SOUČASNÉ POSTAVENÍ ANGIOGRAFIE LEDVIN VČETNĚ INTERVENCÍ
THE CURRENT POSITION OF RENAL ANGIOGRAPHY INCLUDING INTERVENTIONS
The author describes the position of angiography (digital subtraction angiography - DSA) within the current algorithm of diagnostics and treatment of pathological changes in the renal area.
KEY WORDS:
kidneys, angiography, vascular intervention
Autoři:
MUDr. Jaroslav Boudný, Ph.D.
Působiště autorů:
Radiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Vyšlo v časopise:
Urol List 2006; 4(2): 10-13
Souhrn
Autor popisuje postavení angiografie (digitální subtrakční angiografie - DSA) v současném algoritmu diagnostiky a léčby patologických změn v oblasti ledvin.
KLÍČOVÁ SLOVA:
ledviny, angiografie, vaskulární intervence
ÚVOD
Podíl diagnostických angiografií se s rozvojem dalších přístrojových vyšetřovacích metod - ultrazvuku (USG), počítačové tomografie (CT) a zobrazení magnetickou rezonancí (MRI) v posledních letech snížil a je pravděpodobné, že tento trend bude dále pokračovat. Vedle primárně diagnostických výkonů však v současnosti existuje celá škála intervenčních endovaskulárních výkonů, jako je například perkutánní transluminální renální angioplastika a různé typy embolizací, které mohou výrazně ovlivnit kvalitu života nemocného.
DIAGNOSTIKA
Stenózy renálních tepen - renovaskulární hypertenze, ischemická nefropatie
Přibližně pouze u 5 % pacientů trpících hypertenzí je vyvolávajícím faktorem zúžení renální tepny. Dále je nutné zmínit, že neexistuje přímá souvislost mezi stenózou renální tepny a vznikem hypertenze, zúžení ledvinných tepen bylo totiž prokázáno i u téměř 20 % normotoniků [1].
Vedle hypertenze se stenózy renálních tepen podílejí i na progresivním selhávání renálních funkcí. V etiologii stenóz dominuje arterioskleróza (obr. 1) a fibromuskulární dysplazie (obr. 2), ostatní příčiny jsou velmi vzácné.
Angiografie v současnosti není při pátrání po stenóze renální tepny metodou volby. Základní screeningovou metodou je ultrazvuk využívající dopplerovského mapování. K potvrzení nálezu a ozřejmění morfologie zúžení je pak ideální MR-angiografie [2], CT-angiografie přináší obdobné výsledky, oproti MRI však zatěžuje pacienta RTG-zářením a aplikací většího množství kontrastní látky.
Hematurie - cévní malformace, aneuryzmata, tumory
Hematurie je indikací k angiografii při cystoskopicky prokázaném jednostranném krvácení, pokud se nedaří prokázat příčina klinicky či pomocí USG- , CT- a MRI-vyšetření [3].
V případě cévních malformací, vrozených nebo vzniklých po poranění (obvykle iatrogenním po punkci), a aneuryzmat (obr. 3), jejichž původ bývá spontánní nebo posttraumatický, nebo při arteritidách, bývá angiografie indikována až po využití USG, CT, MRI, vylučovací urografie, cystoskopie a izotopových metod, většinou v souvislosti s plánovaným endovaskulárním výkonem.
Neztišitelná hematurie při nálezu inoperabilního tumoru ledviny je indikována k angiografii pouze v souvislosti s plánovanou paliativní embolizací.
Expanzivní procesy ledvin, varianty cévního zásobení
V diagnostice solidní expanze v oblasti ledvin je v současnosti rozhodující USG-, CT- a MRI-vyšetření, angiografie není v žádném případě primární diagnostickou metodou [4].
Digitální subtrakční angiografie (DSA) je dnes indikována pouze v případech plánování parciální resekce ledviny, tedy k detailnímu posouzení cévního zásobení ledviny (obr. 4, 5, 6). S vícečetným zásobením ledvin se totiž setkáváme přibližně u každého 5. člověka, nález bývá většinou náhodný, nadpočetné tepny mohou vycházet jak z abdominální aorty, tak z bifurkace, a dokonce i ze společných pánevních tepen (zejména u podkovovité ledviny).
Trauma ledvin - klasické, iatrogenní
Federle (cit. podle [5]) dělí klasická traumata ledvin do 4 kategorií:
- I. kategorii tvoří kortikomedulární lacerace nekomunikující s kalichopánvičkovým systémem, pod pouzdrem není přítomen hematom. Hematurie mizí po několika dnech, ledvina vylučuje opožděně. Tato kategorie tvoří až 85 % všech poranění.
