Účinnost a bezpečnost lixisenatidu v léčbě diabetu v reálném světě: údaje z monitorovacího registru z reálné praxe v České a Slovenské republice

English version České info

Úvod:
Agonista receptoru pro GLP1 lixisenatid prokázal svou účinnost v četných klinických studiích, avšak údaje o jeho účinnosti z reálného života jsou omezené.

Cíl:
Popis účinnosti a bezpečnosti lixisenatidu v běžné klinické praxi v České republice a Slovenské republice, jak jsou zaznamenány v Observační studii na podkladě údajů z registru.

Metody:
Mnohonárodní multicentrický, observační, neintervenční, 6měsíční prospektivní produktový registr pacientů s diabetem 2. typu nad 18 let, kteří začínali léčbu lixisenatidem. Na základě informovaného písemného souhlasu byli pacienti do tohoto registru zařazeni v období od 1. května 2013 do 31. prosince 2015. Hodnocení byla provedena na začátku studie a dále po 3 a 6 měsících léčby lixisenatidem. Primárním cílem studie bylo dosažení zásadní změny v hodnotě glykovaného hemoglobinu (HbA_1c) v období od počátku léčby do 6. měsíce po zavedení lixisenatidu. Studie byla schválena příslušnými etickými komisemi a proběhla v souladu s Helsinskou deklarací. Informovaný souhlas byl získán od všech pacientů před jejich zařazením do studie.

Výsledky:
Do studie bylo zařazeno celkem 772 pacientů (z toho 51,4 % mužů) v průměrném věku 56,7 (± 9,3) let, s průměrnou dobou trvání diabetu 7,7 (± 5,5) let, s průměrnou dobou léčby perorálními antidiabetiky (PAD) 6,8 (± 4,9) let a indexem tělesné hmotnosti (BMI) 37,6 (± 5,9) kg/m². Celkem 93,6 % účastníků studie bylo obézních, 86,3 % se léčilo pro hypertenzi a u 76,0 % účastníků probíhala léčba dyslipidemie. Celkem 96,1 % pacientů dokončilo 6měsíční terapii. Lixisenatid významně snížil hodnotu HbA_1c (pokles o 9,7 ± 14,4 mmol/mol [3,1 ± 0,2 % DCCT] po 6 měsících v populaci per protokol), a tělesnou hmotnost (pokles o 3,5 ± 5,4 kg). Nejlépe reagovali na léčbu mladší pacienti s vyšším BMI a s kratší dobou trvání diabetu. Celkový bezpečnostní profil lixisenatidu byl v rámci studie uspokojivý. Nejčastější nežádoucí účinky gastrointestinální. V průběhu celé studie nebyla hlášena žádná epizoda těžké hypoglykemie.

Závěr:
U skupiny pacientů s diabetem 2. typu v podmínkách běžného života se po 6měsíční terapii při užívání agonisty receptoru pro GLP1 lixisenatidu 1krát denně významně zlepšila kompenzace diabetu a snížila tělesná hmotnost, aniž by se zvýšilo riziko symptomatické a/nebo těžké hypoglykemie.

Financování studie:
Sanofi Česká republika

Klíčová slova:
diabetes mellitus 2. typu – GLP1 RA – HbA_1c – hypoglykemie – lixisenatid –observační studie – perorální antidiabetika (PAD)

Autoři: Martin Haluzík ¹; Alena Adamíková ²; Milan Běhunčík ³; Marek Macko ⁴; Radka Štěpánová ⁵
Působiště autorů: Department of Diabetes, Institute for Clinical and Experimental Medicine (IKEM), Prague, Czech Republic ¹; Department of Internal Medicine IPVZ, Tomáš Baťa Regional Hospital a. s., Zlín, Czech Republic ²; Department of Internal Medicine, Railway Hospital Košice, s. r. o. ³; DIABETOL, s. r. o., Prešov, Slovak Republic ⁴; Aprova, s. r. o., Brno, Czech Republic ⁵
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2018; 64(4): 357-366
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Úvod:
Agonista receptoru pro GLP1 lixisenatid prokázal svou účinnost v četných klinických studiích, avšak údaje o jeho účinnosti z reálného života jsou omezené.

Financování studie:
Sanofi Česká republika

Klíčová slova:
diabetes mellitus 2. typu – GLP1 RA – HbA_1c – hypoglykemie – lixisenatid –observační studie – perorální antidiabetika (PAD)

Zdroje

1. Hu FB. Globalization of diabetes: the role of diet, lifestyle, and genes. Diabetes Care 2011; 34(6): 1249–1257. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc11–0442>.

2. [American Diabetes Association]. Classification and Diagnosis of diabetes. Diabetes Care 2017; 40(Suppl 1): S11-S24. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc17-S005>.

3. Abdul-Ghani MA, Tripathy D, DeFronzo RA. Contributions of beta-cell dysfunction and insulin resistance to the pathogenesis of impaired glucose tolerance and impaired fasting glucose. Diabetes Care 2006; 29(5): 1130–1139. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/diacare.2951130>.

4. Nathan DM, Genuth S, Lachin J et al. [Diabetes Control and Complications Trial Research Group]. The effect of intensive treatment of diabetes on the development and progression of long-term complications in insulin-dependent diabetes mellitus. N Engl J Med 1993; 329(14): 977–986. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJM199309303291401>.

5. Holman RR, Paul SK, Bethel MA et al. 10-year follow-up of intensive glucose control in type 2 diabetes. N Engl J Med 2008; 359(15): 1577–1589. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1056/NEJMoa0806470>.

6. Stratton IM, Adler AI, Neil HA et al. Association of glycaemia with macrovascular and microvascular complications of type 2 diabetes (UKPDS 35): prospective observational study. BMJ 2000; 321(7258): 405–412.

