Historie Porodnicko-gynekologické kliniky v Olomouci
Autoři:
R. Pilka; Milan Kudela
Působiště autorů:
Porodnicko-gynekologická klinika FN a LF UP, Olomouc, přednosta prof. MUDr. R. Pilka, Ph. D.
Vyšlo v časopise:
Ceska Gynekol 2013; 78(1): 4-11
Historie gynekologie a porodnictví je v Olomouci neodmyslitelně spojena se založením lycea s dvouletým medicínsko-chirurgickým učením v roce 1782 [4]. Tato škola vychovávala městské a venkovské ranhojiče a také školila porodní babičky. Česká výuka babictví na lyceu byla sice zahájena již v roce 1804, ale její skutečný rozvoj byl spojen až s osobností prof. med. dr. Františka Jana Mošnera. František Mošner studoval medicínu na lékařské fakultě pražské univerzity a působil jako asistent na porodnické klinice profesora A. Jungmanna [1]. V roce 1829 získal místo profesora porodnictví na medicínsko-chirurgickém učilišti v Olomouci, kde česká výuka začala probíhat podle jeho učebnice „Babictví“ vydané v letech 1830 a 1848. Roku 1834 se stal rektorem tehdejší Františkovy univerzity a působil současně jako ředitel nemocnice. Na jeho práci v 70. letech 19. století navázali V. Vyšína F. Groh. V roce 1899 se babická škola s výukou v německém a českém jazyce přestěhovala i s porodnicí do areálu nově vybudované nemocnice v Nové ulici, dnešní fakultní nemocnice.
Prvním primářem porodnice byl jmenován přednosta babické školy, MUDr. Eduard Frank, který později vyčlenil část tehdejšího přízemí budovy (nyní 1. patro) pro gynekologii. Dr. Frank odešel v roce 1921 do penze a na místo primáře přišel z Brna doc. Jiří Trapl. Za jeho působení byl pro gynekologii přistaven operační sál v postranním traktu. Nyní je v těchto prostorách novorozenecké oddělení. V roce 1933 odešel doc. Trapl do Prahy a na jeho místo nastoupil prof. Otakar Bitmann, který obnovil v roce 1920 zrušenou babickou školu. Po osvobození, v roce 1945, vystřídal prof. Bitmanna opět brněnský docent Vladimír Vašek. Ten zřídil v suterénu vedle laboratoře i malý zvěřinec, který umožňoval provádět na klinice biologické testy na těhotenství. V listopadu roku 1951 nastoupil do funkce přednosty kliniky prof. Jan Maršálek, DrSc. V popředí jeho vědeckých zájmů byla kromě operativy i endokrinologie, sterilita a onkologie. Docenil rovněž význam cytologie a začínající kolposkopie. Rozšířil proto stávající klinickou laboratoř o biochemickou a hormonální část. Z této činnosti pak vyplynul i vznik poradny pro bezdětná manželství, hormonální poruchy a onkologii [2].
Pro tuto rozsáhlou odbornou činnost a pro výchovu studentů se nedostávalo místo v prostorách vybudovaných koncem minulého století. Ani personální vybavení kliniky nebylo dostačující. Z původního stavu 14 lékařů zbyla polovina a trvalo dva roky, než se stav doplnil mladými lékaři na 12. V roce 1954 vybudoval profesor Maršálek na klinice vlastní rentgenové pracoviště. V této době se soustřeďoval výzkumný zájem na zavádění nových diagnostických metod u tuberkulózy ženských rodidel a na sledování a hodnocení výsledků léčby zánětů antibiotiky ve spolupráci s ústavem patologické anatomie. Zvýšená pozornost se rovněž věnovala sterilním manželstvím. Zahájilo se vyšetřování mužské neplodnosti a kompletní sexuologické vyšetření ve spolupráci s ústavem lékařské chemie. Podmínky pro pedagogickou práci se budovaly od základu. Z vyučovacích pomůcek babické školy bylo možno použít pouze porodnický fantom a projekční přístroj na diapozitivy.
V polovině roku 1958 se začalo konečně s přestavbou a rekonstrukcí a klinika se přestěhovala na provizorní pracoviště do olomoucké městské části Řepčín. V té době však již vedení LF UP pozastavilo prof. Maršálkovi činnost pedagogickou a pověřilo výukou porodnictví a gynekologie obou směrů tehdejšího prvního asistenta MUDr. Eduarda Lindnera. Jeho zástupcem v této funkci byl as. MUDr. Karel Skácel. Profesor Maršálek všakvedl ústav ještě do konce kalendářního roku. Od 1. ledna 1959 byl dr. Lindner pověřen vedením celé kliniky. Dva roky poté se přestěhovala klinika do renovované budovy.
