Nefrologie

INFEKCE MOČOVÝCH CEST U DĚTÍ POHLEDEM PLDD

Kmoníčková M.

Praktický lékař pro děti a dorost a nefrologická ordinace pro děti a dorost, Hradec Králové

Dětská klinika, FN Hradec Králové, Česká republika

Infekce močových cest jsou častým onemocněním dětského věku. Kromě prvého roku života převažuje výskyt u dívek. Včasná diagnostika a zahájení léčby mohou zabránit komplikovanému průběhu s nutností hospitalizace dítěte, ale především jizvení ledvin a trvalým následkům. Toto by mělo být úkolem lékaře první linie.

Symptomatologie IMC u starších dětí je poměrně specifická a všeobecně známá. U dětí nízkých věkových kategorií je obraz příznaků velmi široký. V anamnéze bychom měli pátrat po predisponujících faktorech nebo známkách chronického onemocnění urotraktu. Správný odběr moči, vyšetření vzorku a interpretace výsledku jsou základem diagnózy. Po stanovení diagnózy IMC by lékař první linie měl rozlišit na základě klinických projevů a laboratorních nálezů postižení horních nebo dolních močových cest. Základním zobrazovacím vyšetřením u dětí s IMC je sonografie, výhodná pro svoji neinvazivitu a širokou dostupnost. Další zobrazovací vyšetření jsou indikována u dětí se závažným a komplikovaným průběhem onemocnění nebo u dětí s patologickým nálezem sonografickým. Tito pacienti by měli být zařazeni do péče dětského nefrologa.

V léčbě se opíráme o ATB, u většiny dětí uspějeme s podáním p.o. Nedílnou součástí léčby jsou klidový režim nemocného dítěte, adekvátní hydratace a přípravky doplňkové léčby.

Závěr: Praktický lékař pro děti a dorost hraje klíčovou roli v péči o dětské pacienty s infekcí močových cest. Opírá se o aktuální poznatky z hlediska možností diagnostiky a léčby. Volbu způsobu léčby usnadňuje hluboká a osobní znalost dítěte, jeho rodiny a zázemí.

DOPORUČENÍ PRACOVNÍ SKUPINY DĚTSKÉ NEFROLOGIE ČESKÉ PEDIATRICKÉ SPOLEČNOSTI PRO DIAGNOSTIKU A LÉČBU INFEKCÍ MOČOVÝCH CEST U DĚTÍ

Seeman T., Bébrová E., Bláhová K., Kynčl M., Janda J.

Pediatrická klinika, Ústav mikrobiologie a Klinika zobrazovacích metod FN Motol, Praha, Česká republika

Vzhledem k častosti infekcí močových cest (IMC) musí být každý pediatr informován o diagnostických a léčebných postupech, které se liší především dle věkových období. Rozdílně se přistupuje k první atace IMC resp. recidivující/chronické infekci. Existuje řada národních doporučených postupů, které se často od sebe významně liší, nelze očekávat, že se někdy dojde k celosvětovému všeobecnému konsensu.

Členové Pracovní skupiny dětské nefrologie ČPS vycházejíce ze zahraničních zkušeností a respektujíce i současný stav diagnostiky a léčby IMC v ČR a ve spolupráci s mikrobiology a specialisty pro zobrazovací metody u dětí vytvořili Doporučení pro diagnostiku a léčbu IMC u dětí.

V přehledném sdělení budou prezentována základní doporučení pro definici, diagnostiku, léčbu, prognózu a dispenzarizaci dětí s infekcemi močových cest.

KLINICKÉ, MIKROBIÁLNE A GENETICKÉ FAKTORY INFEKCIE MOČOVÝCH CIEST

Kovács L., Jankó V.

2. detská klinika Lekárskej fakulty Univerzity Komenského a Detskej fakultnej nemocnice s poliklinikou, Bratislava, Slovenská republika

Infekcia močových ciest (IMC) je druhým najčastejším bakteriálnym ochorením po respiračných infekciách. V poslednom období následkom zlepšenia diagnostiky, spoznania určitých rizikových faktorov a zefektívnenia liečby došlo k zmenám v diagnosticko-terapeutických postupoch IMC. Pričom stále chýba medzinárodný konsenzus a v praxi sa skôr opiera o národné diagnostické a terapeutické odporúčania.

V danom príspevku prezentujeme komplexnú analýzu vybraných aspektov akútnej infekčnej tubulointersticiálnej (AITIN) nefritídy u 221 pacientov vo veku od 1 mesiaca života do 18 rokov s prvou nekomplikovanou akútnou infekciou horných močových ciest.

Hodnotenie klinického priebehu ochorenia upozornilo na pretrvávajúce nedostatky v diagnostike ochorenia – takmer u 40 % detí s AITIN bola diagnóza stanovená až po viac ako trojdňovom trvaní febrility a to napriek širokej dostupnosti diagnostických prúžkov v ambulanciách.

Špecifická pozornosť sa venovala indikácii a diagnostickej výťažnosti včasných (napr. ultrasonografia obličiek) a neskorých (napr. scintigrafia obličiek) zobrazovacích vyšetrení. Získané výsledky podporujú význam rutinného ultrasonografického vyšetrenia obličiek a močových ciest u všetkých detí v akútnej fáze AITIN, nezávisle od výsledku pre- resp. postnatálneho skríningu močových ciest.

Na neskorom DMSA skene vykonanom 6 mesiacov po prekonanej AITIN sa zistili zmeny v akumulácii rádiofarmaka u 53,8 % hodnotených obličiek. Výskyt týchto zmien štatisticky signifikantne koreloval s dĺžkou febrilného intervalu pred nasadením antibiotickej liečby.

Na základe vlastných výsledkov a prehľadu literárnych údajov ako aj po kritickom hodnotení odporúčaní viacerých národných pediatrických a detských nefrologických spoločnosti sa vypracoval návrh štandardného diagnostického a terapeutického postupu nekomplikovanej akútnej infekcie močových ciest u dojčiat a detí.

Implementácia tohto postupu do klinickej praxe by mohla zvýšiť rýchlosť diagnostiky, úspešnosť liečby a zároveň aj znížiť výskyt komplikácii AITIN u dojčiat a detí.