ISBER 2019 Mezinárodní konference o biobankách

Mezinárodní konference ISBER (International Society for Biological and Environmental Repositories, www.isber.org) se konala v Šanghaji ve dnech 7.–10. května 2019, v roce 20. výročí založení ISBER.

Konference s podtitulem „Honoring our Past, Celebrating the Present, and Envisioning our Future“ byla poprvé v historii pořádána v Asii, což ukazuje na významný posun ve vývoji a inovativním přístupu dramaticky se rozvíjejících biobank na tomto kontinentě, zejména v Číně. Konference tak jako v minulosti nabídla bohatý program obsahující všechny aspekty světového biobankingu a umožnila setkání všech, kteří v biobankách jakýmkoli způsobem působí, a seznámení s tím nejnovějším, co se za poslední rok v oblasti biobank událo.

Konference byla rozdělena na celkem 10 sympozií, 4 speciální sekce k vybraným tématům, vzdělávací workshopy, neveřejná setkání pracovních skupin ISBER, inovativní technologické sekce, korporátní sympozia a diskusní stoly k vybraným tématům. Ve čtyřech sekcích tzv. contributed papers bylo z 200 abstraktů vybráno 25 ke krátkým prezentacím a dalších 10 k prezentaci v sekci „inovativní technologie“.

Na konferenci bylo předneseno celkem 92 plenárních i krátkých ústních sdělení a prezentováno 155 posterů. Významné zastoupení měly firmy a sponzoři působící v oblasti biobank a repozitářů, jichž se zúčastnilo na 70.

AKTUÁLNÍ KLÍČOVÁ TÉMATA

Vědecký program konference měl široký záběr, vybíráme proto ve stručném souhrnu některá zajímavá témata.

„Next generation biobanking“ se zaměřuje na odhad budoucího postavení biobank v personalizované medicíně, ve vztahu k průmyslu, zejména farmaceutickému, a na vyjádření nutnosti rychlého zavádění inovací v biobankách. Zvláštní pozornost byla věnována kryobiologii a kryoprezervačním technologiím, vlivu zavedení evropského nařízení o ochraně osobních údajů „General Data Protection Regulation“ (GDPR) na neevropské biobanky a implementaci principů GDPR ve světě. Zajímavé bylo sympozium nazvané „biologický vzorek jako nová měna“. Tradičně byla zastoupena témata standardizace a harmonizace, managementu a udržitelnosti biobank, biobanky a globální výzkumné prostředí, kvalita, preanalytika a jejich význam pro výzkum.

Každoroční součástí kongresu je výroční zasedání ISBER, které je určeno všem účastníkům kongresu a informuje o aktivitách i finančních aspektech ISBER. Jsou zde také udělována ocenění za výjimečný přínos ISBER v různých oblastech. Letos byli představení noví regionální ambasadoři ISBER pro Čínu, Evropu, Blízký východ a Afriku, kteří mají přispět k šíření povědomí o ISBER, možnostech zapojení do aktivit společnosti a výhodách členství a naopak informují ISBER o událostech v regionech, kde působí.

HISTORIE, PŘÍTOMNOST, BUDOUCNOST

Keynote lecture tentokrát přednesl Xuegang Luo z Číny, a to na téma výzkumu těl čínské dynastie Han, starých více než 2000 let, a odhalení nemocí, jimiž trpěli její členové. Představil také inovativní techniky uchovávání těl pro budoucí výzkum. Tomuto výzkumu bylo věnováno aktuální číslo časopisu Biopreseravtion and Biobanking.

Šéfredaktor tohoto časopisu Jim Vaught z USA připomněl historii biobank: Nejstarší kolekce vznikla při ústavu patologie v USA v průběhu občanské války v letech 1861–1865, k masivnímu rozvoji biobank však došlo až v posledních 30 letech.

Sünne Orth ze Švýcarska představila firmu Roche a její záměry do budoucna. V biobankách po celém světě shromažďuje Roche více než 5 milionů biologických vzorků a v budoucnu je chtějí využít pro podporu personalizované medicíny a zaměřit se na individuální vývoj léčiv pro každého jednotlivce. Nově se výzkumníci Roche zaměřili na výzkum lidského mikrobiomu. Jejich mottem je: „Doing now what patients need in the future.“

BIOBANKY V ROLI SKUTEČNÝCH BANK

Deyong Gao z USA interpretoval ISBER inovativním způsobem: I-investigator, S-service, B-builder, E-educator, R-revolutionary, čímž zcela originálním způsobem shrnul některé aktivity ISBER. Přednáška byla zaměřena na kryoprezervaci jako proces, který zásadním způsobem rozhoduje o kvalitě buněk a tkání. Pomalé mrznutí způsobuje dehydrataci, rychlé naopak způsobuje nevratné poškození krystaly ledu. Stanovil kritickou teplotu, kterou buňky i tkáně procházejí 2×, a to při procesu mražení a při procesu rozmrazování. Význam kryoprezervace doložil příkladem 2 milionů dětí narozených ze zmražených embryí.

Problematiku biobank, jejichž vznik a fungování je závislé na financování z vědeckých projektů, otevřel R. Gupta z USA. Stanfordova univerzita tento problém řešila a nabízí pomoc se zaváděním nových technologií a metod; mj. se jedná o protokoly jak postupovat v průběhu odběru, transportu, skladování a poskytování biologických vzorků. Jak tedy optimalizovat biobanku, aby splňovala všechny mezinárodní požadavky na biobanku kladené? Toto řešení nabízí na základě vlastních zkušeností a ve vědecké komunitě bylo přijato s kladnými odezvami.

