Přínos nové fixní kombinace rosuvastatinu s ezetimibem k léčbě dyslipidemií a ke snížení celkového kardiovaskulárního rizika

V léčbě dyslipidemií pomocí hypolipidemik jde především o snížení celkového kardiovaskulárního (KV) rizika, snížení výskytu infarktu myokardu, ischemické cévní mozkové příhody a dalších aterosklerotických vaskulárních nemocí a samozřejmě o snížení KV i celkové úmrtnosti. Základem tohoto úsilí je modifikace životního stylu, ale u pacientů s vysokým a velmi vysokým celkovým KV rizikem je indikována farmakologická léčba všech rizikových faktorů, a zvláště snížení hladiny cholesterolu, resp. LDL-cholesterolu k cílovým hodnotám ev. alespoň o 50 % původní hodnoty [1]. Lékem první volby jsou statiny, které mají nejlepší důkazy z velkých prospektivních studií; snížení LDL-cholesterolu o 1 mmol/l vede k významnému snížení celkové mortality o 10 %, koronární mortality o 20 %, rizika pro velké koronární příhody o 23 % a rizika pro CMP o 17 % [2].

Léčba hypercholesterolemie i ostatních dyslipidemií je u našich pacientů jak v sekundární, tak i v primární prevenci kardiovaskulárních onemocnění (KVO) neuspokojivá [3]. Příčin je mnoho: nedostatečné dávkování statinů (obavy z vedlejších účinků, které jsou často přeceňované), odmítání statinů či nedůvěra k nim ze strany pacientů (zásluhou nepravdivých negativních informací šířících se hlavně elektronickými médii), a z toho vyplývající nedostatečná adherence k jejich léčbě. Samozřejmě jasným omezením statinové léčby je skutečná částečná nebo dokonce absolutní intolerance statinů (prevalence 5–10 % pacientů léčených statiny), jejichž diagnostika je trochu složitá a časově náročná [4]. Právě u částečné intolerance statinů má své místo kombinace menší dávky statinu s ezetimibem, stejně tak jako u pacientů s těžkými formami hypercholesterolemie, u nichž ani maximální dávka statinu nestačí k dosažení cílových hodnot LDL-cholesterolu.

Ezetimib se objevil na farmakologickém trhu poprvé v roce 2002. Jedná se o proléčivo, které se v organizmu mění na aktivní glukuronid, který působí v řasinkovém lemu tenkého střeva. Navázán na NCP1L1 (Niemannův-Pickův C1 like 1) protein brání reabsorpci cholesterolu ze střeva zpět do krve. Glukuronid opakovaně recirkuluje, a to zajišťuje dlouhodobou účinnost ezetimibu při jeho podání 1krát denně. Poločas vylučování (především stolicí) je 22 hod. Biologická dostupnost ezetimibu není ovlivněna jídlem a jeho farmakokinetika není ovlivněna ani věkem ani pohlavím. Snížená reabsorpce cholesterolu ze střeva však může vyvolat nejen zvýšení počtu receptorů pro cholesterol na povrchu jaterních buněk a jeho větší vychytávání z krve, ale i stimulaci produkce cholesterolu jaterními buňkami. Stejně tak monoterapie statinem vede k větší reabsorpci cholesterolu ze střeva. Proto kombinace ezetimibu se staninem (nazývaná duální inhibice cholesterolu) je velmi prospěšná a také účinnější než monoterapie jednotlivými léky (graf 1) [5].

V současné době máme k dispozici fixní kombinace simvastatinu s ezetimibem (INEGY), atorvastatinu s ezetimibem (ZOLETORV) a nově přibude kombinace rosuvastatinu s ezetimibem (např. DELIPID PLUS). Byla provedena celá řada studií ke zhodnocení účinku, bezpečnosti a snášenlivosti uvedených kombinací. Efektivita léčby byla prokázána u různých skupin pacientů (u pacientů s familiární hypercholesterolemií, se smíšenou dyslipidemií, s aterogenní dyslipidemií) [6]. Např. studie SHARP (Study of Heart and Renal Protection) publikovaná v roce 2011 ukázala, že snížení cholesterolu o téměř 1 mmol/l kombinační léčbou simvastatinem a ezetimibem u pacientů s chronickým renálním onemocněním (n = 9 270) významně snížilo riziko velkých KV příhod o 17 % včetně významného snížení ischemické cévní mozkové příhody a počtu revaskularizací ve srovnání s léčbou placebem. I když léčba simvastatinem a ezetimibem nesnížila významně KV mortalitu ve studii SHARP, výsledky této studie jednoznačně přispěly k současným doporučením, že pacientům s chronickým renálním onemocněním se má intenzivně snižovat cholesterol k redukci jejich (velmi) vysokého KV rizika [7].