- II. kategorii tvoří poranění parenchymu komunikující s odvodným systémem, jsou spojena s masivní hematurií, krev a moč se objevují i v perirenálním prostoru.
- III. kategorii představují ruptury včetně rozdrcení ledviny, zásadní je postižení cévní stopky, krvácení může být ve velmi krátké době fatální.
- IV. kategorii představují traumata související s poraněním ureteropelvického spojení spojená s masivním krvácením.
Angiografie je indikována zejména u II. kategorie, v tomto případě hledáme zdroj krvácení v poškozené ledvině a potvrzujeme normální nález na druhostranné ledvině. U III. kategorie je angiografie indikována až po stabilizaci nemocného, hledáme laceraci a poškození cév.
Iatrogenní traumata (AV-malformace, pseudoaneuryzmata) souvisejí s biopsiemi, perkutánní nefrostomií, perkutánním odstraněním konkrementů či s perkutánní transluminální angioplastikou.
Zcela suverénní diagnostickou metodou je ultrazvuk s barevnýma dopplerovským mapováním [6,7], angiografie je indikovaná až v souvislosti s plánovaným endovaskulárním výkonem.
Transplantace ledvin
Angiografie je indikována jednak u živých dárců, jednak u pacientů s transplantovanou ledvinou. Cílem angiografie u dárce je vyloučení vícečetného zásobení, časného větvení renální tepny a onemocnění tepen. Indikací k angiografii transplantované ledviny jsou plánované intervenční výkony při stenóze ilické tepny, renálních tepen a AV-zkraty po biopsiích.
ENDOVASKULÁRNÍ INTERVENCE
Perkutánní transluminální angioplastika renálních tepen (PTRA)
1. Indikace k PTRA u hemodynamicky významné stenózy renálních tepen
Indikační kritéria [8] (obr. 7,8):
- vysoká pravděpodobnost ovlivnění renovaskulární hypertenze- vznik hypertenze do věku 30 let- nedávný vznik hypertenze ve věku nad 60 let- ‑podezření na fibromuskulární dysplazii jako příčinu vzniku stenózy
- hypertenze nereagující na medikamentózní léčbu trojkombinací antihypertenziv včetně diuretik
- akcelerovaná hypertenze
- maligní hypertenze
- pacienti nesnášející medikamentózní antihypertenzní léčbu a nespolupracující pacienti
2. Indikace k PTRA u uzávěru ledvinné tepny
Lepší prognózu mají výkony provedené při trombotickém uzávěru nasedajícím na hemodynamicky významnou stenózu než při embolii. Důvodem je předem vytvořený kolaterální oběh, který může za určitých okolností zásobovat ledvinu dostatečným množstvím okysličené krve k zachování její viability, i když je ledvina výrazně hypofunkční nebo zcela afukční [9]. Při této ideální situaci je možná rekanalizace i s odstupem dnů až týdnů [10].
3. Indikace k PTRA u ischemické nefropatie
K angioplastice jsou zde indikovaní pacienti s centrální stenózou a minimálním postižením periferních ledvinných tepen. Prozatím nelze jednoznačně stanovit, u kterých pacientů dojde po PTRA ke zlepšení renálních funkcí a oddálení případné dialýzy. Indikování jsou rozhodně pacienti, u nichž se rychle zhoršují renální funkce a u nichž dochází ke zmenšování velikosti ledviny. Při velikosti ledviny v podélné ose pod 8 cm již PTRA neprovádíme.
4. Indikace k PTRA u transplantované ledviny
Stenóza renální tepny u transplantované ledviny se objevuje až v 15 % případů, častější je její výskyt u kadaverózních štěpů [11].
EMBOLIZACE
1. Paliativní embolizace masivní hematurie u inoperabilních tumorů
Rozsáhlé, inoperabilní tumory ledvin jsou v současnosti již spíše vzácností [12]. Endovaskulární léčba využívající dočasných i trvalých embolizačních materiálu je vysoce efektivní a relativně bezpečná (obr. 9,10,11).
2. Embolizace AV-zkratů a pseudoaneuryzmat při iatrogenním poranění ledvinných tepen
Indikací k provedení endovaskulárního výkonu je hematurie, a to buď masivní, vyžadující krevní převody (obr. 12-15), nebo intermitentní, trvající i týdny po provedeném perkutánním výkonu. Dalšími indikacemi jsou zhoršení funkce ledviny (zejména u transplantované) a vznik hypertenze. V literatuře je v některých případech doporučována i léčba asymptomatických zkratů, jako prevence jejich dekompenzace [13].
