Léčba závislosti na kanabinoidech

Souhrn

Kanabinoidy tvoří skupina omamných látek s agonistickými účinky na THC receptory. Do této skupiny spadají drogy připravované z konopí (např. marihuana, hašiš) a dále endogenní a syntetické kanabinoidy (dronabinol). Kritéria pro závislost na této skupině lítek jsou stejná jako u jiných drog. Kanabinoidy jsou v našich podmínkách nejrozšířenější ilegální drogou. Závislost na této skupině látek s sebou přináší četná rizika pro tělesné i duševí zdraví. Shrnujeme zde postupy, které se používají při krátké intervenci a léčbě závislosti na kanabionidech a souvisejících poruch.

Klíčová slova:
kanabinoidy, bažení, léčba závislosti.

Úvod

Krátce o závislosti na kanabinoidech

Kritéria pro závislost na této skupině látek jsou stejná jako u jiných drog. Účinná látka z konopí (THC) se hromadí v tukové tkáni, proto při abstinenci hladina THC klesá pomalu, neobjevuje většinou těžký odvykací stav. Odvykací syndrom se ale objevit může. Typicky lze pozorovat zvyšování tolerance, craving (bažení) po droze, zhoršené sebeovládání ve vztahu k ní, zanedbávání jiných zájmů kvůli droze a pokračování navzdory nepříznivým následkům (např. onemocnění respiračního systému nebo zhoršování psychického stavu). Jak známo, k diagnóze závislosti postačují tři ze šesti uvedených znaků v průběhu jednoho roku.

Někteří závislí zneužívají drogu denně, takže jsou pak neustále pod jejím vlivem. Poruchy paměti u kuřáků konopí jsou při abstinenci patrně reverzibilní. Řada závislých ovšem téměř neabstinuje, takže duševní výkonnost bývá hluboko po jejich možnostmi.

V jedné studii uvedli závislí na kanabinoidech v 70 % negativní efekt drogy na jejich sociální život, v 81 % na tělesné zdraví, v 60 % na duševní zdraví, v 90 % na poznávací schopnosti, v 91 % na paměť a v 79 % na kariéru (17). Fergusson a Boden (6) uvádějí, že vysoké dávky kanabinoidů v dospívání souvisejí s horším prospěchem v pozdějších letech, s častějším čerpáním sociální podpory a nezaměstnaností, s horšími vztahy a nižší životní spokojeností.

Chroničtí uživatelé konopí představují riziko zvláště v některých povoláních, jako např. řidiči kamionů, zdravotní sestry, farmaceuté, elektrikáři (5). Podle Laumona et al. (9) byla detekce účinné látky z konopí u řidičů spojena s 3,2x vyšším rizikem dopravní nehody. Toto riziko se ještě zvyšovalo při vyšších hladinách a samozřejmě také při kombinaci s alkoholem.

Z těch, kdo mají zkušenost s marihuanou, si vytvoří v průběhu deseti let závislost na ni kolem 8 % (20). Jestliže jsou tato data validní i pro Českou republiku, lze očekávat nárůst závislosti na kanabinoidech, protože zkušenost s marihuanou u dospívajících ve věku 16 let činila podle studie ESPAD z roku 2007 plných 45,1 % (3), a patří tedy k nejvyšším na světě.

Krátká intervence

Při krátké intervenci pro zneužívání kanabinoidů a závislost na nich se používají podobné postupy jako u jiných návykových nemocí, např. posilování motivace (12), poradenství a doporučení abstinovat (13), kognitivně-behaviorální terapie, svépomocné tištěné materiály (15), modifikace životního stylu a krátká intervence na úrovni rodiny (18). Tyto strategie se často kombinují. Doporučíme také abstinenci vůči alkoholu a jiným návykovým látkám, protože intoxikace jednou látku může vést k recidivě závislosti na druhé (7).

Příklad krátké intervence:

„Z toho, co jste řekl, vyplývá, že se v posledních letech zhoršil váš duševní strav i výkonnost. Souvisí to se zneužíváním marihuany. Navrhuji, abyste měsíc od marihuany úplně abstinoval. Pak společně zhodnotíme pozitivní změny, k nímž u vás dojde.“

Komplexní léčba

Hranice mezi krátkou intervencí a léčbou není ostrá, při léčbě se používají podobné postupy, ale ve větší intenzitě a po delší dobu. Hospitalizace bývá nutná, pokud pacient nezvládá problém ambulantně a o ústavní léčbu požádá. Ústavní léčbu doporučíme i v případě psychotických poruch vyvolaných kanabinoidy, při nichž je postižený nebezpečný sobě nebo okolí.

Léčba tělesných komplikací

Objevují se oslabení odolnosti vůči infekcím, onemocnění dýchacího systému, poškození plodu, nádorová onemocnění a častější úrazy. Tepová frekvence se krátce po vykouření marihuanové cigarety zvyšuje až 2x a riziko srdečního infarktu se krátkodobě zvýší téměř 5x (14). Případné tělesné komplikace je třeba diagnostikovat a léčit.

Léčba odvykacího stavu

Odvykací stav po konopí bývá relativně slabý. U těch, kdo zneužívali drogu denně, se ale často objevují po vysazení následující obtíže:

• úzkost,
• deprese,
• podrážděnost,
• craving (bažení),
• poruchy spánku,
• děsivé sny,
• emoční labilita,
• pocení rukou,
• zahlenění,
• třesy a závratě,
• nechutenství.

V léčbě by snad mohl být užitečný u nás neregistrovaný nefazodon, ale ne např. bupropion, který obtíže zhoršuje (5).

Materiály svépomocné organizace Marijuana Anonymus doporučují horké koupele, přijímat dostatek vody, zvláště vhodná je prý šťáva z brusinek, při silném pocení je třeba doplňovat draslík. K potravinám s vysokým obsahem draslíku patří např. melouny, citrusy, listová zelenina a rajčata.

Při poruchách trávení je vhodné omezit obsah tuků v potravě. V případě třesů a nespavosti nepít nic, co obsahuje kofein. Při nespavosti může pomoci teplé mléko před spaním. Přiměřené tělesné cvičení mírní deprese a jiné negativní emoce a příznivě ovlivňuje i tělesný stav (11).