Elektronické zdravotnictví nelze zavádět bez účasti lékařů

Tisková konference, na níž zástupci Pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví ČLS JEP vyjádřili své stanovisko, se konala 22. září 2015 v Lékařském domě. Kromě medií se konference zúčastnilo mnoho významných hostů.

„Česká lékařská společnost JEP si je vědoma nesmírné náročnosti procesu rozvoje elektronického zdravotnictví, který s sebou přináší i nové problémy a rizika. Ta je nutné znát a snažit se jim aktivně předcházet,“ řekl Ing. Martin Zeman, vedoucí Pracovní skupiny pro elektronické zdravotnictví.

Česká lékařská společnost JEP považuje za účelné se do tohoto procesu aktivněji zapojit, proto zřídila v roce 2013 Pracovní skupinu pro elektronické zdravotnictví. Jejím posláním je pomáhat racionálnímu a efektivnímu rozvoji elektronického zdravotnictví především tím, že bude koordinovat, prezentovat a prosazovat při odborné diskuzi názory lékařů a odborných společností při zohlednění primárního cíle: přínosu pro pacienty a zvýšení kvality poskytované péče.

ČLS JEP prosazuje v této oblasti následující principy:

• Právo pacienta na zajištění odpovídající péče, ochranu osobní důstojnosti a ochranu osobních údajů nesmí být oslabeno, ale naopak posilováno.
• Zdravotničtí profesionálové musejí být do projektů zapojeni již ve stadiu přípravy záměrů, při plánování a tvorbě návrhů řešení. Lékařská veřejnost nesmí být postavena do role pasivního příjemce těchto technologií.
• Před zavedením nových nástrojů a služeb elektronického zdravotnictví do praxe musí být vždy dostatečně ověřena a vyhodnocena jejich kvalita, stabilita a výkonnost.
• Při zavádění elektronického zdravotnictví je třeba využívat především pozitivní motivaci uživatelů, prosazení na základě plošné povinnosti není akceptovatelné.
• Zavádění nových technologií musí probíhat postupně a uvážlivě tak, aby nedošlo k ohrožení plynulosti a bezpečnosti provozu, ohrožení pacienta nebo zhoršení podmínek práce zdravotníků.
• Při tvorbě nových řešení je třeba využívat veškeré dostupné vědecko-výzkumné poznatky a ověřené technologie, včetně standardů pro výměnu a zobrazování zdravotnických informací.

Podle Ing. Martina Zemana je ČLS JEP v oblasti elektronizace zdravotnictví velmi aktivní, podílí se na přípravě Národní strategie elektronického zdravotnictví, posuzuje konkrétní projekty a vypracovává stanoviska (http://psez.webnode.cz/stanoviska/). ČLS JEP zahájila odbornou komunikaci, organizuje semináře, převzala odbornou gesci při tvorbě komunikačních standardů (Datový standard DASTA a Národní číselník laboratorních položek – podrobněji na www.dastacr.cz).

Prvky elektronického zdravotnictví jsou technologickým nástrojem, jakých současná medicína užívá nespočetné množství. Je třeba dosáhnout toho, aby se k těmto prvkům přistupovalo se stejnou vážností a důsledností, jako při zavádění a užívání jakýchkoli jiných zdravotnických prostředků.

ČLS JEP chce proto být především strážcem kvality přípravy a realizace projektů elektronického zdravotnictví tak, aby elektronické zdravotnictví nebylo samoúčelné, ale prospívalo pacientům a pomáhalo zdravotníkům.

Elektronizace z pohledu praktického lékaře

MUDr. Cyril Mucha se podělil o své praktické zkušenosti s elektronickou preskripcí, která, kdyby naplňovala všechna očekávání, by byla velmi užitečným praktickým nástrojem, který by například vyloučil chyby v preskripci, usnadnil by logistiku, zvýšil komfort pacientů. Elektronický recept funguje, ale má své rezervy. ČLS JEP proto zpracovala a nabídla Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv vlastní odbornou analýzu projektu a navrhla kroky, které by mohly k úspěšnému zavedení elektronické preskripce přispět. ČLS JEP usiluje především o to, aby stát jasně stanovil systémového garanta celého řešení a vybavil jej i příslušnými pravomocemi a zdroji.

Podobným, avšak do praxe zatím nezavedeným projektem je elektronická neschopenka. ČLS ve svém odborném stanovisku (2014) označila tento projekt za příklad nesprávného postupu prosazování elektronizace zdravotnictví, a to nikoli kvůli záměru samotnému, ale pro nesprávně zvolený způsob komunikace se zdravotnickou veřejností a pro nevhodnou koncepci řešení, která jednostranně a nevyváženě řešila pouze jeden aspekt celého problému. Odborná společnost všeobecného lékařství připravila alternativní návrh řešení této problematiky – tedy komplexní a vyváženou elektronizaci agend pracovní neschopnosti, který byl v letošním roce projednán s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR, kde byl velmi pozitivně přijat. Existuje nyní tedy určitá šance na to, aby byla elektronická neschopenka v budoucnu řešena tak, že bude přínosem nejen pro konkrétní státní úřady, ale i pro zdravotníky, pacienty a zaměstnavatele.

Základem jsou vždy sdílená data

V závěru tiskové konference vystoupil ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky, doc. RNDr. Ladislav Dušek. „Bez elektronické identifikace lékaře, elektronické identifikace poskytovatele zdravotní péče a elektronické identifikace provedeného výkonu jsou všechny úvahy o e-Health jakousi pomyslnou nástavbou, které chybí základy. Pro tyto základy však bude nutné vytvořit i legislativní podmínky a ustanovit odborného garanta,“ doporučil doc. L. Dušek.

MUDr. Marta Šimůnková

koordinátorka tiskových konferencí ČLS JEP

e-mail: marta.simunkova@yourcomm.cz