Infekce tepenných rekonstrukcí - editorial
Autoři:
J. Herman
Působiště autorů:
II. chirurgická klinika Lékařské fakulty UP a FN Olomouc, přednosta doc. MUDr. Petr Bachleda, CSc.
Vyšlo v časopise:
Vnitř Lék 2008; 54(2): 137-138
Kategorie:
Editorial
Krejčí M et al. Infekce tepenných rekonstrukcí: praktický pohled. Vnitř Lék 2008; 54(2): 178-182.
Každý operační výkon je zatížen určitým procentem komplikací. Tou nejvíce obávanou v cévní chirurgii je infekce, která představuje bezprostřední ohrožení končetiny nebo i života pacienta. Vyřešení infekce v cévní chirurgii je problematické i v rukou zkušeného chirurga. I přes propracovanost chirurgických postupů a antibiotickou profylaxi komplikuje infekce kolem 1-3 % angiochirurgických výkonů.
I když se infekce může objevit kdykoliv, většinou tomu tak bývá nejdříve 1 rok po primární operaci. Časný výskyt infekce, v průběhu prvních měsíců, je důsledkem peroperační kontaminace. Pozdní výskyt, objevující se léta po operaci, je přisuzován buď bakteriemii nebo jde o larvovanou peroperační infekci s pozdní manifestací.
Příčinou může být přímá kontaminace protézy (kůže, zejména v oblasti třísla, operační skupina), infekce v místě operace u traumat nebo zánětlivých onemocnění GIT. Cévní operace by měly být prováděny pouze na vlastních operačních sálech, které nejsou užívány k jiným operacím.
Existuje několik možností klasifikace infekcí v cévní chirurgii (podle časového faktoru, bakteriálního původce, přítomnosti aortoenterické píštěle), ale nejvýstižnější je ta, kterou publikoval v roce 1972 Szilagyi. Rozlišuje 3 stupně: 1. stupeň znamená infekci kůže, 2. stupeň infekci podkožní tkáně a 3. stupeň infekci cévní protézy. Čím vyšší stupeň, tím závažnější je stav.
Byl studován význam systémového podávání antibiotik, použití protéz napuštěných antibiotiky, přípravy operačního pole včetně koupele pacienta s antiseptickými prostředky, délky drenáže ran, minimálně invazivních technik, peroperační výměny rukavic a způsobu uzávěru ran, většinou s nejednoznačnými výsledky.
Etiologickým agens bývá nejčastěji Staphylococcus aureus a Staphylococcus epidermidis, Escherichia coli, Klebsiella, Pseudomonas. V poslední době se vyskytuje MRSA (methicilin-rezistentní Staphylococcus aureus) s vysokou morbiditou a mortalitou.
Diagnóza se opírá o známky infekce (subfebrilie, febrilie, leukocytóza, elevace CRP, lokální nález), tyto ale nemusí být vyjádřeny. Z vyšetřovacích metod jsou přínosné ultrazvukové vyšetření, CT, MR a zejména PET-CT.
Terapie v naprosté většině vyžaduje odstranění protézy a systémové podávání antibiotik, i když se objevují kazuistiky popisující úspěšné vyléčením infekce bez nutnosti odstranění cévní protézy. Martínez-Vazquez et al vyléčili 11 ze 14 pacientů konzervativně, bez nutnosti odstranění protézy. Převládá ale názor, že infekci z protézy nelze odstranit, konzervativní léčbou je spíše jen potlačena a může pokračovat ve zbytku protézy. Naději na zhojení má žilní štěp.
Protézu je většinou nutné odstranit. Tím vyvstává problém se zajištěním tepenného toku distálně. V zásadě jsou možné 3 postupy:
- Je-li trombóza protézy, můžeme ji odstranit bez náhrady nebo jen s endarterektomií. Periferie je zásobována kolaterálním oběhem.
- Extraanatomické vyhnutí se místu infekce. Nová cévní protéza je umístěna mimo oblast infekce. U těchto rekonstrukcí snáze dochází k jejich uzávěru, který vyžaduje tromboektomie, často opakované.
- Vložení nové protézy do původního místa, po jeho dokonalém vyčištění. Tyto protézy mohou obsahovat soli stříbra, antibiotika (rifampicin) nebo jde o allografty (čerstvé nebo kryoprezervované), u vysoce rizikových pacientů lze provést resekci pouze části protézy s dlouhodobou léčbou antibiotiky. In situ rekonstrukce má dobrou dlouhodobou průchodnost, je ale zatížena vyšším procentem reinfekce.
Použití umělých náhrad v cévní chirurgii výrazně rozšířilo možnosti oboru, současně ale s sebou přineslo zvýšené riziko infekce. Infekce v cévní chirurgii je velmi závažnou komplikací, vyžadující včasnou diagnostiku a léčbu realizovanou zkušeným týmem cévních chirurgů. I tak je prognóza nepříznivá.
doc. MUDr. Jiří Herman, Ph.D.
www.fnol.cz
e-mail: jiriherman@seznam.cz
Doručeno do redakce: 25. 9. 2007
Zdroje
1. Martínez-Vazquez C et al. Vascular graft-associated infection: successful management wihtout graft removal. Rev Clin Esp 2007; 7: 317-321.
2. Mirzaie M et al. Surgical management of vascular graft infection in severely ill patients by partial resection of the infected prosthesis. Eur J Vasc Endovasc Surg 2007; 33: 610-613.
3. Seeger JM et al. Long-term outcome after treatment of aortic graft infection with saged extra-anatomic bypass grafting and aortic graft removal. J Vasc Surg 2000; 32: 451-459.
4. Szilagyi ED et al. Infection in Arterial Reconstruction with Synthetic Grafts. Ann Surg 1972; 176: 321-332.
5. Utikal P, Bachleda P, Kocher M et al. Late infections of aortic prostheses. Brat Lek Listy 1999; 12: 714-717.
Štítky
Diabetológia Endokrinológia Interné lekárstvoČlánok vyšiel v časopise
Vnitřní lékařství
2008 Číslo 2
- Parazitičtí červi v terapii Crohnovy choroby a dalších zánětlivých autoimunitních onemocnění
- Metamizol v liečbe pooperačnej bolesti u detí do 6 rokov veku
- MUDr. Dana Vondráčková: Hepatopatie sú pri liečbe metamizolom väčším strašiakom ako agranulocytóza
- Statiny indukovaná myopatie: Jak na diferenciální diagnostiku?
- Projekt MedPed
Najčítanejšie v tomto čísle
- Odporúčania pre diagnostiku a liečbu periférneho artériového ochorenia končatín (PAO)
- Sledování protinádorové buněčné imunitní odpovědi u nemocných s renálním karcinomem, porucha proliferace T-lymfocytů
- Kvantifikace pravo-levého zkratu u pacientky s mnohočetnými plicními arteriovenózní malformacemi v rámci hemoragické hereditární teleangiektázie pomocí celotělové scintigrafie s 99mTc-makroagregatem humánního sérového albuminu: kazuistika
- Současné možnosti zobrazení magnetickou rezonancí v kardiologii