#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Strouhal E, Vachala B, Vymazalová H.
Lékařství starých Egypťanů
I. staroegyptská chirurgie, Péče o ženu a dítě


Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2011; 150: 84
Kategorie: Knihy

Praha: Academia 2010, 239 s. ISBN 978-80-200-1865-6.

Čtenáři se dostává do rukou významné dílo psané vysoce erudovanými odborníky a znalci starověkého Egypta. Autoři jsou vzdělaní v medicíně, archeologii, antropologii a paleopatologii (E. Strouhal, zakladatel paleopatologie), v egyptologii a arabštině.

První kniha o lékařství starých Egypťanů je věnována chirurgii, gynekologii a pediatrii ve starověkém Egyptě. Druhý svazek bude pojednávat o staroegyptské interně, třetí o lékařích, nemocech a léčení. Dodejme hned, že jde o originální dílo ve světové literatuře, jež na základě vlastního bádání a literárních údajů předkládá čtenáři pozoruhodné údaje o staroegyptských zdravotnících a jejich pacientech i o charakteru chorob a diagnostických léčebných i preventivních možnostech a praktikách.

Již úvodní stať je impozantní přehled 10 papyrových svitků egyptských lékařů, kterým nás autoři uvádějí do zachovaných lékařských dokumentů. Poznatky z chirurgie zachycují zejména papyrus Smithův a Ebersův. Autoři z nich uvádějí řadu neobyčejně zajímavých podrobností. Chirurgické zákroky se nejčastěji týkají válečných traumat a úrazů při stavbách.

Po všeobecné úvodní části následují jednotlivé kazuistiky ze Smithova papyru. Je uvedeno celkem 48 případů, zejména poranění obličeje, krku, obratlů, klíční kosti, paže, hrudníku (nepenetrující, penetrující, zející v různé lokalizaci a s různými projevy a způsoby léčení). Z Ebersova papyru je uvedeno 16 kazuistik s převahou různých nádorů.

K jednotlivým kazuistikám je pak podán vysvětlující doplněk z odborného aktuálního hlediska. Cenná je i obrazová dokumentace. Je zdůrazněna výborná pozorovací a palpační schopnost egyptských lékařů, stanovování prognózy a léčebných postupů. Svoje teoretické znalosti získávali lékaři studiem v „knihovnách a písárnách“ a praktické schopnosti ze zkušeností za dohledu starších lékařů. Učili se používat různé chirurgické nástroje – jako např. špachtle, háčky, lžičky, nože, kleště, nádobky.

V léčbě byly populární různé léčivé směsi zahrnující přísady nerostného, rostlinného a živočišného původu. Měly mnohostranný účinek od tlumení bolesti, zastavení krvácení až po účinky diuretické a projímavé. Některé z nich se používají dodnes. Kromě těchto působků se užívaly i alkoholické nápoje, zejména pivo a víno, a také mák, dovážený sem z Mezopotámie. Získávalo se z něho opium.

Rovněž potírání infekce nebylo dostatečné. Nejčastějším prostředkem byl med (se slabým baktericidním účinkem).

Otázka častosti trepanací lební kosti není zcela vyřešena. Autoři se domnívají, že šlo o výjimečný zákrok, určitě méně častý, než se obecně i v literatuře soudí. Amputace končetin a pohlavních údů se prováděly posmrtně u padlých vojáků kvůli statistice zemřelých.

Druhá část první knihy je věnována péči o ženu a dítě. Této medicínské oblasti je věnováno několik lékařských textů z Erbersova a Smithova papyru. Texty se týkají různých aspektů fyziologie a patologie početí, těhotenství, porodu až po diagnostiku a léčbu pediatrickou. I pro tuto gynekologicko-pediatrickou část jsou uvedeny léčivé prostředky nerostného, živočišného a nejčastěji rostlinného původu. Jde o celou řadu prostředků – od těch, které mají víceméně racionální účinek (oddenky nebo hlízy rostlin, len, pískovice, komonice lékařská, koriandr, kmín, blín, skočec, akácie, myrta, cedrový olej, datle, cibule, česnek, víno atd.), až po ty, které mají magickou moc, např. peří černých vlaštovek, chlupy osla nebo uvařená myš.

I v této části následují četné stručné příklady a poté vysvětlení z pohledu dnešní medicíny. Ženě obecně se ve staroegyptské společnosti dostávalo velké úcty jako manželce a udržitelce rodu. Četná a dochovaná jsou zobrazení krásných žen, spoře oděných. Ženy rodily nezřídka tři a více dětí. Novorozenecká a kojenecká úmrtnost byly vysoké. Tehdy se ovšem průměrná délka života pohybovala v chudých vrstvách mezi 20–25 lety, u bohatých mezi 30–35 lety. Ženské lékařství bylo doménou žen a asi existovaly i zkušené porodní báby. Zvláštní pozornost je věnována těhotenství a porodu, ale také způsobům zabránění početí (pochybnými metodami). I tato část díla je bohatě dokumentována obrázky, malbami a skicami s bohatou literaturou s významným počtem publikací autorů knihy a dalších českých autorů.

Kniha má 239 stran. Vytisklo ji nakladatelství Avicenum v roce 2010. Celé dílo nejlépe vystihuje závěrečné shrnutí autorů: „Lékařství starého Egypta sahá svými kořeny do 3. tisíciletí před Kristem a představuje epochální památku, součást kulturního dědictví lidstva, jež nemá ve své době srovnatelnou obdobu.“

Rád končím s gratulací autorům i s doporučením: Přečtěte si ji. Opravdu stojí za to. Je to totiž historické, vědecké a umělecké svědectví dávných časů naší krásné profese.

prof. MUDr. Jaroslav Blahoš, DrSc.


Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistka

Článok vyšiel v časopise

Časopis lékařů českých

Najčítanejšie tento týždeň
Najčítanejšie v tomto čísle
Kurzy

Zvýšte si kvalifikáciu online z pohodlia domova

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
nový kurz
Autori: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Všetky kurzy
Prihlásenie
Zabudnuté heslo

Zadajte e-mailovú adresu, s ktorou ste vytvárali účet. Budú Vám na ňu zasielané informácie k nastaveniu nového hesla.

Prihlásenie

Nemáte účet?  Registrujte sa

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#