Historie urologických pracovišť v ČR

Tomáš Hanuš (ed.) a kol. Maxdorf, Praha, 2018, 432 stran.

Nikdy bych si nedovolil psát na ni recenzi na tuto knihu, kdyby šlo o odbornou publikaci – to by byl úkol jedině pro specialistu-urologa. Téma je ovšem jiné: historie oboru, jehož počátky i další vývoj sám dobře pamatuji. Tato kniha je a zůstane pramenem informací o vzniku a počátcích urologie v České republice – a řada jiných oborů ji může urologům závidět. Vždyť kolik jiných specializací takto rozsáhlé a podrobně dokumentované curriculum vitae má? Proto je dobře, že tato kniha byla napsána. A protože vím, jak obtížná bývá práce editora, zaslouží si profesor MUDr. Tomáš Hanuš, DrSc., přednosta Urologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, pochvalu.

Po předmluvě předsedy České urologické společnosti ČLS JEP profesora Marka Babjuka a slovu editora následuje úvodní kapitola nazvaná „Historie „naší“ urologie očima našich učitelů“. Otevírá ji přetisk článku „Třicet let československé urologie“ zakladatele moderní české urologie prof. Eduarda Hradce (Čas. Lék. čes. 1975; 114: 785–787) a pojednání prof. Václava Šimona a doc. Josefa Adamce „Z dějin urologie na pražské lékařské fakultě“ (Čas. Lék. čes. 1988; 127: 923–926). Následuje „Urologie v českých zemích“ MUDr. Jaromíra Kohlíčka (Čes. Urol. 1997; 2: 38) a úvaha prof. Jana Kučery a doc. Františka Záťury „Urologie jako samostatný vědní obor“. Úvodní kapitolu knihy uzavírají „Rozvoj urologie po druhé světové válce“ prof. Hvězdoslava Stefana a seznamy složení výborů České urologické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně, přehled výročních konferencí a jmenný seznam čestných členů společnosti.

Vznik a vývoj urologických pracovišť v Čechách a na Moravě je uveden podle krajů; celkem je dokumentováno 59 urologických pracovišť, nemocničních i ambulantních. Aktuální informace poskytlo 62 urologů. U většiny jmenovaných pracovišť je uvedeno založení, vznik samostatného urologického oddělení, jména vedoucích pracovníků a ostatních lékařů, významné urologické akce a události, priority a typy operací, které se na pracovišti prováděly, a technické – přístrojové vybavení. Pokud byli pracovníci publikačně aktivní, jsou zmiňovány také jejich publikace a přednášky. Zasloužilým a/nebo významným osobnostem jsou věnovány medailonky. Knihu uzavírá přiměřeně rozsáhlý seznam zkratek a pečlivě zpracovaný jmenný rejstřík.

Text je bohatě ilustrován – napočítal jsem celkem 214 obrázků, z větší části barevných, velmi dobré kvality a vhodné velikosti. Po informační stránce je publikace velmi bohatá a je také autentická. Zvláště cenná je skutečnost, že se informace netýkají jen historie vzniku a vývoje fakultních pracovišť (ta bývají většinou dobře dokumentována) a jejich pracovníků, ale též oblastních a okresních nemocnic a ambulantní sféry.

Za redakční zpracování knihy zasluhuje nakladatelství Maxdorf pochvalu – kvalitní papír, bezchybný text, vkusná grafika, výborné reprodukce barevných obrázků.

Komu knihu doporučit? Samozřejmě především urologům – zejména těm mladým. Přinese jim informace nejen o tom, „jak a jaké to bylo“ (historie je učitelkou života), ale také poučení, že úroveň jejich práce dnes může být tak vysoká, protože stojí na ramenou jejich významných předchůdců. Pro ty starší bude kniha dokladem, jak se obor urologie rozvinul: od pouhých několika lůžek na tzv. špinavého oddělení chirurgických pracovišť k významné specializaci, bez níž si dnes nedovedeme současnou moderní medicínu představit. A také dokladem nezměrné vůle, nadšení a pracovitosti těch, kteří tento obor u nás vybudovali.

Jan Petrášek