Dopad císařského řezu na soukromou zdravotní službu v Brazílii: indikace a míra morbidity a úmrtnosti novorozenců

Cíl:
Zhodnotit incidenci, indikace a míru morbidity a mortality u matek a novorozenců při císařských řezech v soukromém zdravotnickém zařízení v Brazílii.

Typ studie:
Retrospektivní a observační studie.

Místo:
Soukromé zdravotnické zařízení ve Vitórii, Espírito Santo, Brazílie.

Metody:
Pacientky byly dotazovány pomocí strukturovaného dotazníku zaměřeného na věk matky, gestační věk v době porodu, počet a typy předchozích porodů, trvání porodu, indikaci k císařském řezu, fázi porodu, ve které byl císařský řez proveden, lékaře zodpovědného za porod, morbiditu matky, morbiditu plodu a mortalitu plodu. Data byla vyhodnocena metodou deskriptivní analýzy. Studentův t-test byl použit pro porovnání kvantitativních proměnných a Fisherův exaktní test pro kategorické proměnné.

Výsledky:
Celkem bylo hodnoceno 584 pacientek. V 91,8 % případů (536/584) byla gravidita ukončena císařskym řezem, zatímco pouze 8,2 % (48/584) pacientek rodilo vaginálně. U žádného z vaginálních porodů nebyl použit forceps. U 87,49 % porodů bylo gestační stáří více než 37 týdnů. Celkem 48,5 % císařských řezů bylo provedeno z indikace ze strany matky, 30,41 % z indikace ze strany strany plodu a 17,17 % císařských řezů bylo elektivních. Opětovná hospitalizace matky z důvodu puerperálních komplikací byla nutná u 10,42 % vaginálních porodů a 0,93 % císařských řezů (p < 0,001). Novorozenecké komplikace byly pozorovány u 18,75 % novorozenců porozených vaginálně a u 17,16 % novorozenců porozených císařským řezem. Novorozenců s komplikací při porodu muselo být na neonatální jednotku intenzivní péče přijato 40,59 % (41/101). Nebyly zaznamenány žádné případy mateřského úmrtí. Zaznamenali jsme však sedm případů úmrtí plodu/novorozence.

Závěr:
Bylo zjištěno, že převážná většina porodů v soukromém sektoru se provádí císařským řezem, ne vaginálně a provádí jej samotný porodník pacientky. V souvislosti s císařským řezem jsme nepozorovali žádné závažnější mateřské komplikace ani vyšší míru novorozenecké morbidity.

Klíčová slova:
Brazílie, císařský řez, mateřské komplikace, neonatální morbidita

Autoři: M. A. Almeida ³; Edward Araujo Júnior ³ ; L. Camano ³; A. B. Peixoto ^1,3; W. P. Martins ²; R. Mattar ³
Působiště autorů: Mário Palmério University Hospital, University of Uberaba (UNIUBE), Uberaba-MG ¹; Department of Obstetrics and Gynecology, Ribeirão Preto School of Medicine-São Paulo University, (FMRP-USP), Ribeirão Preto-SP ²; Department of Obstetrics, Paulista School of Medicine-Federal University of São Paulo (EPM-UNIFESP), São Paulo-SP, Brazil ³
Vyšlo v časopise: Ceska Gynekol 2018; 83(1): 4-10

Souhrn

Cíl:
Zhodnotit incidenci, indikace a míru morbidity a mortality u matek a novorozenců při císařských řezech v soukromém zdravotnickém zařízení v Brazílii.

Typ studie:
Retrospektivní a observační studie.

Místo:
Soukromé zdravotnické zařízení ve Vitórii, Espírito Santo, Brazílie.

Klíčová slova:
Brazílie, císařský řez, mateřské komplikace, neonatální morbidita

Zdroje

1. Alexander, JM., Leveno, KJ., Rouse, DJ., et al. Comparison of maternal and infant outcomes from primary cesarean delivery during the second compared with first stage of labor. Obstet Gynecol, 2007, 109(4), p. 917–921.

2. Armson, BA. Is planned cesarean childbirth a safe alternative? CMAJ, 2007, 176(4), p. 475–476.

3. Barros, FC., Victora, CG., Barros, AJD., et al. The challenge of reducing neonatal mortality in middle-income countries: findings from three Brazilian birth cohorts in 1982, 1993, and 2004. Lancet, 2005, 365(9462), p. 847–854.

