Přínosy suplementace karnosinu a 𝜷-alaninu v seniorském věku
Health effects of supplementation of carnosine and beta-alanine in the elderly population
Globally, the population is ageing. Healthcare should prepare for this situation and look for ways to improve, prolong and improve the quality of life of the ageing population. Ageing is associated with changes in physiological functions, such as changes in skeletal muscle activity, loss of muscle mass and reduced strength, changes in bone tissue and a decline in sensory and cognitive functions.
Deterioration of the human body in old age may be associated with reduced tissue concentrations of carnosine, whereby the protection of cell membranes from oxidative damage is reduced. It seems that by consuming foods rich in carnosine or by enriching the diet with β-alanine, these degenerative processes could be slowed down.
The amino acid β-alanine is one of the world‘s most widely used sports supplements to improve exercise performance because it is a precursor of carnosine, which is important for striated muscle function. This paper aims to report on supplementation with β-alanine, a precursor of carnosine, which represents one of the few proven dietary interventions that could help not only in the fight against aging and muscle loss, but also in the prevention of other diseases such as senile cataracts, neurodegenerative diseases and peripheral artery and vein disease.
Keywords:
sarcopenia – Peripheral vascular disease – cataract – Beta-alanine – carnosine – cognitive funtions
Autori:
Česák Ondřej; Študent Vladimír jr.; Vidlář Aleš
Pôsobisko autorov:
Urologická klinika LF UP a FN Olomouc
Vyšlo v časopise:
Geriatrie a Gerontologie 2022, 11, č. 4: 171-175
Kategória:
Review Article
Súhrn
Celosvětově dochází ke stárnutí populace. Zdravotní péče by se měla na tuto situaci připravit a hledat možnosti, jak vylepšit, prodloužit a zkvalitnit život stárnoucí populace. Stárnutí je spojeno se změnami fyziologických funkcí, jako jsou například změny v aktivitě kosterního svalstva, úbytek svalové hmoty a snížení silové aktivity, změny v kostní tkáni či pokles senzorických a kognitivních funkcí.
Deteriorace lidského organismu ve stáří může být spojena právě se sníženými tkáňovými koncentracemi karnosinu, kdy dochází k snížení ochrany membrán buněk před oxidačním poškozením. Zdá se, že konzumací potravin bohatých na karnosin nebo obohacením diety β-alaninem by bylo možné tyto degenerativní procesy zpomalit.
Aminokyselina β-alanin je jedním z celosvětově nejpoužívanějších sportovních doplňků, které zlepšují výkon při cvičení, protože je prekurzorem karnosinu, který důležitý pro činnost příčně pruhovaného svalstva. Tato práce má za cíl informovat o suplementaci β-alaninem, prekurzorem karnosinu, která představuje jednu z mála prokázaných dietních intervencí, které by mohly pomoci nejen v boji proti stárnutí a úbytku svalové hmoty, ale i v prevenci dalších onemocnění – senilní katarakty, neurodegenerativních onemocnění a onemocnění periferních tepen a žil.
Klíčová slova:
kognitivní funkce – sarkopenie – katarakta – β-alanin – karnosin – nemoc periferních cév
Úvod
Celosvětově dochází ke stárnutí populace. Předpokládá se, že počet osob starších 60 let se více než zdvojnásobí (ze 7 % v roce 2000 na 16 % v roce 2050) a dosáhne až 2 miliard.(1) Zdravotní péče by se měla na tuto situaci připravit a mimo jiné hledat možnosti, jak vylepšit, prodloužit a zkvalitnit život stárnoucí populace. Stárnutí je spojeno se změnami fyziologických funkcí, jako jsou například změny v aktivitě kosterního svalstva, úbytek svalové hmoty a snížení silové aktivity, změny v kostní tkání, pokles senzorických a kognitivních funkcí.
Příčiny stárnutí jsou multifaktoriální, účinného ovlivnění stárnutí tak lze pravděpodobně dosáhnout jen zásahem na více místech. Vedle vrozených predispozic, vlivu životního prostředí a životního stylu je racionální dieta jedním z faktorů, které mohou proces biologického stárnutí významně zpomalit.
