Vliv podání Escherichia coli Nissle (Mutaflor) na střevní osídlení, endotoxemii, funkční stav jater a minimální jaterní encefalopatii u nemocných s jaterní cirhózou

Souhrn

Cílem naší studie bylo ověřit účinnost Escherichia coli Nissle (Mutaflor) na střevní osídlení, hladinu endotoxinu, jaterní encefalopatii a funkční schopnost jater u nemocných s jaterní cirhózou. Do studie bylo zařazeno 39 nemocných (22 léčených Mutaflorem, 17 placebem). Přestože došlo ke snížení hodnoty testu spojování čísel u nemocných, u kterých byla popsána minimální jaterní encefalopatie, tento pokles nebyl při hodnocení trendu významný. V léčené skupině se však signifikantně zlepšilo střevní osídlení (p < 0,001) a byl nalezen trend k významnému snížení hladiny endotoxinu ve 42. dnu (p = 0,07) a zlepšení funkční schopnosti jater hodnocený Childovou-Pughovou klasifikací ve 42. i 84. dnu (p = 0,06). Probiotika se tak mohou stát důležitou součástí léčby u této skupiny nemocných.

Klíčová slova:
jaterní cirhóza - probiotika - Eschericha coli Nissle - endotoxin - jaterní encefalopatie

Úvod

Koncept probiotik je znám již téměř 100 let a jejich význam v medicíně v posledních letech stoupá. Jejich příznivý efekt byl prokázán u celé řady chorob, počínaje léčbou průjmů, nespecifických střevních zánětů až po ovlivnění alergických reakcí či karcinogeneze. U chronických jaterních chorob hraje důležitou roli mikrobiální přerůstání v tenkém střevě v důsledku kontaminace G-kolonickou mikroflórou. Důsledkem je porucha střevní bariéry se zvýšením permeability, translokace a systémová endotoxemie. Klinickým důsledkem může být zhoršení funkční schopnosti jater, vznik infekcí, rozvoj jaterní encefalopatie apod. Probiotika by ovlivněním střevního osídlení mohla tuto situaci zlepšit. Cílem naší studie bylo probiotikem ovlivnit střevní osídlení a ověřit, zda probiotika mohou mít vliv na hladinu endotoxinu, minimální jaterní encefalopatii a funkční schopnost jater.

Soubor a metodika

Do studie byly zařazeni nemocní s klinicky či biopticky diagnostikovanou kompenzovanou jaterní cirhózou. Nemocní nesměli užívat antibiotika a laktulózu 4 týdny před zahájením a v celém průběhu studie a vyloučeni byli pacienti s aparentní infekcí a s anamnézou krvácení do gastrointestinálního traktu v posledních 6 týdnech. Randomizace byla provedena metodou náhodných bloků. Soubor nemocných je uveden v tab. 1.

Escherichia coli Nissle v dávce 2,5-25 x 10⁹ bakterií v jedné kapsli (Mutaflor, Ardeypharma, Německo) i placebo (sacharóza ve stejné tobolce, připraveno Ardeypharma, Německo) byly podávány první 4 dny po jedné kapsli, od 5. dne 2 kapsle ráno. Oběma skupinám byly preparáty podávány 42 dnů, dalších 42 dnů (tj. do 84. dne) byli po odslepení léčeni jen nemocní ve skupině s Escherichia coli Nissle.

Před podáním, tedy ve 42. dnu a u léčené skupiny v 84. dnu, bylo provedeno klinické vyšetření, obvyklá biochemická a hematologická vyšetření včetně hladiny amoniaku a endotoxinu, test spojování čísel a bylo provedeno bakteriologické vyšetření stolice. Minimální jaterní encefalopatie byla hodnocena testem spojování čísel (number connecting test - NCT), při kterém je měřen čas nutný ke spojení čísel od 1 do 25, nepravidelně umístěných na listu papíru [1]. Endotoxin byl stanoven pomocí Limulus amebocytového lyzátu (LAL), vodným roztokem amebocytů ostrorepa Limulus polyphemus. V přítomnosti endotoxinu jsou faktory obsažené v LAL aktivovány v proteolytické kaskádě, jejímž důsledkem je rozštěpení umělého bílkovinného substrátu, který je obsažen v LAL (kit LAL Pyrochrome, Cape Cod) [2]. Kvantitativní mikrobiologické vyšetření stolice bylo prováděno po sterilním rozmíchání 0,5 g stolice ve 4,5 ml sterilního pufrovaného fyziologického roztoku se vznikem základního ředění 10^-1. Z tohoto ředění je odpipetována 0,1 ml do 9,9 ml sterilního pufrovaného fyziologického roztoku a je připraveno ředění 10^-3, 10^-5 a 10^-7. Z těchto ředění je vzorek kalibrovanou kličkou 10 µl očkován na krevní agar, Endovu půdu, XLD agar a VL agar s amikacinovým diskem a kultivován 24 hod při 37 °C; kultivace VL agaru se prodlužuje na 48 hod při 37 °C v anaerobním boxu. Poté je spočítán počet kolonií na jednotlivých půdách a identifikace je provedena podle růstových vlastností, morfologie kolonií a biochemických vlastností [3]. K umožnění statistického zpracování byl bakteriologický nález hodnocen jako 1 při nálezu fyziologické flóry včetně laktobacilů a bifidobakterií, jako 2 pokud byla přítomna fyziologická flóra bez laktobacilů a bifidobakterií, jako 3 při nálezu potenciální patogenní mikroflóry. Nejzávažnější nález hodnocený 4, obligatorní patogeny, nebyl nalezen u žádného nemocného.

