9 – Udržovací léčba CD – ostatní

1. Orální KS nemají místo v udržovací terapii dětských pacientů s CD. V případě steroid-dependence (rekurence symptomů při snižování dávek KS nebo do 3 měsíců po vysazení) by měla být zahájena jiná účinná terapie.

2. Aminosalicyláty nehrají významnou roli v udržení remise u dětských pacientů s CD.

3. Doplňková EV může snížit riziko relapsu nemoci a může vést ke zlepšení růstu a nutričního stavu.

4. Efekt dlouhodobé terapie ATB při udržení remise u CD je kontroverzní. Metronidazol stejně jako kombinaci metronidazolu s ciprofloxacinem lze použít v terapii perianální a fistulující formy CD.

5. V současné době není dostatek dat dokladujících účinnost probiotik, omega-3 mastných kyselin (rybího oleje) a červů (Trichuris suis) v udržení remise u dětských pacientů s CD.

Kortikosteroidy

Orální KS nemají místo v udržovací terapii dětských pacientů s CD. Terapie perorálními KS by neměla trvat déle než 10 týdnů. Steroid-dependence (rekurence symptomů při snižování dávek KS nebo do 3 měsíců po vysazení) je popisována u 31 % dětských pacientů s CD po jednom roce od stanovení diagnózy. U dětí by neměla být tolerována a měla by být důvodem k vynaložení veškerého úsilí k nalezení jiné účinné léčby. Topické KS lze použít u kolické formy CD, jejich účinek je však nižší a nelze je standardně doporučit k dlouhodobé léčbě u pacientů s CD.

Aminosalicyláty

Přestože jsou aminosalicyláty v klinické praxi často využívány, hrají jenom malou roli v udržení remise u dětských pacientů s CD. Limitovaný efekt byl prokázán při použití vysokých dávek mesalazinu (50–100 mg/kg/den) u mírné ileokolické a kolické formy CD. Klinické studie u dospělých pacientů prokázaly, že při udržení remise u CD nejsou efektivnější než placebo. V případě distální kolitidy lze využít jejich topické formy jako doplňkovou terapii v kombinaci s jinou udržovací léčbou.

Doplňková enterální výživa

Malnutrice je jedním ze základních znaků CD u dětí. Je významným rizikovým faktorem oportunních infekcí. I z toho pohledu má doplňková EV význam v udržovací terapii aktivní CD u dětí. Vede totiž ke zlepšení růstu a nutričního stavu a může snížit riziko relapsu nemoci.

Antibiotika

Použití ATB v dlouhodobé terapii CD je kontroverzní. Několik menších studií prokázalo účinnost ATB v terapii CD. Jejich limitovaný efekt byl prokázán u mírné formy CD a byl srovnatelný s terapií aminosalicyláty. U perianální a fistulující formy CD lze použít terapii metronidazolem, ev. v kombinaci metronidazolu s ciprofloxacinem. Při dlouhodobé terapii metronidazolem (více než 12 týdnů) je třeba myslet na riziko vzniku periferní neuropatie.

Ostatní

V současné době není dostatek údajů dokládajících účinnost probiotik, omega-3 mastných kyselin a červů (Trichuris suis apod.) v udržení remise u dětských pacientů s CD. Použití dalších terapeutických modalit (cyklosporin, takrolimus, mykofenolát, thalidomid, sargramostim, natalizumab, certolizumab pegol, vedolizumab, aferéza granulocytů a autologní transplantace krvetvorných buněk) lze zvážit u pacientů nereagujících na žádnou jinou terapii. Vzhledem k potenciálním rizikům těchto terapeutických modalit by jejich použití mělo být vyhrazeno pro případy, kdy selhala veškerá konvenční léčba a pacient není vhodným kandidátem chirurgické léčby (viz refrakterní CD).