Posttraumatická stresová porucha
Vyšlo v časopise:
Anest. intenziv. Med., 28, 2017, č. 5, s. 334
Kategorie:
Zajímavosti z literatury
Shale A, Liberzon I, Marmar Ch.
Post-Traumatic Stress Disorder. Review Article.
New Engl J Med. 2017;25:2459–2469. doi:10.1056/NEJMra1612499. 72 citací.
Přehledový článek je rozsáhlý a podrobně dokumentovaný. Přesahuje oborové zaměření kritických stavů, pobytu v intenzivní péči, akutních příhod. Je čtivý, srozumitelný a rozšiřuje obzor profesionálního chápání patofyziologie i klinických projevů a možností léčby.
Posttraumatická stresová porucha (dále PTSD) je uznávaná nozologická jednotka, která se v současném světě projeví až u 70 % dospělých lidí po konfrontaci s nečekaným, náhlým traumatizujícím zážitkem. Ten je zpracováván dlouhodobě psychopatologicky. Pobyt v intenzivní péči, kritický stav, se z tohoto rámce nevymyká – často vyžaduje dlouhodobou postintenzivní péči. PTSD má své nové, přesnější ukotvení v 5. vydání DSM-S (Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders). Patří do nově definované kategorie „Trauma and Stressor Related Disorders“ a v připraveném 11. vydání ICD-11 je upraven v šesti verzích: negativní kognice, negativní pohled na svět, sebeponižování. V 50 % případů se komplikuje abuzérstvím, náladovostí, úzkostností, často i suicidálním chováním a jednáním. Má řadu predispozičních prvků; je založena a detekovatelná fMRI v mozku.
V intenzivní péči a v postintenzivní péči vyžaduje tato mozková dysfunkce preventivní pozornost a využití psychologické i medikamentózní terapie podle nových modelových protokolů. Výsledky terapie se interindividuálně velmi liší a počty non-respondérů jsou stále poměrně vysoké. Symptomatologie snižuje postintenzivní kvalitu života; připojují se výpadky paměti, zhoršená konektivita neurálních sítí; poruchy se týkají i serotoninu; je snížená emocionální aktivita.
Pro posuzování jsou k dispozici nové hodnotící skórovací systémy: PC-PTSD (Primary Care PTSD Screen) se čtyřmi základními kritérii a PCL (PTSD Checklist) o sedmnácti složkách. Zohledňují výkonnost v běžných denních činnostech (ADL – Activities of Daily Living), paměť, soustředění, spánek a péči o sebe sama. Kromě psychoterapie a klidného prostředí vyžaduje PTSD i medikace – nejčastěji sertralinem, venlafaxinem v kombinaci s podporou kvalitního spánku, s prevencí náhlých výbuchů vzteku nebo ubíjejícího pocitu osamělosti.
Připravila
doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.
e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com
Štítky
Anestéziológia a resuscitácia Intenzívna medicínaČlánok vyšiel v časopise
Anesteziologie a intenzivní medicína
2017 Číslo 5
- DESATORO PRE PRAX: Aktuálne odporúčanie ESPEN pre nutričný manažment u pacientov s COVID-19
- e-Konzilium.cz — Masivní plicní embolie při tromboembolické nemoci
- Kvalita výživy na JIS a následná kvalita života spolu úzko súvisia
- Vliv komorbidit na účinnost ceftarolin-fosamilu u komplikovaných infekcí kůže a měkkých tkání − sdružená analýza 3 studií
Najčítanejšie v tomto čísle
- Úspěšné použití methylenové modři u pacienta v refrakterním šoku na veno-arteriální extrakorporální membránové oxygenaci
- Kognitivní poruchy v perioperační a intenzivní péči
- Praktická doporučení pro předoperační lačnění a použití farmak k prevenci aspirace před plánovanými operačními výkony
- Neurotoxicita anestetik a dozrávající dětský mozek