Zřízení nové sekce IBD v našem časopise

(Špičák J, Lukáš M. Proč sekce IBD. Čes a Slov Gastroent a Hepatol 2010; 64(1): 6.)

Na zasedání redakční rady v loňském roce navrhl prof. Špičák zřídit v časopise novou rubriku, která by se systematicky věnovala IBD, a to za finanční podpory farmaceutickou firmou. Návrh byl schválen redakční radou i výborem společnosti. Je známo, že tyto firmy zajímají především takové choroby, které vyžadují dlouhodobé, nejlépe celoživotní užívání léků, a dodejme, pouze v zemích, které si to mohou finančně dovolit. Z našeho oboru jsou pro ně ideálními nemocemi GERD a IBD, a proto je podporují, zvláště, jsou-li nové léky finančně atraktivní. Taková či podobná sekce mohla totiž vzniknout již kdykoli dříve.

Autoři uvedeného článku se však mýlí, když uvádějí, že časopis byl vyřazen z nejběžnějších databází. Je totiž excerpován v databázi SCOPUS a EMBASE, což nejsou databáze nevýznamné. Dále se autoři článku domnívají, že nezařazení našeho časopisu do databáze PubMed/Medline má ještě jiné důvody, než je pouhá změna názvu. Ta je však jediným důvodem pro jeho neuvádění ve zmíněné databázi. Pro tuto skutečnost svědčí fakt, že do roku 1989 resp. 1993 zde uvedené české a slovenské tituly, pokud svůj název nezměnily, nadále uvedeny jsou, zatímco žádný nový český nebo slovenský časopis vzniklý po tomto datu v PubMed/Medline uveden není. Jako příklad prvního typu může sloužit Vnitřní lékařství či Bratislavské lekárské listy, jako přiklad druhého typu pak Hepatobiliární chirurgie nebo Medicína pro praxi. Také stojí za zmínku, že žádný český nebo slovenský časopis, který byl uveden v dané databázi do zmíněného období, aniž by změnil název, z ní nebyl odstraněn.

Namítaná malá náročnost na autory publikací našeho časopisu, která je podle autorů článku hlavním důvodem pro nezařazení do PubMed/Medline, je především záležitostí objemu obdržených článků a kvality recenzentů, jejichž seznam je každoročně uváděn ve výroční zprávě. Po obdržení vyjádření autorů k recenzi jsou opravené rukopisy předávány recenzentům zpět k vyjádření a autorům event. k dalšímu přepracování.

Pro obhájení úspěšného hodnocení grantových výsledků a rovněž pro dosažení vědeckých a pedagogických hodností je nutná publikace pouze v časopise s impakt faktorem. Tím se pochopitelně snižuje zájem o publikaci v neimpaktovaných časopisech, a tedy i v našem. Otázkou ovšem zůstává, kdo z naší vědecké obce tato kritéria nastavil tímto způsobem a jak jsou různými vysokými školami i grantovými komisemi akceptována a vyžadována.

Autory zmíněného článku navrhovaná řešení jako např. vybízení renomovaných zahraničních autorů k publikační aktivitě v našem časopise jsou jistě chvályhodná. Zřejmě však dosud uveřejněné články těchto autorů v našem časopise rozhodování posuzovací komise pro přijetí na PubMed/Medline příliš neovlivnily.

Za nejdůležitější krok vpřed však považuji nejen stimulaci autorů k produkci článků nejspíše zvýšeným tlakem přednostů klinik a oddělení, ale především posílení významu kvalitních českých časopisů pro hodnocení vědecké práce. Pokud nedojde k přehodnocení magického významu impakt faktoru (jehož význam pro základní výzkum je neoddiskutovatelný) pro evaluaci vědeckých a pedagogických hodností klinických pracovníků, zůstanou mnozí schopní klinici mimo akademickou sféru, což je významné zvláště v operativních oborech. K takové úpravě volby alternativního hodnotícího postupu však dosud chybí dostatečná vůle i relevantní návrhy.

doc. MUDr. Milan Kment, CSc.
Vedoucí redaktor časopisu Česká a slovenská gastroenterologie a hepatologie
kment@fnkv.cz