7. Inzucchi SE, Bergenstal RM, Buse JB et al. Management of hyperglycemia in type 2 diabetes, 2015: a patient-centered approach: update to a position statement of the American Diabetes Association and the European Association for the Study of Diabetes. Diabetes Care 2015; 38(1): 140–149. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc14–2441>.

8. [American Diabetes Association]. Standards of Medical Care in Diabetes – 2017. Introduction. Diabetes Care 2017; 40(Suppl 1): S1-S2. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/dc17-S001>.

9. Garber AJ, Abrahamson MJ, Barzilay JI et al. AACE comprehensive diabetes management algorithm 2013. Endocr Pract 2013; 19(2): 327–336.

10. Ahrén B. Insulin plus incretin: A glucose-lowering strategy for type 2-diabetes. World J Diabetes 2014; 5(1): 40–51. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.4239/wjd.v5.i1.40>.

11. Nauck M. Incretin therapies: highlighting common features and differences in the modes of action of glucagon-like peptide-1 receptor agonists and dipeptidyl peptidase-4 inhibitors. Diabetes Obes Metab 2016; 18(3): 203–216. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12591>.

12. Uccellatore A, Genovese S, Dicembrini I et al. Comparison review of short-acting and long-acting glucagon-like peptide-1 receptor agonists. Diabetes Ther 2015; 6(3): 239–256. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1007/s13300–015–0127-x>.

13. Prasad-Reddy L, Isaacs D. A clinical review of GLP-1 receptor agonists: efficacy and safety in diabetes and beyond. Drugs in Context 2015; 4: 212283. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.7573/dic.212283>.

14. Lyxumia Summary of product characteristics. Dostupné z WWW: <http://www.ema.europa.eu/docs/en_GB/document_library/EPAR_-_Product_Information/human/002445/WC500140401.pdf>. [Last updated April 03, 2017].

15. Bolli GB, Owens DR. Lixisenatide, a novel GLP-1 receptor agonist: efficacy, safety and clinical implications for type 2 diabetes mellitus). Diabetes Obes Metab 2014; 16(7): 588–601. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12253>.

16. Shaefer CF Jr. Lixisenatide: A New Member of the Glucagon-Like Peptide 1 Receptor Agonist Class of Incretin Therapies. Clin Diabetes 2016; 34(2): 81–85. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.2337/diaclin.34.2.81>.

17. Raccah D, Gourdy P, Sagnard L et al. Lixisenatide as add-on to oral anti-diabetic therapy: an effective treatment for glycaemic control with body weight benefits in type 2 diabetes. Diabetes Metab Res Rev 2014; 30(8): 742–748. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1002/dmrr.2548>.

18. Ahrén B, Gautier JF, Berria R et al. Pronounced reduction of postprandial glucagon by lixisenatide: a meta-analysis of randomized clinical trials. Diabetes. Obes Metab 2014; 16(9): 861–868. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12290>.

19. Charbonnel B, Bertolini M, Tinahones FJ et al. Lixisenatide plus basal insulin in patients with type 2 diabetes mellitus: a meta-analysis. J Diabetes Complications 2014; 28(6): 880–886. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1016/j.jdiacomp.2014.07.007>.

20. Broglio F, Mannucci E, Napoli R et al. Beneficial effect of lixisenatide after 76 weeks of treatment in patients with type 2 diabetes mellitus: A meta-analysis from the GetGoal programme. Diabetes Obes Metab 2017; 19(2): 248–256. Dostupné z DOI: <http://dx.doi.org/10.1111/dom.12810>.

Štítky

Anestéziológia a resuscitácia Angiológia Biochémia Detská gastroenterológia Detská kardiológia Detská nefrológia Detská neurológia Detská onkológia Detská pneumológia Detská reumatológia Diabetológia Endokrinológia Farmácia Farmakológia Gastroenterológia a hepatológia Geriatria a gerontológia Hematológia Hygiena a epidemiológia Infekčné lekárstvo Intenzívna medicína Interné lekárstvo Kardiológia Nefrológia Neurológia Obezitológia Onkológia Patológia Pneumológia a ftizeológia Posudkové lekárstvo Pracovné lekárstvo Praktické lekárstvo pre deti a dorast Praktické lekárstvo pre dospelých Rádioterapia Reumatológia Sestra Sexuológia Súdne lekárstvo Toxikológia Urgentná medicína Domáca starostlivosť Student medicíny

Článek Viskoelastické metody jako standard monitorování hemostázy? – editorial

Článek Raritní kombinace Turnerova syndromu a kongenitální adrenální hyperplazie s deficitem 21-hydroxylázy – editorial

Článek Epikardiální tuk a osteoprotegerin – existují vzájemné souvislosti? Pilotní studie

Článek Vliv chirurgické léčby na kvalitu života u pacientů s Crohnovou chorobou: finální výsledky české kohorty

Článek Diagnostika MODY – stručný přehled pro klinickou praxi

Článek Současné možnosti léčby Maturity-Onset Diabetes of the Young (MODY)

Článek Rotačná tromboelastometria v terapii život ohrozujúceho krvácania

Článek Lieková a herbálna hepatotoxicita: prehľad klinických klasifikácií

Článek Dyslipidemie a hypertenze – čeho se obávat více?

Článek Konsenzuálne terapeutické odporúčanie Slovenskej diabetologickej spoločnosti pre diabetes mellitus 2. typu (2018)

Článek Získaná hemofília A: kazuistika

Článek Raritná kombinácia Turnerovho syndrómu a kongenitálnej adrenálnej hyperplázie s deficitom 21-hydroxylázy: kazuistika