Studie IMPROVE IT (the IMProved Reduction of Outcomes: Vytorin Efficacy International Trial) potvrdila, že další snížení LDL-cholesterolu při kombinaci simvastatinu s ezetimibem dále významně snižuje KV riziko. V roce 2017 byla publikována nová analýza ze studie IMPROVE-IT, ve které bylo použito tzv. TIMI skóre pro nemocné po infarktu myokardu. V TIMI skóre bylo použito následujících 9 charakteristik: vyšší věk, diabetes mellitus, hypertenze, kouření, ischemická choroba dolních končetin, cévní mozková příhoda, aortokoronární bypass, srdeční selhání a renální dysfunkce. Nízké riziko zahrnuje pacienty s 0–1 charakteristikou, střední riziko 2 a vysoké riziko 3 a více z těchto 9 charakteristik. Pacienti ze studie IMPROVE-IT kategorizované do vysokého rizika měli největší prospěch z kombinované terapie statinem s ezetimibem [8].

Ve studii PRECISE-IVUS byl sledován účinek kombinované terapie atorvastatinem s ezetimibem oproti monoterapii atorvastatinem na primární cíl studie – procentuální objem ateromů v koronárních tepnách pacientů po perkutánní koronární intervenci (PCI). Intravaskulární ultrasonografie na začátku a po 9–12 měsících léčby prokázala, že kombinovaná hypolipidemická léčba vedla k větší regresi objemu ateromů než monoterapie atorvastatinem [9]. Subanalýza studie prokázala, že významnými prediktory pro regresi ateromů byly LDL-cholesterol a věk. Čím nižší byla koncentrace LDL-cholesterolu a čím starší byl pacient, tím větší byla regrese aterosklerotických plátů. V japonské studii [10] bylo prokázáno, že kombinovaná hypolipidemická léčba ezetimibem s rosu­vastatinem vedla k větší regresi objemu ateromů než u monoterapie rosuvastatinem (graf 2). Všechny tyto studie prokázaly, že kombinace simvastatinu, atorvastatinu nebo rosuvastatinu s ezetimibem je velmi dobře tolerovaná, bezpečná a účinná nejen na snížení LDL-cholesterolu, ale i na dosažení cílových hodnot LDL-cholesterolu a na redukci KV rizika.

S kombinací rosuvastatinu s ezetimibem byly provedeny ještě další studie. Studie ACTE (the efficACy and safeTy of Ezetimibe added on to rosuvastatin versus up titration of rosuvastatin in hypercholesterolemic patiens at risk for coronary heart disease) byla 6týdenní multicentrická mezinárodní studie, která zahrnovala 440 pacientů. Ezetimib 10 mg přidaný k 5 nebo 10 mg rosuvastatinu snížil LDL-cholesterol o 21 % ve srovnání s monoterapií rosuvastatinem, při níž zvýšení dávky rosuvastatinu z 10 na 20 mg snížilo LDL-cholesterol o necelých 6 %. Kombinace rosuvastatinu 5 mg a ezetimibu 10 mg byla účinnější než rosuvavastatin 10 mg (rozdíl 12,3 %; p < 0,001) a kombinace rosuvastatin 10 mg + ezetimib 10 mg byla účinnější než rosuvastatin 20 mg (rozdíl 17,5 %; p < 0,001). Významně více pacientů dosahovalo cílových hodnot LDL-cholesterolu při kombinované terapii než při monoterapii rosuvastatinem [11].

Ve studii GRAVITY (Gauging the lipid effects of RosuvAstatin plus ezetimibe Versus sImvastatin plus ezetimibe TherapY) byla porovnávána účinnost a bezpečnost kombinované léčby rosuvastatinu nebo simvastatinu s ezetimibem; kombinace ezetimibu s rosuvastatinem byla účinnější než kombinace ezetimubu se simvastatinem, jak ukazuje graf 3. Bezpečnost obou kombinací byla srovnatelná. Monoterapie statinem redukovala biomarkery syntézy cholesterolu (lanosterol) a žlučových kyselin, ezetimib redukoval β-sitosterol (biomarker absorpce cholesterolu). Kombinovaná hypolipidemická terapie dosáhla ještě navíc snížení koncentrace i aktivity fosfolipázy A2 asociované s lipoproteinem (Lp-PLA2) a 7-ketocholesterolu (biomarkery aterosklerózy) i volného cholesterolu [12].

