Nemocniční používání terapeutické mírné hypotermie u pacientů přežívajících po srdeční zástavě – nárůst v České republice (PRE-COOL 2: Hospital Survey 2008)

English version České info

Cíl studie:
Analyzovat vývoj používání terapeutické mírné hypotermie (TH) v České republice, posoudit vliv aktuálních doporučení pro kardiopulmonální resuscitaci (KPR) na implementaci metody a analyzovat případné příčiny jejího nedostatečného používání.

Typ studie:
Dotazníkový národní průzkum.

Typ pracoviště:
Územní středisko záchranné služby, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Materiál a metoda:
Po kompletaci seznamu všech nechirurgických jednotek intenzivní péče (JIP) v České republice byli jejich vedoucí lékaři nebo přednostové příslušného oddělení v prosinci 2006 (S2006) a v říjnu 2008 (S2008) obesláni strukturovaným dotazníkem.

Výsledky:
Srovnatelný počet JIP byl zařazen do studie v obou průzkumech (S2006: n = 468, S2008: n = 487). Návratnost dotazníků byla srovnatelná (S2006: 39,7%, S2008: 41,5%, p=0,617). Na pracovištích poskytujících časnou poresuscitační péči byl zjištěn nárůst počtu oddělení používajících TH (S2006: 50,7%, S2008: 63,8%, p = 0,037). Podíl nemocných léčených TH ze všech hospitalizovaných pacientů po KPR na jednotlivých JIP se nezměnil (S2006: 53,3 ± 33,5 %, S2008: 57,3 ± 33,2 %, p = 0,317). Nejsilnějším prediktorem používání TH bylo ošetřování > 10 nemocných po KPR ročně (OR 11,66, 95% CI 3,9–39,5, p < 0,001). Nejčastější příčinou nepoužívání TH v roce 2008 byl nedostatek finančních prostředků (54,9 %). Největší přírůstek JIP nově používajících metodu nastal v roce 2007, převážně na základě doporučení European Resuscitation Council pro KPR 2005.

Závěr:
V nemocnicích České republiky došlo k nárůstu implementace TH u nemocných po náhlé zástavě oběhu mezi roky 2006 a 2008. Nárůst byl motivován zejména platnými doporučeními pro KPR.

Klíčová slova:
terapeutická mírná hypotermie – implementace – náhlá zástava oběhu – kardiopulmonální resuscitace – intenzivní medicína

Autoři: Škulec Roman Ihash2 ^{1,4 2,4}; Šeblová Jana ³; Knor Jiří ³; Dostál Pavel ⁴; Černý Vladimír ⁴
Působiště autorů: Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, Beroun ¹; Letecká záchranná služba, Hradec Králové ²; Územní středisko záchranné služby Středočeského kraje, Kladno ³; KARIM, LF UK a FN Hradec Králové ⁴
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 21, 2010, č. 6, s. 317-323
Kategorie: Resuscitace - Původní práce

Souhrn

Typ studie:
Dotazníkový národní průzkum.

Typ pracoviště:
Územní středisko záchranné služby, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny.

Klíčová slova:
terapeutická mírná hypotermie – implementace – náhlá zástava oběhu – kardiopulmonální resuscitace – intenzivní medicína

Zdroje

1. Nolan, J. P., Morley, P. T., Hoek, T. L., Hickey, R. W. Advancement Life support Task Force of the International Liaison committee on Resuscitation. Therapeutic hypothermia after cardiac arrest. An advisory statement by the Advancement Life support Task Force of the International Liaison committee on Resuscitation. Resuscitation, 2003, 57, p. 231–235.

2. Nolan, J. P., Deakin, C. D., Soar, J., Böttiger, B. W., Smith, G. European Resuscitation Council. European Resuscitation Council guidelines for resuscitation 2005. Section 4. Adult advanced life support. Resuscitation, 2005, 67, Suppl 1, p. S39–S86.

3. Castrén, M., Silfvast, T., Rubertsson, S. et al. Task Force on Scandinavian Therapeutic Hypothermia Guidelines, Clinical Practice Committee Scandinavian Society of Anaesthesiology and Intensive care Medicine. Scandinavian clinical practice guidelines for therapeutic hypothermia and post-resuscitation care after cardiac arrest. Acta Anaesthesiol. Scand., 2009, 53, p. 280–288.

4. Krawczyk, P., Fraczek, B., Drab, E. Use of therapeutic hypothermia in Polish intensive care units. Resuscitation, 2008, 79, p. 339.

5. Oksanen, T., Pettilä, V., Hynynen, M., Varpula, T. Intensium Consortium study group. Therapeutic hypothermia after cardiac arrest: implementation and outcome in Finnish intensive care units. Acta Anaesthesiol. Scand., 2007, 51, p. 866–871.

