EPMA summit

Brusel, EU Parlament 19. září 2013

Motto summitu: Lepší péče o pacienta

Dne 19. září 2013 se v budově Evropského Parlamentu v Bruselu konal 1. summit EPMA – Evropské společnosti pro prediktivní, preventivní a personalizovanou medicínu (www.epmanet.cz), kde se sešli zástupci z více než 40 států světa za účelem výměny stávajících znalostí v oblasti prediktivní, preventivní a personalizované medicíny (PPPM), zhodnocení existujících a budoucích problémů, které je a bude nutné v rámci PPPM řešit v kontextu celosvětových socioekonomických trendů, zejména s ohledem na vzrůstající podíl stárnoucí populace. Spektrum účastníků summitu zahrnovalo nejrůznější organizace, akademická pracoviště, mezinárodní vědecké asociace, pacientské organizace, zástupce průmyslu, poskytovatele zdravotní péče, ministerstva, nadace, vydavatele a nakladatele odborných publikací, politiky, vzdělávací instituce, investory.

Širokému spektru účastníků EPMA summitu byl představen multidisciplinární program EPMA a otevřel možnost názorové konfrontace a budoucí široké mezinárodní spolupráce, zejména v rámcovém programu Horizont 2020.

Zasedání otevřel V. Costigliola, prezident EPMA, a O. Go-lubitschaja, generální sekretářka, která zevruvně představila připravovaný rámcový program EU pro podporu výzkumu a inovací Horizont 2020 (H2020) jako program s velkým prostorem pro výzkum a širokou mezinárodní spolupráci ve prospěch pacienta. PPPM je ideální platformou pro takový způsob spolupráce. Zdůraznila, že je třeba vytvořit společnou strategii, nabídnout ji jednotlivým členským státům s cílem optimalizace zdravotní péče. EPMA je v kontaktu se čtyřmi parlamentními sekcemi evropského parlamentu: pro zdraví, ekonomiku, inovace a zahraniční záležitosti. Vysvětlila politiku EPMA, jejímiž hlavními aktivitami jsou: prediktivní diagnostika, preventivní a personalizovaná péče, výchova a vzdělávání.

P. Reilly z kabinetu M. G. Quinn sdělila poselství euro-komisařky o stavu a výhledu demografického vývoje v Evropě. Ve výzkumu jsou v souvislosti s demografickým vývojem nové problémy vyžadující nové formy spolupráce, techniky a technologie, -omics metody, biomarkery, klinické testy, nové diagnostiky, významnější zapojení do výzkumu a vývoje farmaceutického průmyslu. Dále zdůraznila, že je třeba užší spolupráce se společnostmi a asociacemi působícími v oblasti péče o pacienta jako např. EFPIA (Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací), IMI (Iniciativa pro inovativní léčiva) a zapojení do evropských programů H2020 (Horizont 2020), kombinace finančních nástrojů i hraničního výzkumu, spolupráce s EIT (Evropský technologický institut pro inovace a technologie) a v neposlední řadě bude třeba významněji podpořit multidisciplinární výzkum. Představila část programu H2020, konkrétně sociální výzvu (societal challenge) věnovanou biomedicínskému výzkumu a péči o pacienta – Health, demographic change and wellbeing. Ve srovnání s předcházejícím rámcovým programem dochází v H2020 k úzkému spojení s ICT (informační a komunikační technologie), pozornost bude věnována manipulacím s velkými daty, biobankám, asistivním technologiím apod.

H. Laverty, vědecký sekretář IMI představil IMI-PPP (PPP, public private partnership) společenství soukromého a veřejného sektoru jako novou efektivní formu podpory biomedicínského výzkumu v Evropě. Konstatoval, že současná populace čelí složitějším kombinacím různých nemocí, a to vyžaduje mnohostranný a multidisciplinární výzkum. Ani jedinec ani jedna farmaceutická firma tuto situaci nejsou schopni samostatně úspěšně řešit. V projektech IMI se spojují různí partneři, kteří, pokud předloží úspěšný návrh projektu, se spojí s konsorciem farmaceutických firem k řešení projektu, a to je placeno jak z rámcového programu, tak farmaceutickým průmyslem. IMI dosud finančně podpořila 42 projektů, ve dvou se účastní čeští partneři a do konce roku 2013 podpoří IMI ještě dalších 8 projektů. Závěremdr. Laverty představil několik nejúspěšnějších projektů, mezi nimi BTCure, s českou účastí, a další zaměřené na kardiovaskulární a neurodegenerativní choroby.