Výsledky byly statisticky zhodnoceny t-testem a dvouvýběrovým t-testem. Jako statisticky významné jsme hodnotili hladiny významnosti menší než 5 %, hladinu významnosti mezi 5 a 10 % jsme hodnotili jako patrný trend, který by při větších počtech mohl být statisticky významným. Mimo rozdílu ve skupinách byly v léčené skupině hodnoceny rozdíly mezi dnem 0 a dnem 42. resp. 84.

Výsledky

Ve skupině léčené Escherichia coli Nissle došlo ke statisticky významnému zlepšení nálezu ve stolici, snížení počtu potenciálních patogenů a nálezu i laktobacilů resp. bifidobakterií (tab. 2).

Žádný z dalších sledovaných parametrů nedosáhl statistické významnosti při porovnání s kontrolní skupinou, ve které také nedošlo ke změnám mezi dnem 0 a 42. Ve skupině nemocných léčených Escherichia coli Nissle jsme však ve dvou parametrech nalezli trend naznačující možnou statistickou významnost při větších počtech. Došlo ke zlepšení funkční schopnosti jater hodnocené Childovou-Pughovou klasifikací mezi dnem 0 a 42 (p = 0,07) i dnem 0 a 84 (p = 0,06) (graf 1). Hladina endotoxinu se snížila v prvních 42 dnech (p = 0,07), ovšem po 84. dnu se vrátila k původním hodnotám (graf 2). Při hodnocení minimální jaterní encefalopatie jsme hodnotili jen patologické nálezy, tj. hladinu amoniaku nad 55 µmol/l a NCT nad 50 s a zlepšení jen v případě rozdílu většího než 15 % oproti původní hodnotě. Patologické hodnoty jsme nalezli jen u 14 nemocných léčených Mutaflorem, a přestože především v hodnotě NCT došlo u většiny nemocných ke snížení, vzhledem k malému počtu a velké směrodatné odchylce nebyl nález statisticky významný (graf 3 a 4 ).

Diskuse

Historie probiotik začíná počátkem minulého století Mečnikovem [4] - němečtí autoři však často za první popis možného probiotika uvádějí práci Döderleinovu [5], který 16 let před Mečnikovem navrhl vaginální bakterie produkující kyselinu mléčnou k inhibici růstu patogenních bakterií - Mečnikov přisuzoval vyšší průměrný věk určitých etnických skupin většímu příjmu fermentovaných mléčných produktů a doporučoval jejich požívání.

Probiotika byla původně definována jako „mikroorganizmy, vyvolávající růst jiných mikroorganizmů“ [6], později jako „živé mikroorganizmy, které vyvolávají nebo podporují prospěšnou rovnováhu autochtonní mikrobiální populace gastrointestinálního traktu (GIT)“. Tyto mikroorganizmy nemusejí být nezbytně stálou součástí GIT, ale měly by mít „prospěšný vliv na celkový a zdravotní stav člověka“ [7,8]. Nyní se probiotika definují přesněji jako „mono- nebo smíšené kultury živých mikroorganizmů, které, pokud jsou podány člověku, příznivě hostitele ovlivňují zlepšením vlastností vlastní mikroflóry“ [9].

Příznivý efekt podání probiotik byl popsán ve více než 50 studiích; původně byly užívány především k léčbě průjmů nejrůznější etiologie [10], později i k léčbě nespecifických zánětů střevních, jaterních chorob, ovlivnění alergických reakcí a podobně [11,12].