Aminokyselina β-alanin je jedním z celosvětově nejpoužívanějších sportovních doplňků, které zlepšují výkon při cvičení, protože je prekurzorem karnosinu, který je důležitý pro činnost příčně pruhovaného svalstva.(2)
Karnosin byl poprvé izolován v roce 1900 z extraktu svalu hospodářských zvířat( 3) a vyskytuje se v mozku a kosterním svalstvu všech obratlovců. Mezi jeho dietní zdroje patří hlavně maso – drůbež a ryby (tab. 1).(4)
Biodostupnost karnosinu je však relativně nízká.(5) V těle je karnosin syntetizován z histidinu a β-alaninu v kosterním svalstvu a mozku. Karnosin je štěpen na původní aminokyseliny karnosinázami, které jsou regulátory koncentrace karnosinu v krvi a tkáních. Aktivita těchto enzymů se s věkem zvyšuje, což vede k snížení obsahu karnosinu ve svalech a dalších tkáních.(6) Nejen z tohoto důvodu ale se stoupajícím biologickým věkem hladina karnosinu klesá, a to jak v buňkách mozkové tkáně, tak v bílých svalových vláknech kosterního svalstva, čímž dochází ke zhoršování senzorických a kognitivních funkcí a úbytku svaloviny.
Deteriorace lidského organismu ve stáří může být spojena právě se sníženými tkáňovými koncentracemi karnosinu, kdy dochází k snížení ochrany membrán buněk před oxidačním poškozením.(7) Zdá se, že konzumací potravin bohatých na karnosin nebo obohacením diety β-alaninem by bylo možné tyto degenerativní procesy zpomalit.(8,9)
Dostupnost β-alaninu je určující pro syntézu karnosinu, a tím určuje jeho koncentraci v buňkách,(10) proto nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit tkáňovou zásobu karnosinu, je suplementace samotným β-alaninem.
Tato práce má za cíl informovat o možných účincích těchto komponent se zaměřením na jejich potenciální medicínské benefity pro stárnoucí populaci hlavně v oblasti sarkopenie, senilní katarakty, neuroprotektivních vlastností a onemocnění periferních tepen a žil.
Funkce karnosinu v lidském organismu
U karnosinu byl in vitro studiemi prokázán přímý antioxidační účinek,(11) byla prokázána schopnost vychytávat NO(12) a vázat měďnaté a zinečnaté ionty v krvi a tkáních.(13) Na buněčné úrovni je jednou z hlavních funkcí karnosinu a jeho příbuzných sloučenin ochrana intracelulárních bílkovin před jejich poškozením kyslíkovými radikály, zabránění tvorbě či snížení koncentrace konečných produktů neenzymatické glykace a reaktivních karbonylových sloučenin.(15,14) Karnosin má vliv na regulaci hladiny vápníku ve svalové buňce a tím se nepřímo podílí na zachování senzitivity kontraktilního aparátu na jeho stimulaci.(15) Karnosin má významné pufrační schopnosti, čímž se podílí na udržování homeostázy. Karnosin ovlivňuje i aktivitu telomerázy(16) a chaperonů(17) a má imunomodulační účinky.(18)
Karnosin, sarkopenie a organismus seniora
Sarkopenie je progresivní a generalizované postižení skeletálních svalů spojené s větší pravděpodobností nepříznivých událostí – pádů, zlomenin, fyzické nemohoucnosti a mortality. Dle evropské geriatrické společnosti je definována pomocí tří kritérií: snížené svalové síly, snížené kvantity/kvality svalů a snížené fyzické výkonnosti.(19)
Zdá se, že existuje vztah mezi očekávanou délkou života savců a koncentrací svalového karnosinu.(20) Pak by tedy zvýšení systémové hladiny karnosinu mohlo vést k prevenci sarkopenie.(20) Tento předpoklad potvrzuje studie autorů del Favero et al., kde popsali kauzální vztah mezi nástupem sarkopenie a poklesem hladiny karnosinu.(21) Suplementace β-alaninem u starších osob (60–80 let) vedla k zvýšení obsahu svalového karnosinu a zlepšení fyzické aktivity (svalové výdrže).(21) V kosterním svalstvu karnosin snižuje svalovou únavu způsobenou zvýšením koncentrace kyseliny mléčné, což může vést k prodloužení svalové aktivity, která je pro stárnoucí populaci velmi prospěšná.( 22) Suplementace β-alaninem proto představuje jednu z mála prokázaných dietních intervencí, které mohou oddálit úbytek svalové hmoty u stárnoucí populace.(21) Ve dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii autorů McCormack et al.(23) bylo po konzumaci 800 mg a 1200 mg β-alaninu po dobu 12 týdnů pozorováno výrazné zvýšení pracovní kapacity v porovnání s placebo skupinou u starší populace (60–80 let).(23) Výsledky získané v klinických studiích v oblasti prevence sarkopenie jsou slibné. Suplementace karnosinu nebo jeho prekurzoru by mohla mít příznivý vliv na svalovou sílu, vytrvalost a tím i zpomalení procesu stárnutí u starších lidí.
