Prof. MUDr. Vladimír Bencko, DrSc. JUBILUJÍCÍ

Čas je neúprosný, ale současně spravedlivý a všem plyne stejně rychle. Jen tak se mohlo přihodit, že zcela nepozorovaně uběhlo dalších deset let a prof. Vladimír Bencko se opět dožívá význačného životního jubilea – sedmdesátky.

Profesor Bencko se narodil 6. ledna 1938 v Rimavské Sobotě. Medicínu studoval v Brně a Praze, promoval na Lékařské fakultě hygienické UK v Praze (nyní 3. LF UK) v roce 1961. Svou vědeckou kariéru začal pod vedením prof. MUDr. Karla Symona obhajobou kandidátské dizertační práce v roce 1967, tématem doktorské dizertační práce v roce 1980 byla už toxikologická problematika arzénu v souvislosti se spalováním uhlí s mimořádným obsahem této noxy. Habilitován byl až po „sametové revoluci“ v roce 1991, profesorem hygieny jmenován 1993.

Po dvou letech strávených po promoci na okresní hygienické stanici v Popradu nastoupil do Ústavu hygieny Institutu hygieny a epidemiologie, nyní Státního zdravotního ústavu v Praze. Svou pedagogickou práci začal (1973–1986) jako odborný asistent Katedry hygieny obecné a komunální LFH UK. V letech 1986–1990 působil v Ústavu tropického zdravotnictví ILF (dnes IPVZ Praha), s úkolem vybudovat oddělení hygieny tropů pod vedením prof. MUDr. Vladimíra Šerého, DrSc. Od roku 1990 je přednostou Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN.

Profesor Vladimír Bencko je autorem více než 220 odborných a vědeckých publikací. Působil jako dočasný poradce Světové zdravotnické organizace. Do rozpadu federace (1990–1992) byl poradcem předsedy Federálního výboru pro životní prostředí. V roli člena předsednictva vědecké rady MZ ČR se významně spolupodílel na vypracování koncepce oborů hygiena a epidemiologie. Působí také v řadě mezinárodních organizací: Od roku 1995 je konzultantem Committe for Challenges to Modern Society/NATO, od roku 2001 zástupcem České republiky ve stálém výboru European Medical Research Councils při European Science Foundation se sídlem ve Štrasburku.

Hlavními předměty jeho odborného zájmu je především biologický monitoring a hodnocení zdravotních rizik expozice člověka toxickým kovům a polyhalogenovaným uhlovodíkům, nepříznivé účinky znečištění prostředí endokrinními modulátory, nemocniční hygiena a epidemiologie zhoubných novotvarů. Je zakládajícím členem Central and Eastern European Chapter of International Society for Environmental Epidemiology, v letech 1999–2001 působil ve funkci předsedy této sekce. Je doživotní člen Society for Environmental Geochemistry and Health.

Je také členem několika redakčních rad: mezinárodního časopisu Central European Journal of Public Health, Associated Editor časopisu Occupational Hygiene, Risk Managament of Occupational Hazards, dále je Contributing Editor časopisu International Journal of Occupational Medicine and Environmental Health a člen redakční rady The Annals of Agricultural and Environmental Medicine a rovněž European Journal of Inflammation.

Díky své obsáhlé vědecké činnosti byl oceněn doživotním členstvím v Hungarian Society of Occupational Health. International Institute for Advanced Studies in Systems Research and Cybernetics mu udělil v roce 1997 “Outstanding Scholarly Achievement and Distinguished Service Award in Recognition of His Outstanding Scholarly Work and Distinguished Loyal Service to His Profession“. V roce 1998 obdržel pamětní medaili 1. LF UK k 650. výročí založení UK. Je čestným členem Slovenské společnosti hygieniků od 1998. V roce 1999 obdržel Cenu ministra životního prostředí ČR. V roce 2004 byl zvolen čestným profesorem International Medical Association of Bulgaria (IMAB).

Obor hygiena má jistě jednoho ze svých hlavních mezinárodně respektovaných zastánců právě v profesoru Benckovi. Jeho oblíbeným tématem je arzén se všemi komplexními vlivy na zdraví především v rámci hygieny prostředí. Právě tento termín vždy preferuje před dnes módním novotvarem „environmentální zdraví“.

Profesor Bencko se vždy těšil plnému zdraví a záviděníhodnému pracovnímu elánu, což mu také přeje kolektiv jeho ústavu ještě do mnoha dalších let.

kolektiv Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK a VFN

Studničkova 7, 128 00 Praha 2