Recenze

Komunikace ve zdravotnické péči

Janáčková L., Weiss P.

Portál, Praha 2008, 1. vydání, 136 stran, cena 199 Kč, ISBN 978-80-7367-477-9.

V posledních letech se stále zdůrazňuje význam komunikace mezi lékařem a pacientem ve zdravotnické péči. Koncem loňského roku provedlo Ministerstvo zdravotnictví výzkum ve 27 zdravotnických zařízení, kde na padesát otázek odpovídalo přes 23 tisíc pacientů. Z výsledku výzkumu vyšly najevo některé slabiny českého zdravotnictví z pohledu pacienta. V nemocnicích jsou to zejména: představování lékařů, srozumitelnost odpovědí lékaře a ochota lékaře rozptýlit obavy a strach pacienta, v neposlední řadě pak důvěra v ošetřujícího lékaře.

Z tohoto důvodu bych chtěl upozornit na knihu Komunikace ve zdravotnické péči, která vzhledem ke konkrétním komunikačním návodům s pacientem může zaujmout řadu lékařů a je nepochybně poučná a inspirující i pro další zdravotníky.

Publikaci napsali psychologové s dlouholetou praxí ve zdravotnictví, a je rozdělena na tři části.

První část publikace se zabývá komunikací v obecnějším vymezení, včetně verbální a neverbální komunikace ve zdravotnické praxi, a přístupy ke studiu komunikace.

Druhá část popisuje vztah lékař–pacient, komunikaci v lékařské péči a strategii komunikace u problémových pacientů.

Třetí část obsahuje zvláštnosti a pravidla komunikace v některých vybraných oborech medicíny (onkologii, vnitřním lékařství, chirurgii, gynekologii a sexuologii).

Většinu popsaných zásad komunikace lze aplikovat i v jiných, v publikaci neuvedených lékařských oborech, případně po jejich modifikaci. Autoři akcentují důležitost psychických a komunikačních faktorů pro tělesné zdraví. Spokojený pacient se léčí rychleji, zkracuje se jeho pracovní neschopnost. Komunikačně lépe fungující prostředí má vliv i na konkrétní pracovní prostředí lékařů a dalšího zdravotního personálu.

Kniha Komunikace ve zdravotnické péči je naspána srozumitelně a přehledně, příslušná bibliografie je zařazena na konci knihy. Zcela jistě dobře poslouží všem lékařům a ostatním zdravotnickým pracovníkům ve stylu jejich jednání a komunikaci s pacientem a pomůže tak odstranit nebo alespoň snížit rezervu našeho zdravotnictví v partnerském pojetí vztahu lékař–pacient.

Kniha může najít široké uplatnění také v sociální oblasti, neboť i zde se stále potýkáme s problémem v komunikaci mezi uživatelem a poskytovatelem sociální služby, a to zjeména v rezidenčních zařízeních sociální péče. Může být cenným vodítkem pro sociální pracovníky a pracovníky v sociálních službách, a to zejména díky podkapitole v části třetí, nazvané Specifika komunikace s handicapovaným pacientem.

Knihu Komunikace ve zdravotnické péči považuji za další cenný přínos ke zlepšení komunikace mezi lékařem a pacientem ve zdravotnické péči a uživatelem a poskytovatelem v sociálních službách.

Mgr. Miloš Sládek