Karnosin a nemoci periferních cév
Onemocnění periferních cév (PVD) jsou celosvětově rostoucím problémem zdravotní péče. Prevalence PVD se zvyšuje s věkem – postihuje více než 18 % osob starších 85 let.(24) PVD je charakterizována progresivní okluzí tepen v důsledku aterosklerózy, což vede ke snížení průtoku krve v končetinách. To způsobuje bolest při fyzické aktivitě, známou jako intermitentní klaudikace, spojenou s progresivní ischemií končetiny. Endoteliální dysfunkce provázená ztrátou vazodilatačních a protizánětlivých vlastností endotelu cév představuje jeden z nejčasnějších patofyziologických faktorů vedoucích k vývoji tohoto onemocnění.(25) Současná terapie PVD se soustředí na tři klíčové přístupy: cvičení, farmakoterapii a revaskularizaci. Kombinace těchto léčebných postupů je účinná při zmírňování příznaků spojených s PVD, každá z intervencí má ale omezené využití.(26)
Mechanismy účinku karnosinu mají přirozeně synergický potenciál jako intervence se zaměřením na řadu klíčových procesů podporujících vývoj PVD, zpomalující její progresi a symptomatiku u těchto pacientů.(26) Karnosin, vzhledem k tomu, že může přímo reagovat s karbonylovými sloučeninami, působí preventivně při vzniku aterosklerotického plaku. Současně má i antiischemický efekt, zvyšuje aktivaci hypoxií indukovaného faktoru faktoru 1α (HIF-1α) a jeho vazodilatační efekt je zprostředkovaný oxidem dusnatým (NO).(26) Tato pozorování ukazují možnost využití karnosinu, respektive β-alaninu v prevenci PVD i omezení její progrese. Další klinické studie jsou potřebné pro komplexní zhodnocení přínosu do klinické praxe.
Karnosin a kognitivní funkce
Neurologická, neurodegenerativní onemocnění ve vyšším věku jsou vážným problémem naší rychle stárnoucí společnosti a vyznačují se obvykle částečnou ztrátou paměti či neschopností efektivně vytvářet nové vzpomínky. Jejich prevalence se zvyšuje s postupným stárnutím.(27)
Ukazuje se, že karnosin a jeho prekurzor, β-alanin, ovlivňují mnoho neurocirkulačních procesů,(28) proto se uvažuje o jeho roli v modulaci, zpomalení průběhu či prevenci těchto onemocnění. Po podání směsi karnosinu s anserinem (1 : 3, 1 g denně, po dobu 3 měsíců) došlo ke zvýšení průtoku krve mozkem.(29) Premisu, že denní suplementace karnosinu vylepšuje kognici nebo zpomaluje její regresi při neurodegenerativních chorobách, potvrdila i intervenční dvojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie autorů Rokicki et al.,(30) kdy byl podáván karnosin s anserinem (1 : 3, 2krát denně 0,5 g, po dobu 3 měsíců). Kognitivní testy a klidová funkční magnetická rezonance (MRI) prokázaly pozitivní efekt karnosinu na kognici. Potenciál v léčbě neurologických, neurodegenerativních poruch v humánní medicíně společně s neuroprotektivními vlastnostmi karnosinu jsou shrnuty v práci Schön et al.(31) Příznivé účinky karnosinu byly prokázány nejen in vivo, ale také v klinických intervenčních a randomizovaných studiích z oboru psychiatrie, v souvislosti s poruchami autistického spektra, Alzheimerovou chorobou a dalšími.(31)
Pozitivní účinek karnosinu na kognitivní funkce potvrdila i randomizovaná studie autorů Baraniuk et al.(32), kdy byla podávána vzrůstající dávka karnosinu (0,5–1 g denně ve 4týdenních intervalech po dobu 12 týdnů) veteránům z války z Perském zálivu a zlepšila jejich Wechslerův test inteligence pro dospělé (WAISR(33)). Pravidelné užívání karnosinu významně zvýšilo WAISR test u této skupiny pacientů.(32)
Alzheimerova choroba a Parkinsonova nemoc
Karnosin by se mohl uplatnit nejen jako doplněk stravy, který zpomaluje rozvoj neurodegenerativních onemocnění či zlepšuje jejich průběh, ale také jako brzký marker jejich vzniku. To potvrzuje studie na pacientech s Parkinsonovou nemocí (PD), u kterých byla zjištěna nižší hladina karnosinových prekurzorů v mozkomíšním moku ve srovnání s kontrolní skupinou.(34) Ghanbari et al.(35) prokázali, že neurony z čichových laloků pacientů s Alzheimerovou chorobou (AD) vykazují známky probíhajícího oxidačního stresu. Je také známo, že čichová dysfunkce často doprovází neurodegenerativní onemocnění. Měření hladiny karnosinu by mohlo být využito jako prediktor AD. To potvrzuje i srovnání pacientů s tzv. pravděpodobnou AD se zdravými osobami, kdy bylo zjištěno snížení hladiny karnosinu v plazmě a další významné změny v obsahu volných aminokyselin a dipeptidů, které jsou zapojeny do neurotransmise a metabolismu.(36) Pouze jedna randomizovaná placebem kontrolovaná studie zkoumala účinnost karnosinu u pacientů s PD. Jeden měsíc suplementace karnosinem v dávce 1,5 g/den vedl k významnému zlepšení neurologických symptomů a také zlepšení antioxidační kapacity. Podávání karnosinu spolu se základní terapií tak nejen zlepšilo klinické ukazatele a snížilo toxicitu základní léčby, ale také zlepšilo antioxidační stav v organismu sledovaných pacientů s PD.(37) Využití karnosinu v neurologických chorobách ať už jako marker, nebo agens zpomalující progresi či zlepšující stav je slibné, ale nutné potvrdit v dalších studiích.
Karnosin a katarakta
Šedý zákal (katarakta) je hlavní příčinou slepoty v 50 % případů na celém světě. Hlavní příčinou katarakty je stárnutí, ale souvisí také s dalšími exogenními faktory, jako je UV záření, trauma, a/nebo s endogenními faktory, jako je diabetes nebo genetická predispozice.(38) Přestože je operace šedého zákalu bezpečná a vysoce účinná, použití topických očních kapek s karnosinem/β-alaninem by mohlo poskytnout pacientům další možnost léčby. Vzhledem k mechanismům účinku karnosinu se předpokládá, že právě jeho antioxidační a antiglykační vlastnosti dávají této látce potenciál předcházet a zpomalit rozvoj senilní katarakty.(39) Potenciál karnosinu ve zpomalení procesu degenerativních změn zraku a léčby samotné senilní katarakty shrnuje práce Wanga a spol.(40)
Vliv karnosinu na lidské oko byl popsán i v randomizované placebem kontrolované dvojitě zaslepené studii trvající 6 a 24 měsíců, kde byly použity oční kapky obsahující N-acetylkarnosin (NAC, 1 %). Byly aplikovány dvě kapky dvakrát denně. Ve studii bylo celkem 49 pacientů (průměrný věk 65 let) s kataraktou v různém stadiu. Ochranný efekt NAC byl pozorován po 6 měsících.(41) Jednotlivé klinické studie ale nejsou dostatečné kvality, v současné chvíli nejsou jasné informace o účinnosti NAC v terapii či prevenci katarakty.(42)
Nežádoucí účinky suplementace karnosinu a 𝛃-alaninu
Při podávání β-alaninu až v dávce 6 g denně nemá nepříznivé účinky na jeho konzumenty. To potvrdila metaanalýza nežádoucích účinků autorů Dolan et al.,(2) která zkoumala bezpečnost perorální suplementace β-alaninu. Jediným hlášeným nežádoucím účinkem ve srovnání s placebem byly parestezie. Dále bylo po suplementaci β-alaninu pozorováno mírné zvýšení aktivity alaninaminotransferázy.(2) Při hodnocení bezpečnosti a snášenlivosti karnosin nevykazoval žádné nepříznivé účinky nebo toxicitu.(43) U karnosinu nehrozí předávkování a při dlouhodobém podávání se v organismu nehromadí.(15)
Závěr
Suplementace β-alaninem, prekurzorem karnosinu, představuje jednu z mála prokázaných dietních intervencí, které by mohly pomoci nejen v boji proti stárnutí a úbytku svalové hmoty, ale i v léčbě a prevenci dalších onemocnění, jako jsou nemoci periferních cév či onemocnění neurodegenerativní.
Podávání β-alaninu v rámci běžných dávek (až 6 g denně) nemá nepříznivé účinky na jeho konzumenty a vzhledem k potenciálu, který jeho suplementace má, se dá doporučit k vhodným suplementům v geriatrické populaci.
Poděkování
Práce vznikla za podpory studentské grantové soutěže Univerzity Palackého v Olomouci, číslo projektu IGA_LF_2022_031.
Poděkování patří prof. MUDr. RNDr. Vilímu Šimánkovi, DrSc., a doc. RNDr. Jitce Vostálové, Ph.D., za jejich ochotu a cenné rady.
Korespondenční adresa:
MUDr. Ondřej Česák
Urologická klinika LF UP a FN Olomouc
e-mail: ondrej.cesak@fnol.cz
Zdroje
1. United Nations. World Population Ageing 2013. Tech Rep 2013; (United Nations, Department of Economic and Social Affairs, Population Division).
2. Dolan E, Swinton PA, Painelli V de S, et al. A Systematic Risk Assessment and Meta-Analysis on the Use of Oral β-Alanine Supplementation. Adv Nutr 2019; 10(3): 452–463.
3. Gulewitsch W, Amiradžibi S. Ueber das Carnosin, eine neue organische Base des Fleischextractes. Berichte der Dtsch Chem Gesellschaft 1900; 33(2): 1902–1903.
4. Xing L, Chee ME, Zhang H, et al. Carnosine—a natural bioactive dipeptide: bioaccessibility, bioavailability and health benefits. J Food Bioact 2019; 5: 8–17.
5. Chmielewska K, Dzierzbicka K, Inkielewicz-Stępniak I, Przybyłowska M. Therapeutic Potential of Carnosine and Its Derivatives in the Treatment of Human Diseases. Chem Res Toxicol 2020; 33(7): 1561–1578.
6. Peters V, Jansen EEW, Jakobs C, et al. Anserine inhibits carnosine degradation but in human serum carnosinase (CN1) is not correlated with histidine dipeptide concentration. Clin Chim Acta 2011; 412(3-4): 263–267.
7. Stuerenburg HJ. The roles of carnosine in aging of skeletal muscle and in neuromuscular diseases. Biochemistry (Mosc) 2000; 65(7): 862–865.
8. Hipkiss AR. Would Carnosine or a Carnivorous Diet Help Suppress Aging and Associated Pathologies? Ann N Y Acad Sci 2006; 1067(1): 369–374.
9. Hipkiss AR. Glycation, ageing and carnosine: Are carnivorous diets beneficial? Mech Ageing Dev 2005; 126(10): 1034–1039.
10. Artioli GG, Sale C, Jones RL. Carnosine in health and disease. Eur J Sport Sci 2019; 19(1): 30–39.
11. Boldyrev AA, Dupin AM, Pindel EV, Severin SE. Antioxidative properties of histidine-containing dipeptides from skeletal muscles of vertebrates. Comp Biochem Physiol Part B Comp Biochem 1988; 89(2): 245–250.
12. Nicoletti VG, Santoro AM, Grasso G, et al. Carnosine interaction with nitric oxide and astroglial cell protection. J Neurosci Res 2007; 85(10): 2239–2245.
13. Corona C, Frazzini V, Silvestri E, et al. Effects of Dietary Supplementation of Carnosine on Mitochondrial Dysfunction, Amyloid Pathology, and Cognitive Deficits in 3xTg-AD Mice. Feany M, ed. PLoS One 2011; 6(3): e17971.
14. Dolan E, Saunders B, Dantas WS, et al. A Comparative Study of Hummingbirds and Chickens Provides Mechanistic Insight on the Histidine Containing Dipeptide Role in Skeletal Muscle Metabolism. Sci Rep 2018; 8(1): 14788.
15. Boldyrev AA, Aldini G, Derave W. Physiology and Pathophysiology of Carnosine. Physiol Rev 2013; 93(4): 1803–1845.
16. Holliday R, McFarland GA. A role for carnosine in cellular maintenance. Biochemistry (Mosc) 2000; 65(7): 843–848.
17. Villari V, Attanasio F, Micali N. Control of the Structural Stability of α-Crystallin under Thermal and Chemical Stress: The Role of Carnosine. J Phys Chem B 2014; 118(47): 13770–13776.
18. Nagai K, Suda T. [Immunoregulative effects of carnosine and betaalanine]. Nihon Seirigaku Zasshi 1986; 48(6): 564–571.
19. Yang Q-J, Zhao J-R, Hao J, et al. Serum and urine metabolomics study reveals a distinct diagnostic model for cancer cachexia. J Cachexia Sarcopenia Muscle 2018; 9(1): 71–85.
20. Hipkiss AR, Baye E, de Courten B. Carnosine and the processes of ageing. Maturitas 2016; 93: 28–33.
21. del Favero S, Roschel H, Solis MY, et al. Beta-alanine (CarnosynTM) supplementation in elderly subjects (60–80 years): effects on muscle carnosine content and physical capacity. Amino Acids 2012; 43(1): 49–56.
22. Culbertson JY, Kreider RB, Greenwood M, Cooke M. Effects of Beta- Alanine on Muscle Carnosine and Exercise Performance: A Review of the Current Literature. Nutrients 2010; 2(1): 75–98.
23. McCormack WP, Stout JR, Emerson NS, et al. Oral nutritional supplement fortified with beta-alanine improves physical working capacity in older adults: A randomized, placebo-controlled study. Exp Gerontol 2013; 48(9): 933–939.
24. Sampson UKA, Fowkes FGR, Mc- Dermott MM, et al. Global and Regional Burden of Death and Disability From Peripheral Artery Disease: 21 World Regions, 1990 to 2010. Glob Heart 2014; 9(1): 145.
25. Brevetti G, Silvestro A, Di Giacomo S, et al. Endothelial dysfunction in peripheral arterial disease is related to increase in plasma markers of inflammation and severity of peripheral circulatory impairment but not to classic risk factors and atherosclerotic burden. J Vasc Surg 2003; 38(2): 374–379.
26. Feehan J, Hariharan R, Buckenham T, et al. Carnosine as a potential therapeutic for the management of peripheral vascular disease. Nutr Metab Cardiovasc Dis. Published online July 2022.
27. Kawahara M, Tanaka K, Kato- Negishi M. Zinc, Carnosine, and Neurodegenerative Diseases. Nutrients 2018; 10(2): 147.
28. Takeuchi K, Toyohara H, Sakaguchi M. A hyperosmotic stress-induced mRNA of carp cell encodes Na+- and Cl− dependent high affinity taurine transporter1The sequence reported in this paper has been deposited in the DDBJ/ EMBL/GenBank database with accession no. AB006986.1. Biochim Biophys Acta - Biomembr 2000; 1464(2): 219–230.
29. Hisatsune T, Kaneko J, Kurashige H, et al. Effect of Anserine/Carnosine Supplementation on Verbal Episodic Memory in Elderly People. Asada T, ed. J Alzheimer’s Dis 2015; 50(1): 149–159.
30. Rokicki J, Li L, Imabayashi E, et al. Daily Carnosine and Anserine Supplementation Alters Verbal Episodic Memory and Resting State Network Connectivity in Healthy Elderly Adults. Front Aging Neurosci 2015; 7.
31. Schön M, Mousa A, Berk M, et al. The Potential of Carnosine in Brain-Related Disorders: A Comprehensive Review of Current Evidence. Nutrients 2019; 11(6): 1196.
32. Baraniuk JN, El-Amin S, Corey R, et al. Carnosine Treatment for Gulf War Illness: A Randomized Controlled Trial. Glob J Health Sci 2013; 5(3).
33. Lawton G. Review of The measurement of adult intelligence. Am J Orthopsychiatry 1939; 9(4): 808–810.
34. Antonio Molina J, Javier Jiménez- Jiménez F, Gómez P, et al. Decreased cerebrospinal fluid levels of neutral and basic amino acids in patients with Parkinson’s disease. J Neurol Sci 1997; 150(2): 123–127.
35. Ghanbari HA, Ghanbari K, Harris PLR, et al. Oxidative damage in cultured human olfactory neurons from Alzheimer’s disease patients. Aging Cell 2004; 3(1): 41–44.
36. Fonteh AN, Harrington RJ, Tsai A, et al. Free amino acid and dipeptide changes in the body fluids from Alzheimer’s disease subjects. Amino Acids 2007; 32(2): 213–224.
37. Boldyrev A, Fedorova T, Stepanova M, et al. Carnisone Increases Efficiency of DOPA Therapy of Parkinson’s Disease: A Pilot Study. Rejuvenation Res 2008; 11(4): 821–827.
38. Lindfield R, Vishwanath K, Ngounou F, Khanna R. The challenges in improving outcome of cataract surgery in low and middle income countries. Indian J Ophthalmol 2012; 60(5): 464.
39. Abdelkader H, Longman M, Alany RG, Pierscionek B. On the Anticataractogenic Effects of LCarnosine: Is It Best Described as an Antioxidant, Metal-Chelating Agent or Glycation Inhibitor? Oxid Med Cell Longev 2016; 2016: 1–11.
40. Wang AM, Ma C, Xie ZH, Shen F. Use of carnosine as a natural antisenescence drug for human beings. Biochemistry (Mosc) 2000; 65(7): 869–871.
41. Babizhayev MA, Deyev AI, Yermakova VN, et al. N-Acetylcarnosine, a natural histidine-containing dipeptide, as a potent ophthalmic drug in treatment of human cataracts. Peptides 2001; 22(6): 979–994.
42. Dubois VD-P, Bastawrous A. Nacetylcarnosine (NAC) drops for age-related cataract. Cochrane Database Syst Rev 2017; 2017(2).
43. Bae ON, Serfozo K, Baek SH, et al. Safety and Efficacy Evaluation of Carnosine, an Endogenous Neuroprotective Agent for Ischemic Stroke. Stroke 2013; 44(1): 205– 212.
Štítky
Geriatrics General practitioner for adults Orthopaedic prostheticsČlánok vyšiel v časopise
Geriatrics and Gerontology
2022 Číslo 4
- Advances in the Treatment of Myasthenia Gravis on the Horizon
- Memantine Eases Daily Life for Patients and Caregivers
- What Effect Can Be Expected from Limosilactobacillus reuteri in Mucositis and Peri-Implantitis?
- Spasmolytic Effect of Metamizole
- Metamizole at a Glance and in Practice – Effective Non-Opioid Analgesic for All Ages
Najčítanejšie v tomto čísle
- Pilotní studie Mini-Cog na české populaci dospělých osob
- Opioidní analgetika v léčbě bolesti u geriatrických pacientů
- Vybrané faktory prevence u seniorů
- Souvislost mezi diabetes mellitus 2. typu a geriatrickými syndromy – co přinesly výsledky zahraničních studií