Ezetimib lze použít také v monoterapii, i když jeho účinek není tak intenzivní jako v kombinované léčbě se statinem. Monoterapii lze využít u pacientů s absolutní intolerancí statinů. Experimentální a některé malé klinické studie ukázaly, že ezetimib redukuje nejen celkový a LDL-cholesterol v průměru o 20 %, ale u nemocných s inzulinovou rezistencí (u pacientů s DM 2. typu nebo v prediabetu) také snižuje koncentraci triglyceridů (TG) asi o 15 % a zvyšuje koncentraci HDL-cholesterolu asi o 2 %, tj. zlepšuje aterogenní dyslipidemii. U jedinců léčených ezetimibem docházelo k významné redukci non-HDL-cholesterolu (o 20 %) i koncentrace apolipoproteinu B, tj. ukazatelů pro léčbu aterogenní dyslipidemie. Pacienti s DM 2. typu léčení ezetimibem v monoterapii anebo v kombinaci se statinem měli významně méně malých denzních LDL částic, které se typicky vyskytují u aterogenní dyslipidemie, ve srovnání s diabetiky léčenými pouze statinem [13].

Japonská studie provedená na pacientech s metabolickým syndromem ukázala, že léčba ezetimebem vede nejen k popsaným změnám koncentrací lipoproteinových částic, ale také k redukci abdominální tukové tkáně (dle CT vyšetření břicha) a zároveň ke vzestupu hladin adiponektinu [14]. Jiná klinická studie provedená na japonských mužích s metabolickým syndromem zjistila, že léčba ezetimibem významně redukuje postprandiální lipemii (snížila se produkce chylomiker, koncentrace TG a apolipopoteinu B 48) za 4 a 6 hod po požití definované vysokotučné a sladké diety. Zároveň došlo k poklesu glykemie a inzulinemie za 2 hod po požití zmíněné diety [15]. To vše by svědčilo pro zlepšení inzulinové rezistence léčbou ezetimibem. Redukce glykemie po tučném a sladkém jídle je zřejmě sekundárním výsledkem ke zlepšení metabolizmu lipidů. Potvrzují to i experimentální studie na myších krmených stravou s vysokým obsahem tuků nebo fruktózy. Léčba ezetimibem u nich snížila jaterní steatózu. Ukládání tuků v jaterní tkáni úzce souvisí s citlivostí k inzulinu. Sníží-li se obsah tuků v játrech, zlepší se jejich inzulinová senzitivita [16]. Výsledky jiných studií poukazují na to, že ezetimib stimuluje inkretinový systém, a tím se podílí na snižování hladiny glyk­emie. Potvrzení všech těchto účinků však bude vyžadovat další sledování ve velkých prospektivních kontrolovaných klinických studiích.

Nedávno byla provedena velká metaanalýza 2 440 studií (z toho 16 randomizovaných kontrolovaných studií), ve kterých byly sledovány účinky nízké a vysoké dávky statinů ve srovnání s kombinovanou léčbou statinu s ezetimibem na hodnoty lačné glykemie a glykovaný hemoglobin (HbA_1c). Ezetimib v monoterapii ani jeho kombinace s nízkou dávkou statinu neovlivnily tyto parametry ve srovnání s vysokou dávkou statinů. Kombinace ezetimibu s nízkou dávkou statinu zlepšila lačnou glykemii v průměru o 1,78 % a HbA_1c o 0,05 %. Léčba delší než 3 měsíce zlepšila parametry ještě lépe. Autoři uzavírají tuto metaanalýzu tím, že kombinace ezetimibu s nízkou dávkou statinu by mohla být alternativou u pacientů s vysokým rizikem rozvoje diabetu (pacienti v prediabetu) nebo u diabetiků se zhoršenou kontrolou glykemie místo léčby vysokými dávkami statinů, které zhoršují homeostázu glukózy [17]. Samozřejmě je třeba provést další studie, především velké randomizované kontrolované studie, které by potvrdily nebo vyloučily tyto protektivní metabolické účinky ezetimibu.

Fixní kombinace moderního a silného rosuvastatinu s ezetimibem bude jistě velmi prospěšná v léčbě dyslipid­emií a měla by zlepšit adherenci pacientů k hypolipidemické léčbě, a tím i lepší dosahování cílových hodnot LDL-cholesterolu případně sekundárního cíle – non-HDL-cholesterolu nebo koncentrace apolipoproteinu B. Účinná léčba hypercholesterolemie je jedna z nejdůležitějších cest ke snížení celkového KV rizika v sekundární i primární prevenci KVO.

prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc., FESC

rosolova@fnplzen.cz

Centrum preventivní kardiologie II. interní kliniky LF UK a FN Plzeň

www.fnplzen.cz

Doručeno do redakce 23. 4. 2018