4. Boyle, A., Reddy, UM., Landy, HJ., et al. Primary cesarean delivery in the United States. Obstet Gynecol, 2013, 122(1), p. 33–40.

5. Cecatti, JG., Andreucci, CB., Cacheira, PS., et al. [Factors Associated with Cesarean Section in Primipara Women with One Previous Cesarean Section]. Rev Bras Ginecol Obstet, 2000, 22(3), p. 175–179.

6. Declercq, E., Barger, M., Cabral, HJ., et al. Maternal outcomes associated with planned primary cesarean births compared with planned vaginal births. Obstet Gynecol, 2007, 109(3), p. 669–677.

7. Ecker, J. Elective cesarean delivery on maternal request. JAMA, 2013, 309(18), p. 1930–1936.

8. Fabri, HR., Murta, FE. [Delivery and Medical Attendance Types in Uberaba-MG]. Rev Bras Ginecol Obstet, 1999, 21(2), p. 99–104.

9. Getahun, D., Oyelese, Y., Salihu, HM., Ananth, CV. Previous cesarean delivery and risks of placenta previa and placental abruption. Obstet Gynecol, 2006, 107(4), p. 771–778.

10. Gibbons, L., Belizán, JM., Lauer, JA., et al. Inequities in the use of cesarean section deliveries in the world. Am J Obstet Gynecol, 2012, 206(4), p. 331.e1–19.

11. Hammad, IA., Chauhan, SP., Magann, EF., Abuhamad, AZ. Peripartum complications with cesarean delivery: a review of Maternal-Fetal Medicine Units Network publications. J Matern Fetal Neonatal Med, 2014, 27(5), p. 463–474.

12. Hankins, GD., Clark, SM., Munn, MB. Cesarean section on request at 39 weeks: impact on shoulder dystocia, fetal trauma, neonatal encephalopathy, and intrauterine fetal demise. Semin Perinatol, 2006, 30(5), p. 276–287.

13. Levine, EM., Ghai, V., Barton, JJ., Strom, CM. Mode of delivery and risk of respiratory diseases in newborns. Obstet Gynecol, 2001, 97(3), p. 439–442.

14. Marshall, NE., Fu, R., Guise, JM. Impact of multiple cesarean deliveries on maternal morbidity: a systematic review. Am J Obstet Gynecol, 2011, 205(3), p. 262.e1–8.

15. Martin, JA., Hamilton, BE., Ventura, SJ., et al. Births: final data for 2010. Natl Vital Stat Rep, 2012, 61(1), p. 1–71.

16. Moraes, MS., Goldenberg, P. [Cesarean sections: an epidemic profile]. Cad Saude Publica, 2001, 17(3), p. 509–519.

17. National Institutes of Health. National Institutes of Health Consensus Development Conference Statement vaginal birth after cesarean: new insights March 8–10, 2010. Semin Perinatol. 2010, 34(5), p. 351–365.

18. Oladapo, OT., Lamina, MA., Sule-Odu, AO. Maternal morbidity and mortality associated with elective Caesarean delivery at a university hospital in Nigeria. Aust N Z J Obstet Gynaecol, 2007, 47(2), p. 110–114.

19. Oliveira, RR., Mělo, EC., Novaes, ES., et al. Factors associated to Caesarean delivery in public and private health care systems. Rev Esc Enferm USP, 2016, 50(5), p. 733–740.

20. Osava, RH., Silva, FM., Tuesta, EF., et al. Cesarean sections in a birth center. Rev Saude Pública, 2011, 45(6), p. 1036–1043.

21. Pearson, GA., Mackenzie, IZ. A cross-sectional study exploring the incidence of and indications for second-stage cesarean delivery over three decades. Int J Gynaecol Obstet, 2017 Jun 11. doi: 10.1002/ijgo.12236. [Epub ahead of print]

22. Pergialiotis, V., Vlachos, DG., Rodolakis, A., et al. First versus second stage C/S maternal and neonatal morbidity: a systematic review and meta-analysis. Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol, 2014, 175, p. 15–24.

23. Visco, AG., Viswanathan, M., Lohr, KN., et al. Cesarean delivery on maternal request: maternal and neonatal outcomes. Obstet Gynecol, 2006, 108(6), p. 1517–1529.