Strategie České onkologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně při organizaci onkologické péče v ČR

Souhrn

Česká onkologická společnost České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČOS ČLS JEP) při organizaci onkologické péče vychází ze strategie intenzivní spolupráce na všech úrovních zdravotnictví. Ročně je v ČR nově dia­gnostikováno více než 77 000 zhoubných novotvarů. Ročně v ČR umírá více než 27 000 pacientů se zhoubným nádorem. Celkem v ČR žije více než 450 000 pacientů se zhoubnými nádory nebo pacientů s onkologickým onemocněním v minulosti. Odborná společnost analyzuje dostupná data o léčebné zátěži a nabízí je jednotlivým regionům a plánuje populační náklady na léčbu, o kterých jedná s plátci zdravotní péče. Národní onkologický program (NOP) ČR představuje strategickou osnovu pro řízení a rozvoj péče a pomáhá v komunikaci se všemi zapojenými subjekty a širokou veřejností. ČOS ČLS JEP má odbornou sekci zajišťující analýzu dat, která poskytuje kompletní agendu populačních dat, odhady počtu léčených pacientů, referenční standardy hodnocení přežití a systém sběru potřebných klinických dat. I při rostoucí incidenci je v ČR stabilizovaná mortalita u většiny onkologických dia­gnóz. Probíhají screeningové programy pro karcinom prsu, kolorekta i děložního hrdla. Máme konsolidovanou a spolupracující síť onkologických center. Umíme aktivně plánovat dia­gnostické a léčebné potřeby a máme systém sběru dat, který umí reagovat na potřeby hodnocení nákladové efektivnosti. Zavádíme hodnocení kvality nemocniční péče.

Klíčová slova:
Česká onkologická společnost (ČOS) –  onkologická péče –  epidemiologická zátěž –  Komplexní onkologické centrum (KOC) –  Národní onkologický program (NOP) –  plátci péče –  analýza dat

Základní strategie řízení onkologické péče vyžaduje intenzivní spolupráci na všech úrovních organizace zdravotnictví. Jde o péči poskytovanou stovkám tisíc nemocných. Je skutečně o koho pečovat. Ročně je v České republice nově dia­gnostikováno více než 77 000 zhoubných novotvarů (incidence), ročně umírá více než 27 000 pacientů se zhoubným nádorem (mortalita). Celkově žije v České republice více než 450 000 pacientů se zhoubnými nádory nebo s onkologickým onemocněním v minulosti (prevalence). Tato data z Národního onkologického registru jsou z roku 2010.

Epidemiologická zátěž (obr. 1, tab. 1) zhoubnými nádory v ČR nepochybně narůstá. Data Národního onkologického registru mohou být pod-hlášená, nikoliv pře-hlášená. Hlavním zdrojem zátěže není jen primární incidence onemocnění, ale také silně rostoucí prevalence. Hlavní příčinou jsou stárnutí populace a prodlužující se přežití onkologických pacientů (obr. 4).

S čím tedy dnes musíme počítat při řízení péče v onkologii? Především s rostoucí incidencí (obr. 2) a prevalencí (obr. 3) četných onkologických dia­gnóz. Dále s tlakem na samoorganizaci a sebeevaluaci v rámci aktivit České onkologické společnosti.

Vnímáme také stále větší požadavky na zveřejňování výsledků péče a indikátorů kvality péče. Zásadní je pak nedostatek finančních prostředků při stále dražší terapii.

Tyto aspekty si vynucují spolupráci všech zapojených subjektů se snahou nalézt řešení co nejvíce přínosné pro onkologické pacienty.

Odborná společnost analyzuje dostupná data o léčebné zátěži a nabízí je jednotlivým regionům. Plánuje také populační náklady na onkologickou léčbu a jedná s plátci zdravotní péče.

Národní onkologický program České republiky představuje strategickou osnovu pro řízení a rozvoj onkologické péče. Vyhlášení strategického programu pomáhá v komunikaci se všemi zapojenými subjekty i s širokou veřejností.

Cíle:

• snižování incidence a mortality nádorových onemocnění,
• zlepšení kvality života onkologicky nemocných,
• racionalizace nákladů na dia­gnostiku a léčbu nádorových onemocnění,
• optimalizace přístupu k novým dia­gnostickým a léčebným postupům.

