Odpověď na dopis

Dopis autorů Picmause a Sebroně z anesteziologicko-resuscitačního oddělení z Krajské nemocnice Liberec, a. s., popisuje situaci v zásobování transfuzními přípravky takovou, jaká ve skutečnosti v naší zemi je.

Transfuzní služba v ČR je historicky decentralizovaná, zařízení transfuzní služby (ZTS) jsou součástí nemocnic. V současnosti funguje v ČR 49 plně vybavených ZTS, která odebírají krev/krevní složky, zpracovávají je na transfuzní přípravky a testují je v souladu s platnou legislativou (zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech, a vyhláška č. 143/2008 Sb., o lidské krvi). Dalších téměř 30 transfuzních oddělení funguje jako odběrová centra, která odebranou krev odesílají do smluvního ZTS ke zpracování a testování. Pouze 18 ZTS v ČR vyrábí z odběrů trombocytové přípravky, které spotřebovávají ve vlastním zdravotnickém zařízení (ZZ) a/nebo dále distribuují smluvním ZTS a krevním bankám. Pozitivní je, že část ZTS již vyrábí trombocytové přípravky v náhradním roztoku, které lze podávat bez ohledu na krevní skupinu, což přispívá ke zvýšení jejich dostupnosti. Vzhledem k tomu, že doba použitelnosti trombocytových přípravků je maximálně 5 dnů a jejich úhrada/cena je ve srovnání s plazmou a erytrocytovými přípravky vícenásobná, je plánování jejich výroby a udržení rozumného poměru mezi „dostatečnými“ zásobami a jejich „přijatelnou“ exspirací jedním z nejvyšších umění managementu každého ZTS. Vytvoření lokálního doporučení pro počet skladovaných trombocytových přípravků je vždy kompromisem vzešlým z jednání mezi ZTS, klinickými lékaři a ředitelstvím daného zdravotnického zařízení při respektování místních podmínek. Vytvoření centrálního, univerzálně platného doporučení stanovujícího počet skladovaných přípravků trombocytů v každém zdravotnickém zařízení nepovažuji vzhledem k různorodosti a neporovnatelnosti rozsahu činností jednotlivých nemocnic za realizovatelné. Ani zmiňovaná centralizace transfuzní služby ve Velké Británii neřeší okamžitou dostupnost transfuzních přípravků. Centralizací transfuzní služby se především snižují náklady na výrobu a testování transfuzních přípravků. Ve Velké Británii t. č. fungují 4 zpracovatelská centra, která vyrobenými přípravky zásobují jednotlivé krevní banky zdravotnických zařízení. Pokud je v některém ZZ neočekávaná spotřeba trombocytů, musí si dané ZZ další přípravky přiobjednat ve zpracovatelském centru, které je do ZZ dopraví, což při vzdálenostech i několika stovek kilometrů představuje prodlení minimálně srovnatelné s popisovaným případem.

Situaci, kterou autoři popisují, sami považují za mimořádnou. Mimořádné situace žádají mimořádná řešení. V takovém případě je v našich podmínkách nejjednodušší a nejrychlejší požádat nejbližší nebo spolupracující ZTS o výpomoc. Ze zkušenosti vlastní i mých kolegů mohu potvrdit, že jednotlivá ZTS spolu úzce spolupracují a při mimořádných potřebách jednotlivých typů TP si navzájem vypomáhají. Aby se co nejvíce zkrátila doba prodlení, lze v mimořádných situacích využít k transportu TP i prostředky ZZS. Abychom předešli časové ztrátě při hledání kontaktů na výrobce trombocytových transfuzních přípravků v České republice, zveřejníme na stránkách Společnosti pro transfuzní lékařství (www.transfuznispolecnost.cz) jejich seznam s kontaktem na expedici. Samozřejmě jsme připraveni dále diskutovat danou problematiku, např. na půdě našich odborných společností.

Hradec Králové 7. listopadu 2012

MUDr. V. Řeháček

předseda Společnosti pro transfuzní lékařství

Fakultní nemocnice Hradec Králové

Transfuzní oddělení

Sokolská 581

500 05 Hradec Králové

tel.: 495833445

e-mail: rehacekv@lfhk.cuni.cz