M. Paltsev, představitel ruské Akademie věd připomenul, že EPMA slaví 5 let, proto je čas na hodnocení dosavadních výsledků a představení vize s výhledem do roku 2020. Zhodnotil úspěšné fungování EPMA a širokou podporu jejích aktivit nejen ruskou AV, ale i zástupců průmyslu a všech složek společnosti, které přispívají k péči o pacienta. V Rusku je podpora vzdělávání v oblasti personalizované medicíny zejména na úrovni vysokého školství se zaměřením na: -omics, translační výzkum, klinické testy apod. Vyjádřil zájem o větší zapojení ruských partnerů do evropského výzkumného prostoru.

H. Iso, zástupce WHO z Japonska, uvedl několik alarmujících informací týkajících se neinfekčních chorob v perspektivě PPPM a globální strategie. Každoročně na tato onemocnění umírá 36 milionů lidí, a to je 36 % všech úmrtí všech hlavních onemocnění: CVD-kardiovaskulární choroby, rakovina, diabetes a chronické respirační choroby. WHO má vypracován Akční plán na roky 2015–2025, který obsahuje devět hlavních cílů vedoucích ke snížení úmrtnosti a zlepšení péče u vybraných onemocnění. Popsal hlavní zdravotní problémy japonské populace: vysoký příjem soli, kouření a obezitu. Závěrem představil některé inovativní aspekty zdravotního systému a zdravotní péče s významnějším zapojením pacienta.

A. Benini (OSN) se zaměřila na zlepšení zdravotní péče v rozvojových zemích. Identifikovala hlavní problémy a představila návrh jak urychlit proces zlepšení péče. Nejdříve bude třeba vybudovat infrastrukturu a začít u prediktivní a preventivní péče. Prediktivní péče je náročnější na uvedení do života, ale je levnější než preventivní péče, nelze totiž jednoduše přenést zkušenosti z vyspělých zemí do zemí rozvojových. Prezentovala některé screeningové programy v Latinské Americe v oblasti péče o pacienty s rakovinou a kardiovaskulárními chorobami a zároveň představilavzdělávací programy, které jsou koncipovány na více úrovních od rodiny až po zdravotnické profesionály. Perspektivy spolupráce s EPMA vidí ve využití guidelines pro predikci a prevenci a vzdělávací materiály.

M. Debald, z Univerzity v Bonnu přednesl aktuální příspěvek „Angelina Jolie“ fenomén rakoviny prsu. Přestože již máme funkční biomarkery, je stále 70 % případů s nevyjasněnou příčinou vzniku nemoci, kromě toho významně rostou náklady na léčbu. Identifikoval rizikové faktory, jimiž jsou věk, genetické dispozice, váha, raný začátek menstruačního cyklu, pozdní nástup menopauzy, a další. Mastektomie snižuje riziko vzniku rakoviny u BRCA1/2 o 90 %. V současné době je léčba třístupňová: sebevyšetření, radiologie, histologie. Představil současné způsoby léčby s využití biomarkerů a zdůraznil, že potřebujeme zejména screeningové biomarkery a biomarkery pro volbu optimální léčby, léčba musí být personalizovaná. Závěrem navrhl změnu paradigmatu od „detekuj a znič“ k „včas diagnostikuj a predikuj“.

Odpolední blok přednášek sestával z několika sekcí. V sekci „Pacient ve středu zájmu, zdravotní péče, budoucí perspektivy PPPM“ vystoupili řečníci se sděleními o různých přístupech k  personalizované medicíně v různých státech. M. Hadder a U. Breitbach (Německo) představili německou diabetickou federaci a nově založenou společnost zaměřenou na prevenci, ekonomické a sociální aspekty spojené s diabetem.

R. Andrews zástupce NASA (USA) představil analýzu zdravotních nákladů USA a EU na příkladech kloubních náhrad, nákladů na pobyt v nemocnicích, nákladů na pracovní místa apod. V USA jsou všechny vyjmenované náklady významně vyšší než v EU. Varoval před nadměrným vlivem farmaceutického průmyslu na lékaře, péči a lékovou politiku. Na závěr představil Obamacare – nový termín pro zdravotní reformy v USA.

O. Wolfe z FDA (USA) představila Food and Drug Administration jako instituci, která mimo jiné vytváří guidelines, politiky a pojmenování vědeckých možností, které nabízí PM v USA.

M. S. Al-Ahwal (Saudská Arábie) prezentoval King Abdulah Univerzity, inovační centrum pro PM se třemi centry excelence a připravované projekty: diabetes, rakovina, k níž již existuje národní registr, osteoporóza a vizi 2020: kompletní elektronizovaný záznam genomu pacienta s možností přístupu k individualizované, personalizované léčbě.