Prof. Gazárek převzal vedení kliniky v roce 1962. Kromě funkce přednosty kliniky vykonával po dvě funkční období též funkci rektora UP Olomouc [3]. Klinika se pod jeho vedením zabývala zejména problematikou perinatologie. Perinatální úmrtnost, která se tehdy pohybovala okolo 20 promile, se v důsledku zlepšující se péče o těhotné a novorozence dále snižovala a v devadesátých letech se dostala pod dříve neuvěřitelnou hranici 10 promile. Klinika byla též průkopníkem ve využití ultrazvuku, což je spojeno se jménem doc. Křikala, který patřil k předním uznávaným odborníkům v této nové disciplíně. Další prioritou byla oblast RIA stanovení hormonů. Prof. Talaš po návratu ze studijního pobytu v USA spolu s doc. Fingerovou vybudoval na klinice endokrinologickou laboratoř, která po řadu let byla špičkovým československým pracovištěm.
V osmdesátých letech se začíná na klinice rozvíjet nová disciplína – asistovaná reprodukce. K jejím zakladatelům a propagátorům patřil zejména doc. Ženíšek. Začínala metodou arteficiální inseminace a postupně se rozvíjela až k dnešním metodám IVF a ET. Druhé dítě narozené v Československu touto metodou přišlo na svět na olomoucké klinice. Problematika lékařské genetiky měla rovněž své kořeny na této klinice. Pod vedením doc. Šantavého se vypracovala v novou vědní disciplínu – fetální medicínu. V oblasti mezinárodní spolupráce udržovala klinika úspěšně vědecko-výzkumné, ale i kolegiální přátelské vztahy s řadou zahraničních pracovišť, zejména s klinikami v Lipsku, Szegedu a Bialystoku. Novým přednostou kliniky se stal v roce 1983 prof. Pohanka, který po jedno funkční období zastával též funkci děkana lékařské fakulty.
Revoluce v roce 1989 přinesla změnu i ve vedení kliniky. Na základě konkurzního řízení byl do funkce přednosty kliniky ustanoven doc. Kudela, který byl v roce 1995 jmenován profesorem. Pod jeho vedením došlo na klinice k rozvoji vaginální chirurgie a byl kladen důraz na využití minimálně invazivní chirurgie. Prof. Kudela patří k průkopníkům hysteroskopie v České republice. Rozvíjela se spolupráce se zahraničními pracovišti, zejména s porodnickou a gynekologickou klinikou univerzity v Lundu ve Švédsku. Kromě již zavedené české výuky porodnictví a gynekologie byla zahájena výuka mediků v anglickém jazyce. V rámci vědecké práce kliniky byla v tomto období úspěšně řešena řada grantových projektů. Klinika doznala pod jeho vedením zásadních stavebních úprav, byly vybudovány nové porodní a operační sály včetně jednotky intenzivní péče. Všechna oddělení byla postupně přestavována tak, aby vyhovovala moderním požadavkům.
Od roku 2004 byl zástupcem přednosty pro LP doc. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D., který v roce 2009 převzal vedení kliniky a v roce 2011 byl jmenován profesorem. Zástupcem přednosty pro LP se stal MUDr. Dzvinčuk. Zejména v oblasti onkogynekologie dále pokračuje trend v prosazování minimálně invazivních přístupů a od roku 2009 je součástí operativy kliniky i chirurgie robotická. Novorozenecké oddělení vede primář Kantor a byla zde úspěšně zavedena léčba asfyktických novorozenců metodou řízené hypotermie. Spolu s klinikou řeší novorozenecké oddělení úkoly regionálního perinatologického centra, jehož vedoucím je od roku 2012 doc. Procházka.
Prof. MUDr. Radovan Pilka, Ph.D.
Porodnicko-gynekologická klinika
FN a LF UP
I. P. Pavlova 6
775 20 Olomouc
ZDE [PDF] je ke stažení zajímavá práce doc. MUDr. Vladimíra Vaška, kterou publikoval v Československé gynekologii v roce 1946.
Zdroje
1. Gazárek, F., Hošek, E., Němečková, J., Šantavý, F., Ženíšek, L.František Jan Mošner. Olomouc: Univerzita Palackého, 1984.
2. Hejtmánek, M., Hladký, R., Hlůza, B., Malíšek, V. Zakladatelé a pokračovatelé. Olomouc: Univerzita Palackého, 1996.
3. Navrátil, J., Šimánek, V., Komenda, S., Slavětínský, M. 40 let lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Olomouc: Univerzita Palackého, 1986.
4. Vránová, V. Historie babictví a současnost porodní asistence. Olomouc: Univerzita Palackého, 2007.
Štítky
Detská gynekológia Gynekológia a pôrodníctvo Reprodukčná medicínaČlánok vyšiel v časopise
Česká gynekologie
2013 Číslo 1
- Ne každé mimoděložní těhotenství musí končit salpingektomií
- Mýty a fakta ohledně doporučení v těhotenství
- Gynekologické potíže pomáhá účinně zvládat benzydamin
- Je „freeze-all“ pro všechny? Odborníci na fertilitu diskutovali na virtuálním summitu
Najčítanejšie v tomto čísle
- Vliv délky kultivace embryí s pomalým nástupem dělení na úspěšnost IVF
- Erytrocytární aloimunizace těhotných žen, klinický význam a laboratorní diagnostika
- Sakrospinální fixace prolabovaného poševního pahýlu po hysterektomii sec. Miyazaki – dlouhodobé výsledky
- Poruchy funkce štítné žlázy v těhotenství