V hepatologii by probiotika mohla být úspěšná především při léčbě či prevenci komplikací chronických jaterních onemocnění, především infekcí a jaterní encefalopatie. U 50-70 % těchto nemocných dojde v tenkém střevě k mikrobiálnímu přerůstání v důsledku kontaminace G-kolonickou mikroflórou. Důsledkem je porucha střevní bariéry se zvýšením permeability a systémovou endotoxemií, která má za následek nejen poškození jaterních funkcí, ale např. i vzestup portálního tlaku a zhoršení hemostázy [13]. V naší studii jsme probiotikum obsahující Escherichia coli Nissle podávali nemocným s kompenzovanou jaterní cirhózou. Léčba prokázala statisticky významné zlepšení bakteriálního osídlení GIT. Bylo zajímavé, že po podávání Escherichia coli Nissle došlo i k překvapivě vyššímu nálezu laktobacilů či bifidobakterií. Obnova „fyziologičtější“ mikroflóry podáním Escherichia coli tudíž patrně umožní i snadnější osídlení střeva ostatními fyziologickými bakteriemi, které jsou přítomny ve stravě, ale toto osídlení je za patologické situace obtížné. Tento nález by mohl být důležitý při diskusích, zda je rozdíl v účinku jednotlivých probiotik u různých chorob. Potvrdí-li se náš závěr, že podávání jednoho druhu může usnadnit osídlení i jiným fyziologickým druhem, nemusí hrát různý obsah bakterií v probioticích zásadní roli.

Žádný z dalších nálezů již nebyl statisticky významný, ale v léčené skupině jsme nalezli několik zajímavých trendů. Nejvýraznější bylo zlepšení Childovy-Pughovy klasifikace jak po 42, tak i po 84 dnech. Zlepšení funkční schopnosti jater po probioticích bylo již v literatuře popsáno [14], ale přesné vysvětlení chybí. Lze však předpokládat, že obnova fyziologické mikroflóry v trávicím traktu sníží zátěž jater potenciálními vstřebanými toxickými metabolity, a především endotoxinem. Endotoxemie je u nemocných s jaterní cirhózou častá a bylo prokázáno, že endotoxin stimuluje sekreci cytokinů. Cytokiny, jako např. TNF α, IL-1 a IL-6 mohou ovlivnit tvorbu a degradaci extracelulární matrix, což je důležité při rozvoji jaterní fibrózy i cirhotické přestavby [15]. Po probioticích bylo popsáno snížení hladiny jak endotoxinu [16], tak i cytokinů [17], především však u cirhóz etylické etiologie. Také v naší studii (s většinou nemocných toxonutritivní etiologie) jsme nalezli trend k významnému snížení hladiny endotoxinu ve 42. dnu; jeho hladina se však po 84. dnu vrátila zpět k původním hodnotám. Ve výše citovaných studiích byla probiotika podávána krátkou dobu, další efekt sledován nebyl. Tento náš nález neumíme vysvětlit a bude tématem naší další práce.

Ovlivnění střevní mikroflóry by mohlo ovlivněním pH stolice působit teoreticky příznivě i na minimální jaterní encefalopatii (MJE), která může významně ovlivnit kvalitu života a každodenní činnost nemocného. Jako MJE je označována jinak nevysvětlitelná porucha kognitivních funkcí, jako je např. zpomalená psychomotorika, nedostatek pozornosti, poruchy jemné motoriky a vnímavosti zrakových vjemů detekovatelná pouze speciálními neurofyziologickými testy [18]. MJE je přítomna asi u 30-70 % nemocných s jaterní cirhózou bez jaterní encefalopatie [19]. V naší studii jsme MJE nalezli u 68 %, což je u horní popisované hranice. Ač bylo po probioticích popsáno zlepšení MJE [14,20], v naší studii jsme tento nález nepotvrdili, byť především u NCT došlo k jeho snížení. Příčinou bude patrně velmi malý počet nemocných s nálezem MJE v našem souboru, ale určitý podíl může mít i zvolené probiotikum. Vhodnější je patrně podání probiotika obsahujícího přímo Lactobacillus sp., které nejen že neprodukují ureázu (tím dojde k výraznějšímu poklesu pH stolice), ale produkují i kyselinu mléčnou a CO₂.

Závěr

Escherichia coli Nissle (Mutaflor) podaná nemocným s jaterní cirhózou významně zlepší střevní osídlení, včetně přítomnosti laktobacilů a bifidobakterií. Její podávání sníží hladinu endotoxinu a zlepší funkční schopnost jater. Přestože došlo ke zlepšení testu spojování čísel u nemocných s minimální jaterní encefalopatií, v našem souboru nebyl tento nález statisticky významný.

Práce byla podpořena Interní grantovou agenturou Ministerstva zdravotnictví České republiky (NK 7366-3).

doc. MUDr. Jan Lata, CSc.

www.fnbrno.cz

e-mail: jlata@fnbrno.cz

Doručeno do redakce: 7. 12. 2005

Přijato po recenzi: 19. 12. 2005