6. Skulec, R., Dostalova, G., Kovarnik, T., Linhart, A., Seblova, J. Therapeutic hypothermia in cardiac arrest survivors: a survey of practice in the Czech Republic. Resuscitation, 2008, 77, p. 419–420.

7. Hypothermia after Cardiac Arrest Study Group. Mild therapeutic hypothermia to improve the neurologic outcome after cardiac arrest. N. Engl. J. Med., 2002, 346, p. 549–556.

8. Bernard, S. A., Gray, T. W., Buist, M. D. et al. Treatment of comatose survivors of out-of-hospital cardiac arrest with induced hypothermia. N. Engl. J. Med., 2002, 346, p. 557–563.

9. Holzer, M., Bernard, S. A., Hachimi-Idrissi, S., Roine, R. O., Sterz, F., Müllner, M. Collaborative Group on Induced Hypothermia for Neuroprotection After Cardiac Arrest. Hypothermia for neuroprotection after cardiac arrest: systematic review and individual patient data meta-analysis. Crit. Care Med., 2005, 33, p. 414–418.

10. Abella, B. S., Rhee, J. W., Huang, K. N., Vanden Hoek, T. L., Becker, L. B. Induced hypothermia is underused after resuscitation from cardiac arrest: a current practice survey. Resuscitation, 2005, 64, p. 181–186.

11. Wolfrum, S., Radke, P. W., Pischon, T., Willich, S. N., Schunkert, H., Kurowski, V. Mild therapeutic hypothermia after cardiac arrest – a nationwide survey on the implementation of the ILCOR guidelines in German intensive care units. Resuscitation, 2007, 72, p. 207–213.

12. Laver, S. R., Padkin, A., Atalla, A., Nolan, J. P. Therapeutic hypothermia after cardiac arrest: a survey of practice in intensive care units in the United Kingdom. Anaesthesia, 2006, 61, p. 873–877.

13. Kennedy, J., Green, R. S., Stenstrom, R. CAEP Critical Care Committee. The use of induced hypothermia after cardiac arrest: a survey of Canadian emergency physicians. CJEM, 2008, 10, p. 125–130.

14. Bianchin, A., Pellizzato, N., Martano, L., Castioni, C. A. Therapeutic hypothermia in Italian intensive care units: a national survey. Minerva Anestesiol., 2009, 75, p. 357–362.

15. Sim, M., Dean, P., Booth, M., Kinsella, J. Uptake of therapeutic hypothermia following out-of-hospital cardiac arrest in Scottish Intensive Care Units. Anaesthesia, 2008, 63, p. 886–887.

16. Merchant, R. M., Soar, J., Skrifvars, M. B. et al. Therapeutic hypothermia utilization among physicians after resuscitation from cardiac arrest. Crit. Care Med., 2006, 34, p. 1935–1940.

17. Bouwes, A., Kuiper, M. A., Hijdra, A., Horn, J. Induced hypothermia and determination of neurological outcome after CPR in ICUs in the Netherlands: results of a survey. Resuscitation, 2010, 81, p. 393–397.

18. Binks, A. C., Murphy, R. E., Prout, R. E. et al. Therapeutic hypothermia after cardiac arrest - implementation in UK intensive care units. Anaesthesia, 2010, 65, p. 260–265.

19. Cvachovec, K., Černý, V., Dostál, P, et al. Czech Society of Anaesthesiology and Intensive Care Medicine CLS JEP, Czech Society of Intensive Medicine CLS JEP, Czech Society for Emergency and Disaster Medicine CLS JEP. Consensual statement for the application of therapeutic hypothermia. Anest. Intenziv. Med., 2009, 20, p. 221–224.

20. Merchant, R. M., Abella, B. S., Peberdy, M. A. et al. Therapeutic hypothermia after cardiac arrest: Unintentional overcooling is common using ice packs and conventional cooling blankets. Crit. Care Med., 2006, 34, 12 Suppl., p. S490–S494.

21. Škulec, R., Kovárník, T., Bělohlávek, J. et al. Nadměrné ochlazení během mírné hypotermie po srdeční zástavě – fenomén zasluhující pozornost. Vnitr. Lek., 2008, 54, p. 609–614.

22. Brooks, S. C., Morrison, L. J. Implementation of therapeutic hypothermia guidelines for post-cardiac arrest syndrome at a glacial pace: seeking guidance from the knowledge translation literature. Resuscitation, 2008, 77, p. 286–292.

23. Søreide, E., Sunde, K. Therapeutic hypothermia after out-of hospital cardiac arrest: how to secure worldwide implementation. Curr. Opin. Anaesthesiol., 2008, 21, p. 209–215.

24. Pathman, D. E., Konrad, T. R., Freed, G. L., Freeman, V. A., Koch, G. G. The awareness-to-adherence model of the steps to clinical guideline compliance. The case of pediatric vaccine recommendations. Med. Care, 1996, 34, p. 873–889.