Sympozium s atraktivním názvem „Biospecimens as the new currency for research“ pak nabídlo zajímavé srovnání s bankovní sférou, kde biologické vzorky mají roli měny, biobankéři jsou ti, kteří uzavírají obchody, veřejnost jsou investoři, nemocnice správci a výzkumní pracovníci spotřebitelé.

Udržitelnost a využitelnost biobank je problémem zejména západních a amerických biobank a hledání optimálního řešení je dlouhodobý proces. V této sekci bylo konstatováno, že jen 5 % všech světových vzorků je opravdu využíváno pro vědecké účely (M. Henderson, ústní sdělení). Námětem sympozia proto bylo hledání nových možností jak efektivněji využít potenciál biobank.

NAPŘÍČ KONTINENTY

Paralelní sympozia se věnovala regionálním regulacím, mimo jiné dopadům GDPR na vztahy evropských biobank s jinými biobankami, zejména s ohledem na ochranu osobních dat. Přednášející konstatovali, že GDPR významně komplikuje výměnu biologického materiálu a informací nejen mezi členskými státy EU, ale zejména mezi Evropou a zbytkem světa. Sympozium věnované standardům a příkladům dobré praxe nabídlo diskusi ke 4. aktualizovanému vydání „ISBER’s best practices“, řečníci informovali o zkušenostech se zaváděním „dobré praxe“ ve svých institucích (např. biobanka Luxemburg, Duke University v USA).

Sympozium „Biobanking in a global research environment“ poskytlo náhled do biobank různých kontinentů. Zejména prezentace biobanky populace domorodců původní komunity na Novém Zélandu a diverzity africké populace vzhledem k epidemii Eboly potvrdily celosvětový rostoucí význam biobank. Nově se začínají objevovat biobanky v regionu Asie a Oceánie, např. ve Vietnamu a Jižní Koreji. Speciální sympozium bylo věnováno čínským biobankám, které se stávají hegemonem ve světě biobank.

KVALITA ZPRACOVÁNÍ I UCHOVÁNÍ VZORKŮ

Tak jako na jiných biobankovních kongresech i na tomto byla jedním ze stěžejních témat kvalita biologických vzorků jako základ pro vědecký výzkum. Je všeobecně známo, že 60–80 % všech chyb v průběhu manipulace s biologickým materiálem vzniká v preanalytickém zpracování, proto je kontinuálně věnovaná velká pozornost všem aspektům preanalytických procesů, aby se zvýšila kvalita biologického materiálu. Jednou z cest je hledání biomarkerů (např. DNA, RNA, peptidy, proteiny a metabolity), které umožní určit kvalitu vzorků.

Relativně novým termínem jsou tzv. living biobanks. Ty skladují životaschopné (živé), funkční tkáně nebo buňky schopné replikace ještě několik let nebo desetiletí, jak uvádí pracovní definice ISBER, a o jejich významu pro výzkum byla vedena vizionářská diskuse.

BLOKY KRÁTKÝCH SDĚLENÍ, WORKSHOPY, KULATÉ STOLY

Vzhledem k velkému počtu zájemců o ústní sdělení byl použit formát contributed paper session, kde v jednom bloku vystoupilo s krátkými sděleními až 10 přednášejících. Tyto sekce byly věnovány humánním repozitářům a jejich managementu, etickým, právním a sociálním aspektům biobank, inovativním technologiím, vztahu biobank a vědeckého poznání a praktické příklady biobank napříč kontinenty. Fakultní nemocnice Plzeň a Lékařská fakulta UK v Plzni měly zastoupení v sekci krátkých sdělení „zkušenosti s biobankingem napříč světem“, a to s příspěvkem „PHI and prostate cancer – optimal management“ (J. Kinkorová, O. Topolčan, R. Kučera, O. Dolejšová, M. Hora, R. Fuchsová, Š. Svobodová).

Vzdělávací workshopy se pak zaměřily na témata, která se nevešla do programu nebo měla omezený okruh zájemců. Poslední formou výměny informací byly kulaté stoly, které plnily funkci diskusních skupin zaměřených na výuku, management biobank, dlouhodobé plánování biobank pro výzkumné účely, biobanky vázané na nemocnice, sítě biobank jako základ komunikace mezi nimi a biobanky zaměřené na specifické etnické skupiny a populace.

ZÁVĚR

Přínosem kongresu bylo seznámení se s posledními novinkami vysoce aktuální problematiky biobank v medicíně a biomedicínském výzkumu, s novinkami ve společnosti ISBER (např. s jednotlivými výbory, kde je FN Plzeň zastoupena ve výboru pro vztahy (relations committee) a členem nově jmenovaných regionálních ambasadorů pro Evropu, Střední východ a Afriku) a možnostmi publikování v časopisu Biopreservation and Biobanking.

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Judita Kinkorová, CSc.

Centrální laboratoř pro imunoanalýzu

Fakultní nemocnice Plzeň

ul. dr. E. Beneše 13, 305 99  Plzeň

Tel.: 377 402 948

e-mail: kinkorovaj@fnplzen.cz