Strategie:

• boj se zhoubnými nádory jako součást celorepublikové i regionální politické agendy,
• prevence a komplexní onkologická péče jako životní zájem laické i odborné veřejnosti,
• důraz na snižování vlivu rizikových faktorů zodpovědných za vznik nádorového bujení,
• zajištění včasné a efektivní dia­gnostiky nádorových onemocnění,
• zajištění dostupnosti kvalitní péče pro všechny onkologicky nemocné včetně paliativní péče pro nemocné v pokročilých stadiích nádorového onemocnění,
• trvalá udržitelnost programu boje s rakovinou kontrolou nákladů, u plátců prosazování platby za pacientem,
• průběžné vyhodnocování výsledků fungování Národního onkologického programu,
• upevňování pozice klinické onkologie jako významné a samostatné lékařské odbornosti, a to v rovině edukační, klinické i výzkumné; posilování pozice oboru jako garanta správné klinické praxe při léčbě onkologicky nemocných,
• mezinárodní kooperace a harmonizace v rámci EU a Světové zdravotnické organizace (WHO).

Úkoly:

1. Posílení zdravotní gramotnosti populace v oblasti prevence nádorových onemocnění, zejména odpovědnosti za své vlastní zdraví.
2. Podporovat kladné změny ve výživě a ve zdravém životním stylu včetně pohybových aktivit.
3. Důsledně podporovat účinná opa­tření zaměřená proti kouření tabáku dle WHO.
4. Společně s ministerstvy zdravotnictví a školství, lékařskými fakultami, zdravotními pojišťovnami, občanskými sdruženími, nevládními organizacemi a napříč českými médii iniciovat vzdělávací programy komplexně zaměřené na nádorovou problematiku.
5. Zajistit dlouhodobé fungování a vyhodnocování programů pro screening karcinomu prsu, karcinomu hrdla děložního a karcinomu tlustého střeva a konečníku, podporovat adresné zvaní na tato vyšetření.
6. Zlepšit časnou dia­gnostiku zhoubných nádorů, zejména ve spolupráci s lékaři prvního kontaktu.
7. Podporovat síť komplexních onkologických center (KOC), akreditovaných Českou onkologickou společností (ČOS ČLS JEP), Společností radiační onkologie, bio­logie a fyziky České lékařské společnosti J. E. Purkyně, Ministerstvem zdravotnictví ČRa plátci péče na principu 4 kompetencí: kvalifikace, vybavení, sebeevaluace a komunikace.
8. Prosazování rovného přístupu populace k onkologickým službám, dále rovného přístupu k informacím o prevenci, dia­gnostice a léčbě onkologických onemocnění ve spolupráci s onkologickými pracovišti mimo KOC.
9. Zkracovat časovou dostupnost péče.
10. Prosazovat multidisciplinární přístup v dia­gnostice a léčbě.
11. Podporovat využití moderních elektronických komunikačních technologií ke zlepšení informovanosti a komunikace s veřejností, i nadále udržovat na vysoké úrovni webové stránky České onkologické společnosti www.linkos.cz.
12. Systematické a pravidelné vyhodnocování dostupnosti nových léčebných metod a výsledků onkologické léčby ve srovnání s ostatními státy EU. Průběžné informování plátců péče a veřejnosti o problémech dostupnosti onkologické péče.
13. Standardizovat dispenzarizaci osob s vysokým rizikem nádorového onemocnění zvláště se zaměřením na záchyt následných malignit.
14. Podporovat budování sítě ambulantních, lůžkových a domácích zařízení paliativní péče. Integrovat paliativní péči do činnosti KOC i onkologických pracovišť mimo tato centra.
15. Podpora kontinuity, stabilizace, modernizace, financování a praktického využívání databáze Národního onkologického registru ČRpro řízenou preventivní a dia­gnos­ticko‑léčebnou péči v onkologii. I nadále udržovat na vysoké úrovni webový portál www.svod.cz.
16. Podpora základního a aplikovaného onkologického výzkumu a inovací.
17. Podpora vzdělávání v onkologii.

Vyhlášením stručného strategického programu získala Česká onkologická společnost plán činnosti, zdůvodňující dokument i argumentační jistotu. Národní onkologický program se týká všech regionů ČR, smyslem je rovnoměrné zkvalitňování onkologické péče.

