případě se pro zobrazení používají T2-sekvence, a to střední řez v rovině sagi­tální. Na tomto řezu jsou pak změřeny potřebné parametry - dorzální veziko­uret­rál­ní úhel a vzdálenost, resp. změna vzdálenosti mezi pubokokcygeální linií a spodinou močového měchýře. Velkou výhodou tohoto zobrazení je především sledování předoperačního stavu a poope­račních výsledku a dále rovněž odlišení pravé stresové inkontinence od jiných patologických stavů [7].

ZÁVĚR

MRI je metoda s vysokým záchytem patologických stavů, díky novým technologiím s možností dynamického zobrazení, využití difuze či spektroskopie. Její nevýhodou je i přes rychlé techniky zobrazení, stále ještě delší vyšetřovací čas (než např. CT) a rov­něž neopomenutelná vysoká cena tohoto vyšetření. Navíc zmíněné nové možnosti vyšetření kladou velký důraz na technic­kou vyspělost přístroje.

MUDr. Andrea Šprláková-Puková

MUDr. Marek Mechl, Ph.D.

Radiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice