Poznámka k pětiletému výročí

Vedoucí redaktor kolega Herold se výstižně vyjádřil k pětiletému výročí trvání časopisu Anesteziologie a intenzivní medicína. Úvodem své krátké poznámky bych mu za jeho vytrvalé úsilí rád srdečně poděkoval – mám možnost sledovat jeho snahu zblízka a jen málokterý z čtenářů si uvědomuje, kolik práce i času každé číslo stojí. Důstojně navázal na úsilí svého zesnulého předchůdce profesora Jaroslava Počty. Oběma z nich zůstává naše odborná komunita hodně dlužna. Poděkování také patří recenzentům a samozřejmě autorům.

Časopis je ekonomicky zdravý, má své přispěvatele i čtenáře. Něco mu však chybí, postrádá impact factor (IF) a není uváděn ve všech relevantních databázích odborných časopisů.

Zde vzniká časté nedorozumění. Z některých diskusí s přispěvateli či čtenáři zaznívá nepochopení či osten výčitky, proč časopis Anesteziologie a intenzivní medicína není impaktovaný. Velmi bolestně si to uvědomují ti, kteří hodlají stoupat po akademickém žebříčku. Zde je publikační činnost v časopisech s IF nekompromisně vyžadovaná. Tento fakt je – bez ohledu na možné a z mého pohledu i vážné námitky – nutno respektovat.

Je třeba si ale uvědomit, že udělení IF je výsledek objektivního procesu, který se děje zcela mimo redakční radu či vydavatele. Tvoří a zveřejňuje jej společnost Thomson Scientific^®, dříve The Institute for Scientific Information^®. Je to všeobecně respektovaná obchodní společnost působící ve 37 zemích světa, která se zabývá informatikou; její akcie jsou na světových burzách volně obchodovatelné. IF je v podstatě míra četnosti, s níž je „průměrný článek“ z časopisu ve sledovaném období citován jinými autory. Sledované období článku je 2 roky po uveřejnění. IF je konstruován zhruba tak, že je srovnáno množství citovaných článků z časopisu se všemi publikacemi v časopise uveřejněnými, vždy za 3 uplynulé roky. Ke kalkulaci citovanosti jsou používány elektronické databáze a zařazení do nich opět není na rozhodnutí šéfredaktora či redakční rady našeho časopisu. Je zcela a výlučně záležitostí provozovatele databází, který časopis si vybere a zařadí. Posuzuje náklad časopisu, možný okruh čtenářů, počet čísel ročně a především jeho jazyk. Zájem je o strukturu i kvalitu recenzního řízení, poměr nabídnutých a odmítnutých článků, sledováno je typografické provedení i kvalita papíru. Časopis, vycházející v naprosté převaze v češtině či slovenštině, má, upřímně řečeno, jen minimální šanci k zařazení do relevantních databází. Časopis, jehož články nejsou citovány v ostatních významnějších periodikách IF nezíská.

Přesto si však myslím, že vina je také na naší straně. Naše vzájemná citovanost je špatná. Samozřejmě, je vždy důležité podpořit svá tvrzení významnou zahraniční autoritou. Ukazuje to jistě i úroveň autora pracujícího s kvalitními literárními prameny. Připusťme ale, že to jiný význam nemá – k věhlasu zahraničního autora ani časopisu v němž publikoval, to již dále nepřispěje, protože náš časopis v příslušných databázích není uveden a on se o citaci u nás ani nedozví. To se žádný domácí pramen o tématu nezmiňuje? Řada domácích autorů publikuje i v zahraničních impaktovaných časopisech a bylo by jen vítané, kdyby mimo nesporných zahraničních autorit tam, kde to možné je, ocitovali také domácí autory, kteří k danému problému publikovali. Citování domácích autorů má také další rozměr. Domácí odborná literatura má nesporný význam i dnes, v době dobré dostupnosti zahraničních zdrojů i internetu. Přiznejme si, že jazyková bariéra stále existuje a vzdělávací programy ani kontinuální celoživotní vzdělávání nelze postavit na jinojazyčných zdrojích. Ty mohou být jejich významným doplňkem. Domácí odborné zdroje musí někdo vytvářet a nejmenší odměnou za jeho čas i úsilí je to, že si jeho práce někdo povšimne. Nemalá část domácích autorů při svém akademickém postupu musí vykázat citovanost včetně citovanosti v tuzemsku. Nemohli bychom si proto navzájem pomáhat i uváděním našich domácích zdrojů?

Prof. MUDr. Karel Cvachovec, CSc., MBA

předseda výboru ČSARIM