Základní organizační strukturou je síť komplexních onkologických center (obr. 5). Centralizace složité a nákladné péče je jedinou cestou k jejímu zvládnutí.

Důvody k centralizaci léčby jsou obecné a jasné:

• kontrolovat a zvyšovat kvalitu léčby,
• umožnit specializační růst lékařů a koncentraci moderní techniky,
• udržet pod kontrolou aplikaci nákladné terapie.

Centralizace se obecně netýká pouze aplikace léků, zahrnuje i radioterapii, specializovanou chirurgii, urologii, gynekologii a další. Centralizace nesmí vést k omezení dostupnosti léčby. Centralizace není likvidace ostatních regionálních onkologických pracovišť mimo centra a nepopírá jejich význam. Mezi úkoly regionálních pracovišť patří léčba méně závažných a méně nákladných onemocnění, zajištění adjuvantní léčby, časný záchyt onkologických onemocnění a dispenzární péče. Síť KOC musí s regionálními pracovišti (obr. 6) intenzivně spolupracovat.

Organizaci a rozvoj onkologické péče samozřejmě nelze zajistit bez komunikace s plátci zdravotní péče. Rostoucí incidence a prevalence nádorových onemocnění vyžaduje racionální diskuzi o plánování finančních prostředků, která musí být podložena čísly.

S plátci péče se snažíme o vzájemnou informovanost a otevřenost, ochotu se domluvit a především o výměnu dat. Spolupráce s plátci zdravotní péče je postavena na racionálním počtu léčených pacientů a souvisejících nákladech. Tato spolupráce začala plánováním nejnákladnější farmakoterapie a bude rozšiřována na další oblasti onkologické léčby. Heslo „Správná léčba správnému pacientovi“ platí nejen pro nákladnou bio­logickou léčbu. Ve spolupráci s plátci zdravotní péče se v letech 2007– 2009 podařilo zpřístupnit nákladnou bio­logickou léčbu pro naše pacienty. Následný ústupek od adresné platby léčby za pacientem přinesl řadu komplikací, včetně podléčenosti české populace. Aplikace nákladné terapie omezené na KOC, tedy na omezený počet pracovišť, umožňuje striktní kontrolu a hodnocení výsledků. Nebylo by to možné, pokud by tyto drahé léky byly předepisovány plošně.

Česká onkologická společnost má odbornou sekci zajišťující analýzu dat (tab. 2– 4). Pro jednání s plátci péče i v rámci regionů máme k dispozici:

• kompletní agendu populačních dat, prospektivní odhady počtu pacientů,
• odhady počtu léčených pacientů se zaměřením na různé modality léčby,
• referenční standardy hodnocení přežití onkologických pacientů, pravidelně aktualizované,
• systém sběru potřebných klinických dat (registry, elektronická dokumentace onkologického pacienta).

Pozitiva onkologické péče v České republice

I při rostoucí incidenci je stabilizována mortalita (někde i mírně klesající) u většiny onkologických dia­gnóz.

Máme nastartované organizované screeningové programy pro karcinom prsu, kolorekta a děložního hrdla. Všechny 3 programy mají informační audit.

Máme konsolidovanou a spolupracující síť onkologických center a rozvíjející se regionální sítě.

Umíme aktivně plánovat dia­gnostické a léčebné potřeby a máme systém sběru dat, který umí reagovat na potřeby hodnocení nákladové efektivity.

Zavádíme hodnocení kvality nemocniční péče.

Stále je ale mnoho problémů k řešení

Musíme posílit časnou dia­gnostiku nádorů, u řady dia­gnóz je stále vysoké procento primárně dia­gnostikovaných klinických stadií IV (kolorektální karcinom, bronchogenní karcinom a další).

Musíme zlepšovat ekvitu péče, ne ve všech oblastech je dobrá (např. management péče o pokročilá stadia onemocnění).

Musíme posílit komunikaci a spolupráci lékařů různých odborností, sdílet péči o pacienta.

Posílit prezentaci vlastních výsledků.

Stále se o nás málo ví v zahraničí.

prof. MU Dr. Jiří Vorlíček, CSc.

www.mou.cz

e‑mail: vorlíček@mou.cz

Doručeno do redakce: 13. 6. 2013