3. Embolizace aneuryzmat ledvinných tepen
Riziko ruptury aneuryzmatu renální tepny je velmi nízké a to i při jeho velikosti přesahující 20 mm. K endovaskulární intervenci či operaci jsou indikována pouze aneuryzmata u mladých žen, která plánují těhotenství [14], nebo aneuryzmata u pacientů s nevysvětlitelnou ipsilaterální hematurií. Další možnou indikací je hypertenze u pacientů s aneuryzmatem, jejíž vznik se vysvětluje periferní embolizací nebo změnou hemodynamiky za aneuryzmatem.
ZÁVĚR
Rozvoj USG, CT a MRI má za následek snížení počtu indikací k primárně diagnostickým angiografiím, její využití většinou přichází až po vyčerpání výše zmiňovaných neinvazivních metod. Intraarteriální DSA má dnes své místo zejména v případech, v nichž na diagnostiku, která má spíše potvrzující roli, navazují endovaskulárními intervenční výkony jako jsou PTRA a různé typy embolizací.
MUDr. Jaroslav Boudný, Ph.D.
Radiologická klinika LF MU a FN Brno, pracoviště Bohunice
Zdroje
1. Wilms G, Marchal G, Peene P, Baert A. The angiographic incidence of renal Artery stenosis in the arteriosclerotic population. Eur J Radiol 1990; 10, 195-197.
2. Peregrin JH, Tintěra J, Fendrych P. MR angiografie ledvinných tepen: srovnání s intraarteriální DSA. Čes Radiol 2003; 57(3): 139-141.
3. Mitty HA, Goldman H. Angiography in unilateral bleeding with negative program. Amer J Roentgenol 1974; 121: 508-517.
4. Harrison RB, Dyer R. Benign space-occupying conditions of the kidneys. Sem Roentgenol 1987; 22(4): 275-283.
5. Jones SN, Rickards D. Injury to the genitourinary tract. In: Grainger RG, Allison DJ (eds). Diagnostic Radiology: A textbook of medical imaging. 3rd ed. New York: Churchill Livingstone 1997: 1477-1489.
6. Brandenburg VM, Frak RD, Riedl J. Color-coded duplex sonography study of arteriovenous fistulae and pseudoaneurysms complicating percutaneous renal allograft biopsy. Clin Nephrol 2002; 58: 398-404.
7. Ralls PW, Barakos JA, Kaptein EM et al. Renal biopsy-related hemorrhagie: frequency and comparison of CT and sonography. J Comput Assist Tomogr 1987; 11: 1031-1034.
8. Martin LG, Rundback JH, Sacks D et al. Quality improvement guidelines for angiography, angioplasty, and stent placement in the diagnosis and treatment of renal artery stenosis in adults. J Vasc Interv Radiol 2002; 13, 1069-1083.
9. Borůvka V, Stříbrná J, Oppelt A, Belán A. Rekanalizace a dilatace chronického uzávěru ledvinné tepny: 2 případy. Čes Radiol 1989; 43(2): 91-97.
10. Peregrin JH, Lácha J, Žabka J, Roček M, Krajičková D, Stříbrná J. Obnova funkce ledviny po úspěšné PTA u nemocných s ledvinným selháním a dialýzou trvající dny až týdny. Popis šesti případů. Čes Radiol 2001; 55(3); 188-193.
11. Patel NH, Jindal RM, Wilkin T et al. Renal arterial stenosis in renal allografts: retrospective study of predisposing factors and outcome after percutaneous transluminal angioplasty. Radiology 2001; 219: 663-667.
12. Sokiranski R, Gorich J, van Ahlen H et al. Superselektive Embolisation vor Tumorknoten in Einzelnieren bei inoperablen Pacineten. Forstchr Rontgenstr 1996; 164(5), 427-431.
13. Huppert PE, Duda SH, Eley CM et al. Embolisation of renal vascular lesions: clinical experience with microcoils and Tracker catheters. Cardiovasc Intervent Radiol 1993; 16: 361-367.
14. Cohen JR, Shamash FS. Ruptured renal artery aneurysms during preganancy. J Vasc Surg 1987; 6: 51-59.
Štítky
Detská urológia UrológiaČlánok vyšiel v časopise
Urologické listy
2006 Číslo 2
- Vyšetření T2:EGR a PCA3 v moči při záchytu agresivního karcinomu prostaty
- Lék v boji proti benigní hyperplazii prostaty nyní pod novým názvem Adafin
Najčítanejšie v tomto čísle
- DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA CYSTICKÝCH LÉZÍ LEDVIN
- NATIVNÍ CT-VYŠETŘENÍ U UROLITIÁZY
- MOŽNOSTI ULTRAZVUKU V DIAGNOSTICE UROLOGICKÝCH ONEMOCNĚNÍ
- VYŠETŘENÍ ZOBRAZENÍM MAGNETICKOU REZONANCÍ V UROLOGICKÝCH INDIKACÍCH