Anesteziologická léčba při spinálním traumatu

Deepak, S. Anesthetic Management of Spinal Cord Injury. Refresher Course Lectures Anesthesiology, Boston, 2017, přednáška 212.

Ve vyspělých státech včetně USA je roční výskyt poranění páteře a míchy – spinálních traumat – ± 5,4 případů na 1 milion obyvatel. Mezi příčinami vedou dopravní nehody, dále pády z výšek a rekreační sportovní aktivity. V 80 % jsou mezi pacienty zastoupeni mladí muži a pouze v 1 % dosáhnou své předchozí kondice a kvality života.

Přednáška a její text postgraduálně a poměrně podrobně představují hlavní komponenty: patofyziologii, hrozbu a obraz neurogenního šoku, výskyt arytmií, projevy autonomních reflexních dysfunkcí, incidenci a průběh plicních komplikací, časté komplikující vegetativní dysfunkce GIT, nestabilitu v glukózovém a iontovém hospodářství, disregulaci tělesné teploty.

American Spinal Injury Association (ASIA) modifikovala a inovovala kategorizace závažnosti oproti původnímu Frankelovu rozdělení. Vyšetřuje a hodnotí bilaterální sílu v 10 svalových skupinách a cit ve 28 specifických oblastech. A-kategorie shrnuje kompletní ztrátu motorické funkce a senzitivity až po stupňovité zlepšování po E-kategorii se zachováním obou funkcí.

Specifická pozornost je v textu věnována anesteziologickým aspektům – viz výše – a doplňuje se těmito poznatky: Volba anestetika nemá specifickou prioritu. Hemodynamická stabilita je náročná na zajištění a udržování, ale její náležitá funkce je naprosto nutná, prioritní. Hypotenze významně přispívá ke zhoršení spinálních projevů a neurovýsledků.

American Association of Neurological Surgeons (AANS) požaduje MAP 85–90 mm Hg a udržování systolického tlaku na hodnotě vyšší než 90 mm Hg za zásadní, a to i za cenu agresivní farmakoterapie katecholaminy a inotropiky. Nejvyšší nasazení v tomto směru vyžadují poranění krční míchy a míchy v horních partiích hrudní páteře. Samostatnou pozornost je třeba zaměřit na neuromonitoraci – zejména na sledování evokovaných potenciálů motorických i senzorických (EP).

Doporučuje se využít doplňků dexmedetomidinu a nepoužívat nervosvalové blokátory. Stále se diskutuje na téma časného podání metylprednizolonu (MP), popř. dexametazonu. Historická studie NASCIS II z roku 1992 v USA prokázala lehké omezení spinálního poranění zábranou edému a apoptogenních katabolických změn, ale v novější studii STASCIS (Surguical Timing in Acute Spinal Injury Study) se příznivý vliv neprokázal – podání glukokortikoidu i.v. se obecně nedoporučuje.

Připravila:

doc. MUDr. Jarmila Drábková,CSc.

e-mail: jarmiladrabkova@gmail.com