Komentář k práci Výplach žaludku při perorální intoxikaci – sporné pohledy na problematiku autorů Večeřa R, Ondra P, Jezdinský J, Adamus M. (Čas. Lék. čes. 2015; 154(4): 174–175)
Vyšlo v časopise:
Čas. Lék. čes. 2015; 154: 307
Kategória:
Komentář
So záujmom som si prečítal prácu autorov Večeřa R, Ondra P, Jezdinský J, Adamus M. Výplach žaludku při perorální intoxikaci – sporné pohledy na problematiku v Čas Lék čes 2015; 154(4): 174–175 (1) a súhlasím s názormi, že v súčasnosti odporúčaný čas výplachu žalúdka do 30–60 minút od požitia jedu v súčasných medzinárodných EAPCCT (European Association of Poisons Centres and Clinical Toxicologists) a AACT (American Academy of Clinical Toxicology) odporúčaniach (2, 3), je príliš krátky a mal by byť predĺžený podľa rozhodnutia lekára. Ako internista som vo svojej vyše štyridsaťročnej klinickej praxi vykonal výplach žalúdka asi 500-krát a musím zdôrazniť, že to časovo až na výnimky, nebolo do tej odporúčanej hodiny, keďže pacienti prichádzajú väčšinou neskoršie. Pri podozreniach na otravu hubami som však výplach žalúdka robil aj po 24 hodinách od konzumácie podozrivých húb. Zistenie zvyškov jedovatých húb vo výplachovej tekutine (makroskopicky i mikroskopicky) sme považovali za jedno z kritérií účinnosti výplachu žalúdka. Ani raz sa, našťastie, nevyskytla žiadna vážnejšia komplikácia. Zato viackrát som pri pitve videl v žalúdku zvyšky jedovatých húb, konkrétne Amanita phalloides s exitom 5. až 6. deň otravy. Tímto intoxikovaným pacientom sa výplach žalúdka nerobil s poukázaním ošetrujúcich lekárov na dlhý interval. To sú aj dôvody, prečo som vo všetkých svojich prácach o otravách hubami (vrátane dvoch monografií) písal, že výplach žalúdka je treba pri mykointoxikáciách urobiť vždy (4–6). Niektorí toxikológovia mi to s odvolaním sa na spomínané medzinárodné dokumenty (1, 2) osobne vyčítali, ale verejne to v printovej forme odmietali...
doc. MUDr. Peter Gavorník, PhD., mim. prof.
ll. interná klinika LF UK UNB
Mickiewiczova 13, 813 69 Bratislava, SR
e-mail: peter.gavornik@sm.unb.sk
Literatura:
1. Večeřa R, Ondra P, Jezdinský J, Adamus M. Výplach žaludku při perorální intoxikaci – sporné pohledy na problematiku. Čas Lék čes 2015; 154(4): 174–175.
2. Benson BE, Hoppu K, Troutman WG, Vale JA, Kulig K. Position paper update: gastric lavage for gastrointestinal decontamination. Clin Toxicol 2013; 51(3): 140–146.
3. American Academy of Clinical Toxicology & European Association of Poisons Centres and Clinical Toxicologists. Position Paper: Gastric Lavage. Clin Toxicol 2004; 42(7): 933–943.
4. Gavorník P. Otravy hubami. Bratislava: Univerzita Komenského 2000; 100.
5. Gavorník P. Otravy jedovatými hubami. 1. vyd. Bratislava: VEDA 2002; 154 s. 6. Gavorník P. Prevencia a liečba otráv hubami. Vnitř Lék 1999; 45(3): 193–196.
Vážená redakce,
děkujeme za komentář doc. Petera Gavorníka (1) k našemu článku Výplach žaludku při perorální intoxikaci – sporné pohledy na problematiku (2).
Intoxikace houbami (Amanita phalloides), o níž se zmiňuje doc. P. Gavorník, je ve vztahu k výplachu žaludku specifická, výplach je doporučováno provést i později po požití. Indikováno je podání Carbo adsorbens sondou v dávce1 g/kg tělesné hmotnosti každé 4 hodiny, a to po dobu 24 hodin z důvodu přerušení enterohepatálního cyklu toxinů.
Obecně patří načasování výplachu žaludku (případně s podáním aktivního uhlí) při perorálních intoxikacích mezi „horká témata“ a souhlasíme s názorem, že doporučovaný maximální interval 60 minut od požití noxy je pro jeho indikaci krátký. Často může být výplach žaludku provedený později od intoxikace efektivní.
Výplach žaludku je však nutné považovat za semiinvazivní metodu, která je při nedodržení správné techniky zatížena komplikacemi. K obecným patří např. možnost mechanického poškození zažívacího traktu (perforace jícnu při nešetrném zavádění silné žaludeční sondy nebo krvácení při jícnových varixech). Obávaná je i možnost aspirace, pokud nemocný nemá zachované obranné reflexy (např. pacienti s poruchou vědomí). U těchto nemocných je před výplachem žaludku nutné zajištění dýchacích cest tracheální intubací s obturační manžetou, která zabrání zatečení žaludečního obsahu do plic. Intubace však rovněž patří mezi invazivní postupy, u nichž je nutné pečlivě zvažovat poměr riziko – prospěch pro nemocného. Univerzální návod tedy pravděpodobně dát nelze. Pokud je však výplach žaludku proveden lege artis, přikláníme se při perorálních intoxikacích k prodloužení intervalu, během něhož by měl být proveden.
doc. MUDr. Milan Adamus, Ph.D., MBA
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN a LF UP, Olomouc
Literatura:
1. Gavorník P. Komentář k článku Výplach žaludku při perorální intoxikaci – sporné pohledy na problematiku. Čas Lék čes 2015; 154(6): 307.
2. Večeřa R, Ondra P, Jezdinský J, Adamus M. Výplach žaludku při perorální intoxikaci – sporné pohledy na problematiku. Čas Lék čes 2015; 154(4): 174–175.
Štítky
Adiktológia Alergológia a imunológia Angiológia Audiológia a foniatria Biochémia Dermatológia Detská gastroenterológia Detská chirurgia Detská kardiológia Detská neurológia Detská otorinolaryngológia Detská psychiatria Detská reumatológia Diabetológia Farmácia Chirurgia cievna Algeziológia Dentální hygienistkaČlánok vyšiel v časopise
Časopis lékařů českých
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Fixní kombinace paracetamol/kodein nabízí synergické analgetické účinky
- Kombinace metamizol/paracetamol v léčbě pooperační bolesti u zákroků v rámci jednodenní chirurgie
- Tramadol a paracetamol v tlumení poextrakční bolesti
- Antidepresivní efekt kombinovaného analgetika tramadolu s paracetamolem
Najčítanejšie v tomto čísle
- Výšková nemoc
- Nekardiální plicní edém, syndrom akutní dechové tísně
- Chronické srdeční selhání
- Analýza vztahu sérových hladin párů těžkých/lehkých řetězců imunoglobulinu (Hevylite™) k výsledkům standardní gelové elektroforézy a nefelometrického vyšetření bílkovin séra při diagnóze mnohočetného myelomu