100 let od narození profesora Zdeňka Mařatky

Na konci června uplyne 100 let od narození Zdeňka Mařatky, syna známého sochaře. Zemřel v nedožitých 96 letech. Přesto žije i nadále, díky celospolečenským myšlenkám a výsledkům jeho vědecké práce v gastroenterologii a hlavně endoskopické terminologii. Začátkem letošního roku vyšlo již páté vydání jeho Endoskopické terminologie redigované a doplněné významnými osobnostmi světové gastroenterologie J. R. Armengol Miro a J. Wayem.

Měl jsem a mám s prof. Mařatkou dlouholeté vazby. Po narození bydlel Mařatka v Žitné ulici asi 200 metrů od domu mé rodiny ve Štěpánské ulici. Dům a velká zahrada rodiny Mařatkovy matky v Bělé pod Bezdězem byla opět v nevelké vzdálenosti od našeho letního sídla. Vídal jsem tehdy mladého štíhlého a vždy upraveného muže, který byl o 15 let starší. Po vstupu na lékařskou fakultu na Karlově náměstí jsem poslouchal Mařatkovy přednášky o interní propedeutice. Byly logicky a systematicky uspořádané, ale zdály se nám trochu suché. Byl to asi vliv klasického vzdělání. Jak se později ukázalo, vše, co jsem slyšel, bylo trvale platné. Mařatka trpěl v mládí funkční dyspepsií a byl přechodně pacientem mého otce. Naopak po jeho smrti byla moje matka s podobnou diagnózou pacientkou Mařatky.

Delší období spolupráce nastalo po sametové revoluci. Spolu jsme připravovali první svobodné volby do výboru České gastroenterologické společnosti. Nestraníků bylo poskrovnu, takže to byla práce jen v malé skupince. Tehdy 76letý Mařatka se stal předsedou a já vědeckým sekretářem. Bylo to čtyřleté období klidné spolupráce. V roce 1994 Mařatka ukončil činnost aktivního člena výboru, ale na můj návrh byl jmenován doživotním čestným prezidentem ČGS s právem chodit na výborové schůze bez hlasovacího práva. Často byl přítomen, někdy pospával, ale vždy byl schopen zasáhnout do diskuze a ovlivnit rozhodnutí.

Mařatka se po promoci začal na II. interní klinice „Pelnářově“ věnovat gastroenterologii. Po delším studijním pobytu v USA se zaměřil na chronická zánětlivá střeva a funkční dyspepsii. Jako jeden z prvních napsal monografii o idiopatických střevních zánětech. Jeho publikace o funkční dyspepsii z 60. let jsou dosud platné. Jeho pojetí je srozumitelnější než po dlouhých jednáních velkého počtu gastroenterologů vytvořená Římská kritéria I–IV.

V poúnorovém období si Mařatka zachoval demokratické cítění. Pro své názory byl označen jako nebezpečný pro studenty a byl „odsunut“ do nemocnice Na Bulovce, kde se stal přednostou Interního oddělení. Mohl však rozvíjet gastroenterologii a publikovat. Měl také štěstí, že ředitel nemocnice, člen vyšších partajních výborů, byl prozíravý a moudrý člověk, který poznal význam Mařatkovy činnosti a umožňoval mu opakované výjezdy do zahraničí. Dalším darem byl J. Nedbal, který Mařatku spolehlivě zastupoval v nepřítomnosti.

Významnou aktivitou Mařatky byl zájem o endoskopii a její propagace. Mařatka byl dobrý organizátor, měl dokonalé jazykové vybavení a dobrou schopnost komunikace s významnými evropskými a světovými gastroenterology. Pro své přesně formulované názory byl respektován. Jen tak se mohlo stát, že Praha přivítala první evropský endoskopický kongres. Mařatka byl prezidentem a sekretářem J. Šestka. Později se Mařatka stal prezidentem Evropské společnosti gastrointestinální endoskopie (ESGE). Byl opakovaně zván na mezinárodní kongresy. Zapojoval se do diskuze a vždy dbal na přesnost vyjadřování a správná názvosloví. Po skončení medicínské činnosti se začal plně věnovat terminologii. Jeho publikace Endoskopická terminologie byla přeložena do 13 jazyků a stala se světoznámou. Každý gastroenterolog ví, kdo je „Maratka“ a že je z Prahy. Dvacet let vedl terminologickou komisi Světové gastroenterologické organizace. Když v 80. letech končil, v době 10. světového gastroenterologického kongresu v Los Angeles, M. Classen jeho práci vysoce hodnotil a na plénu se mu dostalo „standing ovation“.

V posledních letech života se věnoval i vyjádření svých názorů na vědu, politiku a morálku. S většinou jeho názorů je možno souhlasit a předávat je dalším generacím. Knížka o jeho názorech vyšla půl roku před jeho úmrtím. Byl o ni tak velký zájem, že na autorův podpis byla několikahodinová fronta. O Mařatkově lásce k hudbě, rodině a jízdě na koni vznikala od roku 2000 výborně udělaná filmová báseň Kryštofa Mařatky. Je třeba připomenout lásku k přírodě a lyžování. ­Mařatka obdivoval zajímavé ženy a byl otcem a dědečkem velké rodiny inteligentních, vzdělaných a úspěšných lidí. Při oslavě jeho 90. narozenin v areálu Strahovského kláštera to bylo až záviděníhodné. Svou životní filozofii a pohled na medicínu namluvil těsně před smrtí a my jsme měli možnost seznámit se s ní při obřadu ve Strašnickém krematoriu.

Mařatka byl a zůstává obdivuhodnou osobností nejen gastroenterologie, ale celé společnosti.

doc. MUDr. Jan Kotrlík, CSc.

Krkonošská 3, 120 00 Praha 2

jan.kotrlik@tiscali.cz