Předmluva k českému vydání Kapesního průvodce Evropského konsenzu o rhinosinusitidě a nosní polypóze

Na podzim roku 2007 vydala Evropská rhinologická společnost (ERS) ve svém časopise Rhinology jako Supplementum č. 20 velmi obsáhlé sdělení, jehož název European Position Paper on Rhinosinusitis and Nasal Polyposis (zkr. EP3OS 2007) lze volně přeložit jako Evropský konsenzus o rhinosinusitidě a nosní polypóze. Jedná se o 137stránkový materiál, který shrnuje a analyzuje dosavadní znalosti o rhinosinusitidě zejména na základě studií založených na důkazech (z angl. evidence-based medicine).

Tento materiál navazuje na předchozí EPOS z roku 2005, který vydala Evropská akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI) a vzápětí přijala i Evropská rhinologická společnost jako své oficiální doporučení pro diagnostiku a terapii rhinosinusitidy. Novější EP3OS 2007 vznikl revizí a analýzou více než 1000 studií a jeho zaměření odpovídá více pohledu ORL specialisty, přesto je stejně jako jeho předchůdce z roku 2007 určen i pro praktické lékaře a specialisty i mimo ORL.

EP3OS 2007 zavádí přesné a zároveň jednoduché definice základních pojmů, takže není složité klinicky definovat rhinosinusitidu mezioborově, např. jak praktickým lékařem, tak alergologem, či ORL specialistou. Je zdůrazněno, že nosní polypóza není samostatnou nozologickou jednotkou, ale jednou z forem chronické rhinosinusitidy. Nezbytnou součástí materiálu jsou přehledné tabulky s výsledky nejprůkaznějších studií o jednotlivých formách rhinosinusitidy i schémata poskytující základní představu o algoritmech diagnostiky a terapie rhinosinusitidy pro praktické lékaře i specialisty v ORL i jiných oborech (alergologie/imunologie, plicní aj.). Materiál se do hloubky zabývá nejnovějšími poznatky o patogenezi rhinosinusitidy, zejména imunitními mechanismy, a vztahem mezi horním a dolním oddílem dýchacích cest. Pozornost je věnována i nově zjišťovaným etiologickým faktorům rhinosinusitidy, např. stafylokokovým biofilmům či patologické imunitní odpovědi na neinvazivní formy mykóz u pacientů s chronickou rhinosinusitidou s nosní polypózou. Samozřejmou součástí materiálu jsou pak odkazy a reference odborných článků a studií.

Celý materiál EP3OS 2007 je zdarma ke stažení v pdf formátu na webových stránkách časopisu Rhinology: www.rhinologyjournal.com nebo www.ep3os.org.

V samotném Kapesním průvodci jsou uvedeny pouze základní definice a schémata pro diagnostiku a terapii rhinosinusitidy z pohledu nejenom ORL specialisty. Zajímavé je zjištění, že prostý RTG snímek vedlejších nosních dutin nemá pro diagnostiku akutní, natož pak chronické rhinosinusitidy velký význam. Nezbytnou součástí vyšetření nosu při podezření na rhinosinusitidu by měla být endoskopie flexibilním či rigidním endoskopem/epifaryngoskopem, která je s či bez lokální anestezie proveditelná u většiny (i dětských) pacientů. Ze schémat vyplývá i to, že lékem první volby u chronické (a pro nás překvapivě i akutní) rhinosinusitidy bez či s nosní polypózou jsou lokální kortikosteroidy. Podle evidence-based medicíny je prokázáno i to, že lokální dekongescenční léky mají jen určitý symptomatický efekt, ale neovlivňují průběh onemocnění. Naproti tomu nosní laváže či sprejování nosu solnými roztoky mají průkazně dobrý efekt u chronické rhinosinusitidy. Ze studií hodnotících chirurgickou léčbu chronické rhinosinusitidy vyplývá, že funkční endoskopická endonazální chirurgie je určena pouze pro ty pacienty, kteří nedostatečně reagují na konzervativní terapii lokálním kortikosteroidem a že funkční endonazální chirurgie je nadřazena zevním přístupům atd. Určitou polemiku mohou vyvolat i schémata pro diagnostiku a terapii rhinosinusitidy u dětí, obecně však bývá upřednostňován co nejkonzervativnější postup. V případě podezření na komplikaci je nicméně doporučeno postupovat o to radikálněji, rozuměj chirurgickou revizí. I u dětí jsou preferovány endoskopické výkony před konvenčními zevními přístupy.

EP3OS není jedno z evropských dogmat či směšných směrnic. Nejedná se o striktní doporučení, ale o doporučený postup vycházející z průkazných studií, tedy ne jenom z empirických zkušeností či subjektivních názorů rhinologických kapacit. To je důležité, pokud chceme léčit racionálně a zároveň co nejefektivněji, samozřejmě vztaženo i na ekonomické ukazatele.

České odborné veřejnosti předkládáme český překlad Kapesního průvodce EP3OS a věříme, že přispěje k optimální léčbě u pacientů s rhinosinusitidou, která je jedním z nejběžnějších, ne zřídka však obtížně terapeuticky ovlivnitelných onemocnění v ORL.

MUDr. Jan Kastner

Klinika ORL a chirurgie hlavy a krku 1. LF UK a FN Motol

V Úvalu 84

150 06 Praha 5-Motol

e-mail: jkastner@email.cz