„Nejasná“ hyperglykémie u pacientů v intenzivní péči – nezapomínejme na farmaka

Česká verzia

Autoři: Černý Vladimír
Působiště autorů: Fakultní nemocnice Hradec Králové, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Vyšlo v časopise: Anest. intenziv. Med., 25, 2014, č. 6, s. 436-437
Kategorie: Postgraduální vzdělávání - Kapitoly z klinické fyziologie

Hyperglykémie je spojována u pacientů v intenzivní péči (IP) v naprosté většině prací s vyšší morbiditou a mortalitou. Při hledání příčin hyperglykémie bychom vždy měli pečlivě hledat nejenom v anamnéze pacienta a v příčinách jeho přijetí do intenzivní péče, ale rovněž (a stejně tak pečlivě) hledat v medikaci. Vyjma farmak může hyperglykémie provázet peritoneální dialýzu (při vysokém obsahu glukózy v dialyzačním roztoku) nebo může být první manifestací intolerance parenterální výživy. Kromě infuzních roztoků se na hyperglykémii může podílet řada farmak používaných v IP. Mechanismus vedoucí k poruše glukózové homeostázy je různý, místo vzniku poruchy je v pankreatu, játrech nebo v periferní tkáni. Některá farmaka zasahují do glukózové homeostázy více mechanismy.

Mechanismy vedoucí k hyperglykémii

inhibice inzulinové sekrece v pankreatu:

tiazidová diuretika
betamimetika
diazoxid
kortikoidy
cyklosporin
adrenalin
gatifloxacin

zvýšená glykogenolýza v játrech:

tiazidová diuretika
betamimetika
diazoxid
kortikoidy
etanol

snížená citlivost na inzulin v periferních tkáních:

tiazidová diuretika
betamimetika
diazoxid
kortikoidy
cyklosporin

Zajímavý „duální“ efekt má oktreotid, který inhibuje sekreci jak inzulinu, tak glukagonu a může vést k hypoglykémii nebo hyperglykémii (hyperglykémie bývá ale pozorována v klinice častěji). Základním postupem je samozřejmě vysazení daného farmaka, pokud to klinická situa-ce vyžaduje. Inzulin by měl být použit k úpravě glykémie v situacích, kde se předpokládá jako hlavní mechanismus inhibice sekrece inzulinu a/nebo zvýšená glykogenolýza. Farmaka zvyšující citlivost tkání na inzulin (např. metformin nebo thiazolidinediony) by u kriticky nemocných neměly být používány.

Body k zapamatování

Hyperglykémie v IP může mít často i jiné příčiny než stresová reakce nebo dekompenzovaný diabetes.
Při nejasné hyperglykémii je vždy nutná revize tří oblastí péče

infuzní terapie
nutriční podpora
stávající farmakoterapie

Adresa pro korespondenci:

Prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D., FCCM

Klinika anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny
Fakulta zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem

Centrum pro výzkum a vývoj
Fakultní nemocnice Hradec Králové

Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny
Univerzita Karlova v Praze
Lékařská fakulta v Hradci Králové

Dept. of Anesthesia, Pain Management and Perioperative Medicine
Dalhousie University, Halifax, Canada

Microcirculation Diagnostics and Applied Studies Research Group
Dalhousie University, Halifax, Canada
e-mail: cerny vla1960mail.com

Zdroje

1. Krinsley J, Preiser JC. Intensive insulin therapy to control hyperglycemia in the critically ill: a look back at the evidence shapes the challenges ahead. Crit Care. 2010;14(6):330.

2. Thomas Z, Bandali F, McCowen K, Malhotra A. Drug-induced endocrine disorders in the intensive care unit. Crit Care Med. 2010 Jun;38(6 Suppl):S219-30.

3. Schlienger JL, Pradignac A, Vinzio S, Luca F, Suna C, Grunenberger F, Goichot B. [Hyperglycemia in the critically ill: meaning and treatment]. Presse Med. 2009 Apr;38(4):562-70.

4. Luna B(1), Feinglos MN. Drug-induced hyperglycemia. JAMA. 2001 Oct 24-31;286(16):1945-8.