Životní výročí prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., MBA

28. října jsme oslavili životní jubileum přednosty 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Rád bych proto připomněl aspoň něco z jeho rozmanité činnosti.

Narodil se v Praze. Během studia medicíny na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze působil jako vědecká síla na Biologickém a posléze Fyziologickém ústavu. Zabýval se kvantitativní analýzou dědičnosti dermatoglyfů a později počítačovými modely neuronu. Právě toto období pro něho znamenalo počátek bližšího vztahu k modelování, a není proto divu, že od třetího ročníku ještě studoval některé předměty na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Láska k počítačům a jejich využití se pak promítla do dalšího životního období. Po ukončení lékařské fakulty cum laude v roce 1978 nastoupil jako asistent na Fyziologický ústav na Albertově, kde se vedle výuky mediků věnoval biokybernetice u doc. Zdeňka Wünsche. Studoval hybridní model neuronu a modeloval respirační děje. Nezůstal však jen u teorie.

V roce 1981 přešel na 3. interní kliniku Fakulty všeobecného lékařství jako sekundární lékař a pokračoval zde v práci s modely a počítači. Stál u zrodu jednotky intenzivní metabolické péče, která od svého otevření v roce 1985 využívala výpočetní techniku jako podporu metabolické péče, postupně však svůj zájem rozšířil na obecné využití počítačů ve vnitřním lékařství. Vedle ryze praktických otázek řešil výzkumně modelování glykoregulačních dějů. Zavedení metod clampů s použitím Biostatoru (tzv. umělé slinivky či lépe beta-buňky) pro něho bylo další výzkumnou oblastí. Tím se dostal k diabetologii a dále ke studiu obezity. Oba obory si oblíbil, a to jistě i pod vlivem svých učitelů, profesora Jaroslava Páva a profesora Jiřího Šonky. Oba mu vtiskli základy pro jeho další klinickou dráhu.

Celá 80. léta se věnoval také matematické informatice, kterou studoval na Matematicko-fyzikální fakultě UK a kde také obhájil závěrečnou práci (1988). Rok předtím navíc obhájil na Fakultě všeobecného lékařství UK kandidátskou práci s názvem „Počítačová podpora metabolické péče“. Od roku 1989 byl potom jako odborný asistent 3. interní kliniky odpovědný vedle výuky mediků v interně i za výuku předmětu Lékařská informatika. Matematické myšlení se promítlo rovněž do jeho habilitační práce s názvem „Matematické modelování ve vnitřním lékařství“ (1992) a dále do doktorské práce „Kvantifikace vztahů u obezity, diabetu a metabolického syndromu“ (DrSc., 2001). O rok později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy pro obor vnitřní nemoci.

V 90. letech se jeho pracovní záběr rozšiřuje. Vedle soustavné klinické a výzkumné práce je zapojen do dění na 1. lékařské fakultě UK, kde je nejprve členem Akademického senátu, následně se stává proděkanem a v letech 1999 a 2002 je zvolen děkanem fakulty. V roce 2001 byl jmenován přednostou 3. interní kliniky 1. LF UK a VFN, kde navazuje na své předchůdce. Nelze ani vyjmenovat všechny funkce, které zastával. Patří sem jeho členství ve vědeckých radách fakult, a to nejen Univerzity Karlovy, ale i Českého vysokého učení technického. Je členem výborů několika odborných společností České lékařské společnosti J. E. Purkyně, které se v roce 2015 stává předsedou. Této společnosti vtiskuje nový ráz, zintenzivňuje její činnost, organizuje tiskové konference a jeho aktivity se promítají i dále.

Vedle mnoha odborných článků v oblasti obezitologie a diabetologie vydává řadu monografií. Nezůstává pouze u odborné literatury, zejména v oblasti zdravé výživy a životního stylu se obrací k širší odborné veřejnosti. Mimořádně se zajímá o osobnosti fakulty, zakládá „Křeslo pro hosta“, do něhož usedají nejen pracovníci fakulty, ale i další osobnosti. Ve svých publikacích vytváří obraz 1. lékařské fakulty i české medicíny, hovoří s významnými osobnostmi lékařského stavu a zaznamenává tak pohled, který dokumentuje minulost i přítomnost naší lékařské společnosti.

Milý Štěpáne,

při Tvém nástupu na 3. interní kliniku před 36 lety se naše dráhy setkaly, a to zejména na poli diabetologie, kdy jsme se věnovali výzkumu působení inzulinu s využitím již zmíněných clampových technik. Nicméně tehdy nové pohledy na úlohu glukózy v glykačním procesu nás stimulovaly v analýzách kompenzace diabetu, do nichž jsi vložil pohled matematika. Postupně jsem obdivoval Tvůj široký záběr i Tvé dlouholeté zkušenosti. Přeji Ti, abys i nadále ve zdraví vykonával vše, co Tvoje aktivní povaha zamýšlí. Zároveň Ti přeji mnoho spokojených chvil v osobním životě i v kruhu rodiny.

Ad multos annos!

Jan Škrha