Sekci „Integrace v PPPM, profesionální partnerství, networking, clustering“ otevřel R. Ortseifer z Ministerstva, ekonomie, klimatu (Německo). Společně s německým MZ založili iniciativu pro PPPM s mnohými projekty PM, s cílem zlepšení péče, prodloužení délky života, zlepšení kvality života, cestou spojení různých partnerů, z různých finančních zdrojů.

T. Marshall z Oddělení věd o zdraví (Austrálie/USA) připomněl, že v USA trpí 49 % dospělých chronickým onemocněním, tj. 123 mil. obyvatel, a další mnoha komorbiditami. Dnes existují spolehlivé testy, biomarkery pro jedno onemocnění, potřeba je vyvíjet biomarkery pro kombinace nemocí u jednoho pacienta. V USA trvá 17 let, než se dobrá praxe dostane do opravdové praxe.

W. Spek, EuroBioForum jako zástupce významného fóra působícího v EU v oblasti PM vyjádřil potřebu společného přístupu a spolupráce v personalizované medicíně. Uvedl, že 4 % zdravotních nákladů směřuje na diagnostiku nemocí. Zrekapituloval projekty, počty, náklady a výsledky biomarkerových projektů v 7. RP (7. rámcový program) a navrhl schéma efektivního medicínského výzkumu v programu Horizont 2020: jako při konstrukci letounu Dreamliner, každá součástka pochází z jiné země EU.

C. Cafiero EPMA (Itálie) poprvé představil PM v zubním lékařství, jako nový obor PPPM. Zdůraznil, že za posledních 20 let nastal velký pokrok v technologiích, materiálech, léčbě a je nyní třeba významně posílit výchovu a výuku, publikovat o PPPD a v neposlední řadě práci s médii.

M. Legg z EPMA (Austrálie a Nový Zéland) konstatoval, že je mnoho biomedicínských dat, je třeba s nimi pracovat, využívat všemi možnými způsoby ve prospěch zdraví. Je třeba spojit genom-fenotypová data, znovu využít data z klinických testů apod. Zatím k tomu nemáme infrastruktury, standardy ani adekvátně vzdělané lidi.

P. H. Andersen z EFPIA (Evropská federace pro farmaceutické firmy a asociace) představil IMI2 jako navazující projekt na IMI, plánovaný na roky 2014–2020, iniciativu zaměřenou na léčbu stratifikovaných skupin pacientů, podporu výzkumu, podporu nových terapií s lepším využitím dat, terapie pro menší skupiny pacientů. Vize IMI2: správná prevence, případně léčba pro správného pacienta ve správný čas.

V sekce „PPPM, vzdělávání, časopis EPMA Journal, knižní publikace“ M. Roelandse z nakladatelství Springer stručně shrnul přehled publikačních aktivit s EPMA, v režimu „open access“, pravidla pro open access v H2020 a výhledový redakční plán časopisu EPMA a nových publikací a nové internetové aplikace Google + hangout on air. Následovala série prezentací knižních publikací jejich editory.

Poslední sekce „Mladá generace EPMA“ – S. Mehlich, představil Alexander von Humboldt Foundation v Německu, možnosti a úspěchy.

Program summitu uzavřely krátké prezentace několika národních zástupců – mezi nimi i zástupce ČR dr. J. Polívky z Fakultní nemocnice v Plzni.

Přínosem summitu EPMA bylo spojení významných odborníků v oblasti personalizované medicíny se zástupci společností a asociací v oblasti personalizované medicíny a politické reprezentace EU. Výsledkem široké výměny názorů pak identifikace hlavních výzev a úkolů do roku 2020 a možnost efektivní koordinace výzkumných aspektů i finančních zdrojů jak národních, tak evropských.

Česká republika byla na summitu zastoupena 20člennou delegací tvořenou akademickými pracovníky i PGS studenty z LF a FN v Plzni, zástupcem Technologického centra AV ČR a zástupci několika firem. Jaké je postavení ČR v oblasti personalizované medicíny z pohledu summitu? Problematika patřící pod společného jmenovatele personalizované medicíny je v ČR řešena v rámci vzdělávacích programů i informovanosti laické i odborné veřejnosti na vysoké úrovni, v kontextu Evropy, ale vzhledem k nízkému zájmu máme stále hodně co dohánět.

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Technologické centrum AV ČR

e-mail: kinkorova.tc.cz

prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc.

Fakultní nemocnice Plzeň