Deaktivace VAD: nové – a složité – problémy

Morgenweck CJ. Challenges to VAD deactivation. ASA Monitor. 2018;11:28–30.

Pomůcky pro podporu náležitého výkonu myokardu jsou velkou výzvou – nejen technickou, indikační a ekonomickou, ale i etickou a legislativní, spjatou s rozhodováním o jejich deaktivaci.

Výběr těchto technických zařízení je v současné době podstatně širší a sofistikovanější. Zahrnuje kardiostimulátory různé dokonalosti, intrakardiální defibrilátory (ICD); VADs (ventricular assist devices) i celý umělý myokard (TAHs – total artificial hearts). Mají za cíl terapii. Jejich deaktivace má silný etický i legislativní prvek na hranici života a smrti a musí se často rozhodnout i podle přání pacienta. Také může být naopak spojena ze strany pacienta, popř. jeho blízkých, s výhradami. Téma není dosud v žádné zemi s vyspělým zdravotnictvím jednoznačně ukotveno.

Pokud má pacient VAD jako přemosťující k transplantaci, je situace jednodušší – pacient má pozitivní cíl. Ale pokud je VAD a případně i TAH pouze mostem k definitivnímu rozhodnutí o životě nebo jeho ukončení, velmi závisí na strategii, na přesné diagnóze, na spolehlivé prognóze kardiologů, intenzivistů, paliatrů, na kvalifikované a citlivé informaci pacienta a na získání jeho informovaného souhlasu.

Téma je pro diskuse o budoucnosti již nyní hitem, protože VAD se dále technicky velmi zdokonalují a úměrně zmenšují. Jejich funkce zajistit náležitou perfuzi cílových orgánů a podpořit příznivou prognózu se nebude zřejmě opírat pouze o patofyziologické poznatky, ale i o ekonomické možnosti a jejich směrování.

Připravila

doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com